Single Man

Single Man je typicky rozporuplným filmem současné americké produkce, zaměřené nejen výlučně na genderové téma. Příběh je mimořádně silný a nepostrádá hloubku trýznivé citové deprese hlavního hrdiny, nicméně výborně rozehraná linie definitivních ztrát je v posledních minutách roztříštěna neadekvátním závěrem, jež není ničím jiným, než čítankovým patosem. Čili tam, kde film skutečně začíná, vlastně končí a divák má pocit, že byl svými tvůrci podveden. Podveden tu ale byl i Colin Firth, který do postavy traumatizovaného profesora vložil maximální snahu a zkušenosti a je jen škoda, že jeho mimořádné sólo tu vlastně přichází vniveč. Ačkoli se film detailně nevyslovuje k mnoha důležitým aspektům, jež zvolené časové období vysloveně nabízí (např. otázka homosexuality na počátku šedesátých let, které znamenaly klíčový přelom v její zákonné akceptaci), samotnému příběhu to kupodivu příliš neškodí a ostatně to nemělo být ani záměrem. Příště postačí dopilovat scénář a laskavý divák pak leccos promine. Zatím k tomu není důvod. (24.05.2011)

Od začátku filmu jde poznat, že se režijního vedení chopil módní návrhář. Nějakou dobu jsem se obávala, aby stylistická stránka nepřevážila samotný děj, ale nakonec se ukázalo, že mé obavy byly zbytečné. Jakmile se začne rozvíjet vztah mezi Georgem a jeho studentem Kennym, módní stránka filmu jde stranou a Tom Ford se s filmařskou precizností i jistou hloubkou soustředí na jejich vyvíjející se vztah. Colin Firth s Nicholasem Houltem to mezi sebou rozehrávají mistrně a chemie mezi nimi je elektrizující. Nicka Houlta považuju za jeden z nejvýraznějších mladých britských talentů. Příjemná hudba, i když nejsem jediná, komu hudební melodie připomínala "theme" z Fontány. Single Man má osobitou retro atmosféru tehdejší doby, je ozvláštněn smyslem pro módu a styl a zároveň dokáže s potřebnou hloubkou vykreslit portrét života jednoho osamělého muže. Někdo se v komentáři zmiňuje o tom, že tento film je jako listování módním katalogem. Hezky se na to divá, ale žádný velký dojem to nezanechá. Myslím, že i takto se tento "art film" může brát. Některým možná bude připadat chladný, zaměřený pouze na vizuální podobu a styl, bez nějakého zásadního příběhu, psychologie či velkých emocí. I takový by Single Man mohl být, nebýt však právě Colina Firtha a Nicholase Houlta. Protože pro mě jsou především oni tím základním "elementem", který dodává celému příběhu ten správný hnací motor. Možná, že bez nich by na mě film tolik nezapůsobil. (20.03.2013)

Životní role Colina Firtha, který pro mě po letech začíná symbolizovat "někoho víc" než toho roztomile naivního chlapa v srandovním svetru z Deníku Bridget Jones. Role profesora George mu nesmírně sedla i se všemi těmi nuancemi, které z primárně smutného příběhu chlapa, který chce na konci dne spáchat sebevraždu, činí černě-komediální dílo a z něj zase drama o drsné realitě 60. let v USA. Jeden z těch méně alternativních a lepších filmů, které šlo letos na MFF v Karlových Varech vidět, a tipuji, že i jeden z těch nejzajímavějších, na které můžete do kina dorazit toto léto. Citlivá režie, nádherná kamera, krásná barevnost záběru, úžasný soundtrack. Colin Firth je k sežrání a jeho dům je po designérské stránce úchvatný. Jeden z těch filmů, které ve vás něco zanechají. Už se těším, až ho uvidím znovu. [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] (07.07.2010)

Údajně přeartovaný film o ničem. V jistém smyslu to tak je, ale u mě osobně vypiplaný retro vizuál, skvělý hudební doprovod, a herecké obsazení zafungovaly naplno. Viděno dvakrát, a pořád mi to nestačí. Soundtrack s hudbou Abela Korzeniowského funguje dokonale i bez filmu sám o sobě. Film, který pro mě znamenal dva zásadní objevy: herce Colina Firtha a skutečnost, že se v biu Oko může pít v kinosále alkohol :) Pro mě osobně filmová událost roku 2010. Těším se, s čím přijde Tom Ford příště, budu ho bedlivě sledovat. Víc takových přeartovaných filmů o ničem :) (19.04.2011)

Opravdu citová záležitost zahalená v hávu dojemnosti a úvah, která se opírá o neuvěřitelný výkon Colina Firtha, kterému skvěle sekunduje Julianne Moore. Hra s barvami podtrhuje celkovou vizuální dokonalost, kterou načala dobře situovaná kamera. A do toho ještě hraje úžasná hudba (ještě teď si broukám Clock Tick), která pomáhá diváka více vtáhnout do děje. Je to možná další případ klišé - úvaha o životě a smrti. Ale s dobrým obsazením a režisérem se to dá zdolat a to se povedlo. Ten konec mě fakt dostal. Nečekané a úderné! (01.07.2010)