X-Men: První třída

Hodně retro a hodně stylový bratr původních Singerových X-Menů. Pro začátek bych rád uvedl, že Vaughn je machr, protože to množství děje, zvratů a vývoje postav slévá do tak krásně kompaktního celku až zůstává rozum stát. Vlastně bych se nezlobil, kdyby film měl tři hodiny a rejža do filmu dal scény, které určitě skončili na podlaze ve střizně. Akce je špičková. Nechybí záběry, ze kterých budete valit oči a i decentní triky (s mincí) jsou použité hlavně tak aby sloužili příběhu, ne jen jako okrasa, která má přes trailery nalákat lidi do kina. Charaktery jsou promakané skoro všechny, o tom snad ani nemá cenu diskutovat, ale PRVNÍ TŘÍDA stojí hlavně na Fassbenderovi a jeho Magnetovi (lidi jsou svině, šel bych s ním). Je zhruba stejně důležitý jako byl pro první díl Wolverine a je minimálně stejně, ne-li ještě ikoničtější. Loganova účast by mě ale potěšila víc, kdybych si o ní nepřečetl skoro v každém komentáři. McAvoyův Charles taky není špatný, překvapil a hodně, jak svým playboyovským chováním, tak suverenitou s jakou se role zhostil. Ze záporáků zaujali skoro všichni, nejvíc tajemný Kevin Bacon (užíval si to, to je vidět :) a mrazivě krásná January Jones. Jinak je to chytrá letní pecka, která dělá své značce čest a já bych se vůbec nebránil tomu, aby jsme se ještě jednou do téhle minulosti podívali. (02.06.2011)

Hele, nikdy jsem nebyl fanda X-MENů, ale tohle se mi fakt líbilo. Inteligentní a chytlavý retro komixák s dobrými herci, hlavně hodně frajerským Fassbenderem (mám ho čím dál radši). Jenže co se s tím stalo v poslední třetině/čtvrtině? Laciná akční ptákovina (kostýmky, sekundární mutantí zbytečňáci, vymaštěný souboj nad Atlantikem), která mi úplně zrušila předešlý velmi dobrý dojem. Přitom to zasazení děje do Kubánské raketové krize vypadalo tak nadějně... (31.08.2011)

No panečku, už jsem začínal ztrácet naději, že ještě někdy uvidím film na motivy komiksu, kterej mě nepřestane nudit od první rvačky. Jistě, i zde je patrná přehnanost soubojů a chování. Na druhou stranu uvěřím radši tomu, že mezi námi mohou být lide s mutací, než tomu, že někde ve vesmíru žije Thor s jeho bráchou a na zemi je Kapitán Amerika zrozený z vědeckéhe experimentu... (14.08.2012)

Začal bych vtipem: Víte, který X-Man má nejlepší schopnosti? Matthew Vaughn - umí točit skvělé filmy. ____ Velkým filozofickým tématem je čas. Podle svatého Augustina dokonce žádná definice času neexistuje a ve skutečnosti nevíme, co přesně čas je. Čas je velice zajímavý i z hlediska kinematografie, protože když se na všechny filmy, co kdy byly natočeny, podíváme skrze čas, zjistíme, že existují vlastně jen tři druhy filmů: (i) první skupina, do které patří First Class, nějakým způsobem kombinuje minulost s budoucností. First Class například jedinečným způsobem spojuje někdejší studenoválečné rozbroje s nedalekou budoucností genového inženýrství. Ten film si možná hraje na to, že se odehrává v nějakém konkrétním období, ale spíš dává dohromady minulost s budoucností, čemuž nasvědčují i karikatury politiků a vojáků na jedné straně vedle zcela plastických mutantů na straně druhé. Jsou to dva odlišné světy, dvě množiny, které někdo akorát splácl dohromady. Do stejného ranku patří většina scí-fek: nelze si nevšimnout, že většina velkých sci-fi filmů je zároveň neuvěřitelně nostalgická, třeba Gattaca, Počátek, Brazil nebo Blade Runner, což jsou všechno filmy, které nějakým způsobem propojují minulý noir s budoucí sci-fi. (ii) Nesmírně zajímavá je z hlediska času také druhá skupina filmů, která je opakem skupiny první. Sem patří konzervativní a „čisté“ pozdní snímky Eastwooda či Petera Weira nebo třeba Costnerův western Krajina střelců. Na ten se dá nahlížet dvojím způsobem: buďto jako na film, který zaspal dobu, protože přijít v době postmoderních žánrových her s něčím tak nostalgickým a zastaralým značí, že tvůrci jsou těžce mimo současné trendy, ovšem nabízí se tu ještě druhý pohled, který v tomto filmu vidí naopak ohlášení věcí příštích, kdy postmodernu nahradí něco klasičtějšího a filmy jako tento budou opět v kurzu. Nakonec na těchto sinusových cyklech je založen celý náš svět: pravice střídá levici, léto zimu, expanze kompresi, pokles růst, střídmost (renesance, klasicismus, realismus) živelnost (středověk, baroko, romantismus) atp. Proto je vždycky otázka, jestli u filmů jako Krajina střelců zaujmeme postoj „tento film patří do minulosti“, anebo „tento film ohlašuje budoucnost.“ Filmař, který točí v době složitých narativů lineární filmy, tak může být nazván konzervativcem i průkopníkem. Oboje varianty jsou možné (byť samozřejmě převažuje spíše první pohled, který takového filmaře posílá do starého železa). Lekce z předešlých řádek je, že neexistují filmy odehrávající se jednoduše v minulosti, současnosti, či budoucnosti. Věc je složitější. (iii) Třetí skupina, ta nejméně zajímavá, zahrnuje filmy, které se odehrávají v současnosti a jsou poplatné i jejím normám. Nemusí být vyloženě špatné, ale z hlediska času jsou jen málo zajímavé. Nejsou ani kombinací minulosti s budoucností jako první skupina filmů (aneb dualitou k jednotě), ani nerozlišitelným kmitáním mezi minulostí a budoucností (aneb jednotou k dualitě) jako ta druhá. (08.09.2011)

Viděla jsem jen jedničku, ale prej to nevadí - nevadilo. Už od začátku si mě samozřejmě omotal Bacon, který je tu vážně klasa (doufám, že odtud název filmu!§), ale hezky jim to slušelo i v trojce s chlapem Fassbenderem a chlapečkem McAvoyem. Mimochodem, když je řeč o trojce, celým filmem se line krásné homosexuální pnutí (Martin Mrhálek approves). A když jsme u těch homosexuálů: klučina sedí na samotce, vypadá jak Adonis a Barborka si říká, co asi bude mít za úžasné schopnosti. Klučina se jme předvést své schopnosti, všichni mají ustoupit, klučina předvádí své schopnosti a Barborka vidí, že je to vlastně přiteplený gymnasta, který rozvlněnými boky točí obručí. Jednoznačné zklamání filmu! Jinak jsem pořád rozjímala, jestli je víc odporného patosu (už mám na něj celkem účinný filtřík) tady, anebo v jedničce. Ale ono je to asi jedno, na obojí se celkem dá koukat, nenudí to a uteče to. Ale kdybych měla srovnávat filmy podle kemiksů, rozdíl mezi X-Meny a třeba takovým Iron Manem je ten, že on všechny ty barevné, komické a věčně uplakané mutantíky hravě schová do svých olbřímích koulí. (03.06.2011)