Pěst legendy

Když se bojuje je to nadsazené, ne vtipné, málo nápadité. Když se nebojuje, je to blbé, nudné, debilně zahrané a ustrnulé dialogy jsou ubíjející. Jedna hvězda za souboj naslepo, jedna za konečný duel. Jinak bída. Chcete vidět super duely? A nenudící děj k tomu? Tak doporučuji film Neporazitelný III. - Vykoupení. Jet-Li je borec, Gordon Chan blbec. (06.07.2011)

Bohužel jsem shlédl anglicky namluvenou verzi, která film radikalně shazuje, protože mi to u šikmookých vadí, protože neslyším jejich mateřštinu. Jinak kromě pár dobrých bojových scén od filmu moc nečekejte. Každopádně neporazitelný generál Fujito, který zabíjí hřebíky rukama je opravdu k sežrání, proto dávám 1* navíc. (07.09.2008)

Jet Li ve vrcholné formě a navíc bez drátů - choreograf Yuen Woo Ping vsadil na reálné bitky, takže žádné létání vzduchem ale pěkně rychlé a surové souboje při zemi (i když z některých kopů a výskoků zůstává rozum stát). Musím taky upozornit na výborného záporáka, jehož tríček s lámáním páteře o koleno mi připoměl dětská léta, jež jsme s bratrem propařili v duel modu u Mortal Kombatu. (02.11.2008)

Na jednej strane výborná oldskul kungfu akcia a na druhej príbeh, dialógy a celkovo jednanie postáv tak neuveriteľne stupídne a naivné, že napísať horší scenár, ktorý sa ešte tvári seriózne a pritom je úplne na smiech by fakt bolo umením . Je síce pravda, že kungfu filmy sú založene hlavne na kungfu a to ostatné je tam len aby sa nepovedalo, ale predsa len. Neostáva nič iné len sa nad tým počas filmu pousmiať a užívať si tie súboje, ktoré su fakt nevídané, hlavne keď Jet li má už po troch minútach filmu na konte zo desať zlomených poprípade vykĺbených končatín. (04.01.2009)

Hongkongské kung-fu filmy kdysi vznikali jak na běžícím páse (ročně jich klidně vzniklo i 300), pochopitelně ovšem vznikla i díla, která vynikají nad ostatními. Především první dva díly série Tenkrát v Číně patří skutečně mezi to nejlepší, při výběru toho skutečně nejlepšího by ovšem nejspíš došlo na jiný film Jeta Li- Pěst legendy.   Režiséru Gordonu Chanovi výrazně pomohl choreograf Yuen Woo-ping. Byla to právě Pěst legendy, která (tehdy ještě) bratry Wachowské přiměla Woo-pinga najmout pro choreografii u jejich Matrixu. Právě ve stylu soubojů jde mezi Pěsti legendy a Matrixem díky tomu najít jisté paralely, v Pěsti legendy přitom chybí pověstné Wire-fu a akční scény se drží při zemi. Díky bohu za to.   Předělávka snímku Pěst plná hněvu, kde Jet Li nahradil Bruce Lee stojí na naprosto vypilované choreografii, která je promakaná do nejmenšího detailu. Pěst legendy skutečně patří mezi vrchol akční hongkongské školy, kdy je každá akční scéna odlišná od té předchozí a Li v nich působí jako nebezpečná zbraň, které se člověk nechce postavit do cesty. Z málokoho šel v rámci akčního filmu takový respekt jako právě z Jeta Li v Pěsti legendy.   Pěst legendy přitom musí povinně obsahovat nějaký ten děj, který je v rámci hongkongských filmů pochopitelně jaksi vedlejší, protože hlavní je čekání na Jeta Li v akci. Když ovšem dojde na motiv Zhenovy pomsty a jeho lásky k japonské dívce, který má překážku v podobě rasové nenávisti mezi Číňany a Japonci, ten děj přeci jen funguje i v rámci žánru. Pěst legendy zůstává jednoduchým filmem, přeci jen ovšem v emocionálních pasážích nezůstává hluchá. A naštěstí pořád zůstává většinu času našlapanou akční jízdou, kdy Jet Li pomalu vytírá podlahu s každým, kdo se mu připlete do cesty.   Pěst legendy zůstává vrcholem hongkongské akční školy, který Jeta Li předvedl ve vrcholné formě a z Yuen Woo-Pingovi definitivně otevřel zasloužené dveře do Hollywoodu. Hlavní hvězda, choreograf a mezi nimi režírující Gordon Chan zvládli vytvořit vrchol tehdejší hongkongské tvorby, která si svůj dnešní kultovní status vysloužila naprostým právem...... (27.10.2021)