Twilight sága: Nový měsíc

Primární ohrožení náctileté populace nepředstavuje v současné době virus H1N1, ale tzv. syndrom nakažlivé deprese. Příznaky: příchylnost k retardovaným scénám a retardovaným postavám, účast na kolektivním brainwashingu, těžká anemie. P.S. Popcornové filmy typu Transformers jsou testosteronem nabitá destrukce. Stmívání je estrogenem vycpaná sebedestrukce. Jenže i ten nejprostší robůtek působí vedle emonebožátek z New Moon jako rozvinutá komplexní postava s bohatým duchovním zázemím :-) (26.11.2009)

Začínam sa báť, že ten mega-hype okolo Súmračnej ságy ma postupne magorí, pretože som si obzerala, ktorý z vlkodlakov je chrumkavejší. Lenže ani najšťavnatejší keksík nezmení nič na tom, že celý Twilight je postavený na žalostne jednoduchučkej a navyše dookola opakovanej schéme. Je to ako virtuálny solipsistický vesmír jednej totálne nemožnej blbky. Tento film je označený žánrami Fantasy / Horor / Romantický / Dráma, no ja som sa smiala. Často a nahlas. Plakať by nemalo zmysel ;-) (26.07.2010)

Když se to tak vezme, tak se jedná o velice dobrý artikl určený především naivním a přecitlivělým dívkám, jejichž mentální vyzrálost se nachází někde v počátcích puberty. S takovým přístupem je pochopitelná doslovnost (změny ročních období za oknem doprovázené nápisy s konkrétním měsícem), statičnost hlavních představitelů, kteří nehrají, ale pózují, sterilní hudba a dialogy s oduševnělostí foto-příběhů z Bravo/CosmoGirl. Plynutí času je podřízeno vnímání náctileté dívčiny, které se okamžik zpomalí, když přichází její milý, a z prostoru je vyčleněna, pokud o něj přijde. Popíkové písně na některých místech vyjadřují myšlenky postav a několik scén je nápaditě zvládnuto co do organizace prostoru a orientace v něm, ale... Já nejsem cílovou diváckou skupinou, která by byla schopna naivního fanouškovkého čtení (opravdu mi nestačí věrnost lobotomizující knižní předloze), jež je filmem upřednostňováno na úkor toho poučeného. Nejde o docela uvědomělé a vážně se neberoucí dílo, jak by se mohlo zdát ze scény z kina (akční film s nadávkami jako "zpropadaný" místo "zkurvený" apod.), protože jakékoliv dvojí podvratné čtení, které nabídne kamarádka Belly po východu z bijáku o zombie, je ukázáno jako to nesprávné. Na druhou stranu je to dobře, protože vidět v druhé části téhle ságy příběh o projevení se, ve kterém se hlavní trpitelka (nikoliv aktivní hrdinka) dozvídá, že rozum a chtíč nemohou být v opozici natrvalo a rozhoduje se, za jakou ligu bude kopat, vyzjde z toho NOVÝ MĚSÍC jako ideologicky konzervativní podívaná, která by byla archaická i za dob Shakespearových. Inscenační bezradnost mnoha scén (zjevování se) a nemožnost ztotožnit se či byť jen trochu chápat Bellu, která se chová nelogicky (dlouho nemocný kamarád stojí polonahý v dešti, jí zajímá jeho nový účes a tetování) v pokusu o fantasy bez jasně zadefinovanyćh pravidel, dílo zkázy dokonávají. "Odpad!" přitom dává někdo, kdo jedničku oceňoval jako malý indie film s vzhledem k žánru odvážnou stylistickou stránkou a docela zdařilou snahou ozvlášnit teen romance horrorovými prvky. Nejhorší přitom je, že dvojka není ani tak špatná, aby byla celou dobu zábavná, protože veškerý guilty pleasure potenciál vyčerpala už upoutávka. (25.01.2010)

Uff, uff, tak to mám za sebou. Nevydržela bych se na to koukat v kuse, taže jsem to občas stopla a odběhla se podívat do obýváku, na co kouká moje sestra s mamkou. Na Underworld 2; takže jsem si pročistila hlavu... :-D Ať by se snažili sebevíc, nemůžou z toho ti herci udělat něco pořádného, neb přece jen scénář jim to nedovoluje. Nechápu Bellu - jak si může vybrat něco tvrdého a studeného (bílého s hnusnýma očima) oproti něčemu teplému, hřejivému, měkkému a hezky chlupatému. (ne, ani jeden ten herec se mi nelíbí, ale přece jen když se na to podívám z logické stránky... pardon, tady bych logiku používat neměla, já zapomněla). Jediné, v čem s Bellou souhlasím, je její otázka: "Jak mě můžeš milovat, mě člověka?" - taky si to říkám, jak může člověka milovat upíra ještě k tomu tak moc a pateticky? Trochu to zavání zoofílií... Trochu mi to přilo jako sešlost labilních amerických spoluobčanů, kteří sem tam skáčou po stromech (nebo z útesů), převlékají se za vlky nebo za divný týpky s ještě divnějšíma očima a hnusně bílou kůží, nebo se snaží světu ukázat, jak moc trpí pro lásku, až z toho dostávají sebevražedné sklony. Všechny bych je vzala za ručičku a posadila před psychologa. Ona ani předloha za moc nestojí (četla jsem ji, za den byla přečtená, přesto s kvalitou to nemá nic společného), takže se člověk nemůže divit všem těm patetický proslovům, kukučím, nočním můrám a bledosti. Doufám, že z toho nic poodbného nechytím. Škoda, že jsou tam všichni takoví pitomí a litující chudinku pannu Bellu, která vlastně děsně touží po sexu - všimli jste si? X-D Nebo to bylo o něčem jiném? Začíná to vypadat na novou WTF fágu! (28.11.2009)

No, u tohohle se člověk fakt královsky pobaví, když chce. Oproti jedničce, kde se aspoň něco děje, se tady neděje nic a navíc i to nic je podaný tak, že se při každý scéně nebo slově musí člověk ksichtit jako by kousl do citronu a říkat si "To bolí." Nejhorší ale je, že je doslova prázdná záležitost. Hrabě Čokokula má víc upířího charisma, než tahle celá banda kvazi-upírů. Twilight je prostě hovadina, ale můžeme se u toho v budoucnu ještě pěkně zasmát. Nic jinýho nám stejně nezbyde. (29.07.2010)