Single Man

Chtělo by to parafrázovat Monty Pythony s tím, že tentokrát jde o film, ve kterém stará buzna nikam nejezdí, aby (SPOILER) nakonec stejně chcípla (KONEC SPOILERU). Celé se to bere až příliš vážně, přičemž celý debut je až návrhářsky přešlechtěný, ale všechno je v něm hrozně wannabe. Nejhorší ze všeho je ale vyobrazení homosexuálů, které odpovídá představám heterosexuálů a je podřízeno tomu, aby snobští diváci střetávající se s ambiciózním mainstreamem nebyli ničím znepokojováni. Tohle fakt není umění, pokud za něj nepovažujete obálku Vogue s titulkem "láska až za hrob" (popř. si doplňte jinou floskuli). Nebýt poetizovaných milostných scén mezi dvěma muži, nepoznáte, že je pod snímkem jako debutant podepsán někdo, kdo má dlouholetého životního partnera. Jinak jde o další ukázku midcultu, který se dostal na Oscary, ponoukající ovšem k zamyšlení, nakolik se výrazové prostředky uměleckých filmů staly součástí středního proudu a dnes působí v echt-klubové podívané nechtěně směšně. (02.05.2010)

Gay Vertigo by Tom Ford? Při sledování Single Mana se může zdát, že není dostatečně obsažný a zajímavým ho dělá pouze vytříbená filmařská forma a výborný herecký výkon Colina Firtha. Ostatně, je pouze o tápání protagonisty po ztrátě nejbližší osoby, s flashbacky do hezkých chvílí minulosti, které můžou působit kýčovitě. Odstupem hodin a dnů ovšem ve mě film roste, coby originálně pojaté autorské dílo s promyšleným uzavřením příběhu a hezkými a pravdivými myšlenkami v monolozích hlavní postavy. Její psychologická studie v krizové situaci je srdcem filmu, osudově procítěná hudba jeho plícemi. Ve scéně, začínající před billboardem Psycha, dokonce Umebayashi variuje Herrmannovu skladbu z Vertiga “Scotty Tails Madeline”. (18.08.2024)

Film ma dostal hlavne svojou formou. Námet je síce zaujímavý, ale v konečnom dôsledku príbeh toho veľa neponúkne. Nie je ani tak o homosexualite ako skôr o samote, o budúcnosti, o strachu, o smrti... Ale je to podané neskutočne krásnou a smutnou formou, ktorá dokázala vo mne vzbudiť veľkú vlnu emócií. A to nepočítam vynikajúceho C. Firtha a záver, ktorý mi tam zapasoval ako riť na šerbeľ. Tiež by sa tu našlo pár zaujímavých myšlienok, nad ktorými sa oplatí popremýšľať, napr. komu sa nepáči prítomnosť, nebude sa mu páčiť ani budúcnosť a pod. Jasný nadpriemer. 80/100 (18.11.2014)

Jeden jediný den stačí na to, aby jsme si mnohé uvědomili. Co ztrácíme a co nalézáme. Nač se bát stáří... Vůbec na něj nemysleme a žijme přítomností. Zároveň z přítomnosti máme strach, ale život je boj, že? Krásně plynoucí minuty z pohledu "neviditelné" menšiny, doporovázený pomalou hudbou a změnou barev podle nálady hlavního hrdiny. Tolik společného a přece jsme si cizí... V jednom mám jasno, už nebudu se smrti bát. (29.05.2010)

-"If it's going to be a world with no time for sentiment, Grant, it's not a world that I want to live in." Procítila jsem tento film velmi intenzívně, ale zároveň jsem v něm vnímala velkou část unylosti, o kterou nestojím. Filmy o obyčejných věcech, které jsou zcela zásadní, jsou moje krevní skupina. Tady ten pocit důležitosti ale nepřišel. Večer s Julianne Moore pro mě nepředstavoval lekci v kontextu a jakkoliv se oba herci snažili, mnoho vrstev jejich vzájemných citů, o který se předtím mluvilo, jsem v řeči jejich těl nenašla. Setkání se španělským supermodelem nevypadalo jako náhodné dotknutí citlivých duší, ale jako reklama na cigarety. Ani souznění se studentem nebylo cítit takovou živelností, jakou by mělo, ačkoliv ze všech epizod představovalo největší naději. Ale jinak je to tragédie starořeckých rozměrů a jako takovou ji schvaluji. V podstatě to vypadá, že Tom Ford si udělal přesně to, co chtěl, a na nic kolem nehleděl, což je sympatické a obdivuhodné. Jen se mi srdce úplně nepohnulo a dokonce jsem nebrečela (!), což už se mi u tohoto druhu filmů dlouho nestalo. Můj nejoblíbenější/nejintenzivnější moment: Hlavní postava otevře dveře ven do světa a z větve stromu před jeho domem vzlétne sova a zmizí do noci. A čestné zmínění bych také ráda věnovala úvodní scéně na sněhu. Škoda, že se onen přímý, nekompromisní a mírně znepokojivý způsob zobrazování věcí nepřelil do celého filmu. (31.07.2015)