Půlnoc v zahradě dobra a zla

Snímek jsem už kdysi viděl, ale pamatoval jsem si z něj jen to, že je hrozitánsky dlouhý. Řada komentářů, která nacházela pod fasádou přetažené stopáže skryté hodnoty, mě ale přiměla se k titulu vrátit a případně ho přehodnotit. Clint se pokusil vstoupit na půdu dosud neprobádaného žánru, jenže výsledek je podle mého poměrně tristní. Eastwood zkrátka není dost velký magor, aby dokázal filmovými prostředky vybudovat přitažlivou a funkční mysteriozní atmosféru a použít opravdu ujeté bizarní postavy, které by utáhly 155minutovou stopáž. Zatímco u jiných filmů někdy říkám, že by šlo s klidem vystříhat 15-20 minut, tady by šlo rovnou o celou hodinu. Nedokázal jsem ho zkouknout z voleje, musel jsem mu věnovat dva večery, a i tak se mi podařilo v první půli dvakrát zaklimbat. V takovém případě ovšem nemohu jít ani na průměrné tři hvězdičky. Přesto, že ve svém týmu měl Clint pár hereckých hvězd, které se snažily svůj honorář zasloužit, a přes potenciál, který nabízela předloha, vznikl uondaný snímek, jeden z nejproblematičtějších v Eastwoodově kariéře. Celkový dojem: 40 %. (31.10.2013)

Tak tento film sem opravdu nepobral...starej ostřílenej Clint si asi řekl, tak co bych si tak natočil teď? Mám za sebou kupu westernů, jedno drama o uprchlém trestanci, jednu romanci...tak co bych si tak zkusil teď? Aha, že by něco trochu mysteriozního a z Jihu? Čas zabíjet se mi docela líbil, Kevin Spacey se tam osvědčil, to bude můj první herec, John Cusack je taky mladej a nadějnej...a já si dám tentokrát od hraní pohov, o to víc si smlsnu na režii, udělám z toho trochu Lynchovinku na můj způsob...a už je nápad na další film na světě. To by bylo, aby se to nepovedlo! A vida, ono se to "kupodivu" nepovedlo...nezáživná a podivně podivná historka s rádoby bizarními postavičkami...no Clinte, holt, nevyšlo to, nic se něděje, i Mistr Cowboy se někdy utne, zvlášť když se pustí na cizí píseček, nevadí, nic se neděje, příště to bude opět lepší, až si to teda vyřídíš s Genem Hackmanem a dalšími padouchy.... Těším se zase někdy nashledanou! (13.01.2013)

Znáte to - parta mladých yankeeů se při výletu na venkov dostane do spárů zdegenerovaných a šílených jižanských buranů sužovaných sadismem, kanibalismem, fyzickou degenerací a mentální retardací zapříčiněnou příbuzenským pářením. Tady je to malinko podobné - newyorský pisálek John Cusack přijíždí do Savannah napsat článek o jednom večírku pro jakýsi bulvární plátek. A vůbec netuší, co všechno ho čeká... Tenhle brilantní až geniální Eastwoodův jižanský opus magnum je divácky nepochopitelně zanedbávaný, soudě podle počtu komentářů. Neprávem! Tak silnou magicko-realistickou atmosférou se může pochlubit jen málokterý film. Skvěle to vystihl Cusack telefonující se svým agentem: "Tohle místo je úžasný! Je to jak Sever proti Jihu na meskalinu! Chodí tu s imaginárními psy na vodítku. Všichni jsou tu těžce ozbrojení a opilí. New York je nuda!" Mimochodem od zhlédnutí The Grifters a tohoto filmu mám Johna Cusacka hodně rád a nenechám si to vymluvit. Navíc ještě vynikající Kevin Spacey, naprosto nezapomenutelná Miss Chablis, výrazný mladý Jude Law, muž s mouchami na provázcích, černá vúdúbaba, černošský ples, kde černé dámy v bílém a černí páni v černém tančí valčík... prostě okouzlující a svérázná jižanská poetika. Knižní předlohu jsem nečetl, ale musí stát za to. A mimochodem díky naší osvícené době s takovými vychytávkami, jako je Google Street View, mohu doporučit aspoň virtuální procházku po Savannah - nádherné město. (13.11.2013)

Podľa Johna Kelsa je to "like Gone with the Wind on Mescalin" (trefné, treba povedať), podľa mňa skôr taký eastwoodovský Modrý zamat. Každopádne je to ale Clintov suverénne najabsurdnejší a najšialenejší film, kde ľudia chodia na prechádzky s imaginárnymi psami, voodoo "šamanky" pomáhajú so súdnymi spormi, predseda poroty chodí s muchami ovešanými na tele (samozrejme živými) a náladu pozdvihuje milo afektovaný/á transvestitná šoumenka (niekedy pripomínajúca Rubyho Roda z Piateho elementu). Kevin Spacey a "Lady Chablis" excelujú, Cusack a zbytok osadenstva podávajú štandardné výkony, nič viac, nič menej. Byť to o 20 až 30 minút kratšie, idem na plný počet. 8 / 10 (21.06.2008)

Když se prudce zamyslím, tak hned po Tulákovi z širých plání je tohle můj druhý nejoblíbenější Eastwoodův (režijní) film. A když to takhle nahlas řeknu, tak mi ihned dochází proč: MAGIC. To a také fakt, že oba filmy vycházejí z principu jednoty místa, času a děje, což je vždycky super. Půlnoc připomíná strukturou mýtus, pohádku. Ačkoliv zůstává v podstatě úplně civilní, přesto je dojem, že jsme se ocitli na druhé straně duhy, za zrcadlem, v králičí noře, v šatní skříni a tak všelijak podobně, velmi silný a nevyhnutelný (ten dojem, pro ty, co jako já zapomněli, jak začínala tato věta). Od pohádky se to nejvíc liší tím, že hlavní hrdina je pasivní pozorovatel, za nic nebojuje a ani se příliš nemění a nedozrává, což mi ale ve městě představeném a obydleném tak jako Savannah vůbec nevadí. Naopak považuji za jedinou výraznou chybu vložení romantické linky právě pro tohoto pozorovatele. Nebo možná to není vyloženě chyba, ale nepůsobí to úplně přirozeně. (A je to chyba.) Když jsem si zjišťovala něco o knižní předloze a jejím autorovi, tak se ukázalo proč - spisovatel a tedy vypravěč je gay. To do logiky příběhu a všeho nevysloveného pnutí mezi postavami zapadá mnohem víc než povinná heterosexuální romance. Ale k čertu s Johnem Cusackem, pro mě to stejně není herec, který by svým kouzlem dokázal unést celý film a být jeho nepostradatelnou osou. Za ústřední "postavu" považuji atmosféru magického realismu a kolektivní vědomí města. Speciální poklonu bych chtěla samozřejmě vystřihnout Lady Chablis, která si titul Velká císařovna zaslouží jako nikdo na světě. Ráda bych také zamáčkla slzu, protože jsem se dnes dočetla, že letos v září zemřela. (02.12.2016)