Den trifidů

Jo, člověk občas byl jak na trní, když čekal, jestli bod dostane trifid nebo člověk, ale jinak nic moc. Přišlo mi to jako kombinace filmu Mlha (podle námětu Stephena Kinga), filmu Stalo se a Války světů. Tyhle tři jmenované filmy jsou sice skvělé, ale daleko raději mám neviditelnou ničivou moc rostlin (viz Stalo se) než pochodující a mluvící fialové kytky. Předloha může být sice skvělá, ale v téhle verzi.... (07.06.2011)

Tak jsem je konečně viděla - hýbající se, se žahadlem v akci, s drnčícími kořeny - jejich mluvou. Koho - inu Trifidy. Sice jsem si je vysnila trochu jinak, nicméně zásadní ergonomické znaky byly zachovány, některé nadsazeny pro větší -asi horrorový- efekt. Dávám přednost předloze, tento film mě svoji televizní průměrností s nadbytečnou akcí zásadním způsobem nepřekvapil, očekávala jsem, že lepší to nebude. Nevadilo mě ani zasazení do současnosti, rozladil mě spíš překopaný závěr. Pokud mám reagovat na zdejší výkřiky po skvělé předloze a příšerné adaptaci -asi tak: Wyndhamova knížka je klasika post-apokalyptické sci-fi, žánru, jehož hnacím motorem byla studená válka, díky tomu dostalo dílko neodolatelně stísněný punc. Podotýkám, že jak Midwichské kukačky, Kukly i Kraken se probouzí skvěle doplňují žánrový a obsahově zářný kvartet tohoto autora. Pokud bychom chtěli polemizovat o literáních kvalitách Wyndamových knížek - průměrný jazyk a větné konstrukce versus skvělý příběh. Vždy to bylo o příběhu a atmosféře, nikoliv o vyšší literatuře jako takové, také o myšlenkách - většinou zamyšleních, které se týkají sociálního uspořádání společnosti (zní to divně, ale je to tak). Takže asi tak - průměrný literární jazyk, skvělý děj a zajímavé myšlenky - to všechno padlo do osidel průměrné televizní adaptace, to však nědělá z knihy perlu světové literatury :) 40% (18.08.2012)

Malá anketní otázka: Vysílá to TV NOVA v prajmtajmu - myslíte, že to může být kvalitní adaptace kultovního sci-fi románu? Potřebujete-li ke správné odpovědi nápovědu ve formě možností A), B), C), pak s vámi nejspíš něco není v pořádku, ale budiž: A) Ne. B) Ani náhodou. C) Leda hovno. Správnou odpověď se dozvíte v závěru komentáře. První část filmu se ještě v mlžných obrysech drží předlohy - hlavní hrdina je vědec, zkoumající agresivní mobilní rododendrony s mrštným oslepujícím pestíkem a chlípně tvarovanou bliznou. Přísámbohu, u nás v prdelovických lesích tato flóra existuje - loni mě nějaký trifid tak lísknul větví přes hubu, že mám dodnes jizvu... (kontrola v zrcadle) hm, tak ne - povislá pleť, beďary a vrásky jizvu zamaskovaly, bohudík, fakt mě hyzdila! Přírodní světelná show na obloze způsobila, že se lidstvo stalo poněkud omezeným v rozhledu; potížím unikli jen ti, co si divadlo na nebi nechali z různých důvodů uniknout. V tomto ohledu mě překvapilo, jak málo mužů koukalo, zato čučely skoro všechny děti a kojenci zírali úplně všichni! Někdo se snaží pomáhat, někdo vycítí svou příležitost chopit se moci a stát se arcipadouchem. Situaci komplikují lidožravé keře, které opustily farmy a vyrazily za potravou do velkých měst. Scénárista vše zabalil do otravně akčně-romantické vaty, polepil ekoagitkou, přilípnul i nějaké to náboženské blouznění, ozvláštnil spoustou zajímavého chování a nepravděpodobných náhod. V druhé části už jsem vskutku zmírala trapností i smíchy. Asi nejvíce se mi líbilo, jak "přirozeně" se reportérka, stíhačka hlavního hrdiny, dostala přesně tam, kam potřebovala. Nadšeně jsem chrochtala při jejím útěku lesem, ono je tak úžasně logické prchat před autem po silnici a ještě si svítit baterkou, aby řidič svou kořist dobře viděl - bezpečnost především! Už té paní chyběla akorát reflexní vesta a na prdeli cykloblikačka. Nebudu to protahovat, jistě netrpělivě čekáte na výsledek ankety. P) je správně! P jako Ptákovina, Pitomina, Pytlovina, Pee-čovina! Ani Brandon tomu nepomohl, možná proto, že mu chyběla Brenda, Dylan a další dyliny z Beverly Hills - a hodili by se sem náramně! Pokud John Wyndham nebyl zpopelněn, pak jistě urputně pracuje na opuštění své hrobky, aby mohl tvůrce této frašky umlátit vlastní lebkou. 36% (09.06.2011)

Zcela zbytečný dvoudílný (!) seriál. 1) Mají se filmaři věrně držet knižní předlohy? Někdy to jde, jindy ne. Jednou vznikne ilustrace ke knížce, jindy knižní inspiraci ani s největší fantasií neurčíte. V tomto případě je předloha jasná, ale čtenář nad výsledkem zapláče._____ 2) Knížka z roku 1951 se parádně čte. Svěží styl a děj prokládá lehce filosofujícími úvahami o všem možném, aniž by to ubíralo na čtivosti. Barvotiskovou love story jsem autorovi, stejně jako milióny dalších čtenářů, odpustil hned při prvním čtení. Spolu s plukovníkem Beadleym jsem vytvářel smělé obrazy života budoucí společnosti. Intelektuála Cokera jsem měl rád pro jeho schopnost mluvit k lidem z různých sociálních vrstev i pro jeho názorový vývoj. Zoufal jsem nad zaslepeností slečny Durrantové i nad neofeudálními sinekurami pistolníka Torrence. Spolu s Billem jsem hledal (neúspěšně) odpovědi na otázky o příčině katastrofy, o roli trifidů i o povaze lidské společnosti. Knihu jsem četl mnohokrát a vždy jsem s ní strávil krásné chvíle._____ 3) Empatický čtenář tohoto komentáře jistě tuší, s jakým zděšením jsem zjistil, že ve filmu plukovník Beadley vůbec nevystupuje.. Z dobrodruha Cokera se stal major americké (!) armády, ze slečny Durrantové masová vražedkyně a z Torrence lehce transvestitní šéf zločinecké bandy. Aby diváka tvůrci neuvedli do pokušení přemýšlet, určili jako příčinu katastrofy sluneční erupci a důsledně vyškrtali z děje jakékoli náznaky duševní činnosti._____ 4) Z příběhu o přežití v postapokalyptickém světě, z příběhu o tom, jakého druhu bude muset být nová společnost a jakými pravidly se bude muset řídit, z příběhu, který lehce nadhazoval zásadní otázky lidské existence, se stal prvoplánový akční thriller (na pomezí jedné hvězdičky a odpadu) o boji se zmutovanými rostlinami a se zdivočelou zločineckou bandou, thriller sestávající výhradně z klišé, kde nemá místo jediný okamžik, který bychom už neviděli alespoň ve stovce jiných daleko lepších filmů. (10.06.2011)

Odhlédnu od zde často vytýkaného zneužívání kvalitní předlohy, jež si zasloužila lepší zpracování, a budu vytýkat věci, které mi vadily přímo na filmu. Moc dlouhé; příliš televizní zpracování se spoustou vaty mě tři hodiny pozorného neudrží. Moc ideologické; nerad co deset minut poslouchám fráze typu nestarali jsme se o planetu, tady jsou plody. Moc předžvýkané; každá výraznější postava je daná první vteřinou svého zjevení v obraze a překvapení se od ní dočkat nelze, k tomu tuna ohraných klišé. Zkrátka všeho moc škodí. Na druhou stranu v těch třech hodinách bylo asi pět celkem napínavých scén, několik zajímavých situací s osleplými davy a sympatická Joely Richardson. Dívat se pouze ze zvědavosti nebo ze studijních důvodů — zábava je to velmi slabá. (10.06.2011)