Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V létě roku 1968 se matka se dvěma dospívajícími dcerami a přítelem vrací z letní dovolené v Itálii. Je noc na jedenadvacátý srpen. A rozvedený tatínek se právě oženil ve Vídni se svou mladou přítelkyní. Takový je začátek filmu, jenž zachycuje jejich intimní osudy v nastávající éře normalizace, a který vrcholí Chartou 77. Vypráví příběh Marty, dvou dcer - Gábiny a Majdy - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků". Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo českých dějin, Marta a její dcery vzdorují následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Matku a dcery poznamenává jak disidentské působení jejich blízkých, tak situace, do nichž se samy svými činy dostávají. Intimní pohled na soukromé životy v nelehké době napsala Tereza Boučková a inspirací jí byly vlastní zážitky a vzpomínky. Režisérka Irena Pavlásková natočila film plný bizarních i tragikomických scén, v němž dostaly velký prostor především herečky Vilma Cibulková, Dana Marková a Tereza Voříšková v hlavních rolích. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (314)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Tak nás Irena Pavlásková pozvala na malou exkurzi mezi tehdejší dizidenty, kterým bez pochyby kraloval skvělý Ondra Vetchý co by Jan Pavel. Perfektně mu sekundovala moje oblíbenkyně Vilma Cibulková, která zraje jako víno. Ovšem, to jsou jediné klady, které mi po shlédnutí zůstaly uloženy v hlavě. Z příběhu se dalo určitě vytřískat mnohem víc. Takhle je to jen jeden z možných pohledů na naši minulost. Není dobrý ani špatný. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Irenka moc chtěla, ačkoliv ví, že její styl divákům většinou spíš nesedí, zmršila ale mnohé. Bestiář jsem ještě vzal, a pobavil se na úkor žen. Obsadit ale povětšinou dobré herce (až na neherečku Terezu Voříškovou, která se k filmu obecně dostala jak slepej k houslím, má neherecký chraplavý hlas a hlavně její postavy jsou vždy tak amatérsky zahrané) do filmu koprodukovaného Českou televizí (tedy jaksi už automaticky řazeného mezi ty "lepší" nové české filmy, narozdíl třeba od produkce konkurenční Novy) a dostat tak hrozný výsledek, to je už docela kumšt. Ať se na mě paní Tereza Boučková nezlobí, ale je to její kýčovitý scénář (anebo jeho následné úpravy pro film), co posílá Zemský ráj ke dnu. Hned na začátku se musíte zeptat: Proč Hánovi při setkání s tanky na mostě zběsile couvají, když v záběru je jasně vidět, že most je dost široký a na jeho pravé straně je celý pruh volný? Proč byly do takovéhoto typu hraného filmu použity dokumentární záběry (hokejové lze ještě prominout, pokud tvůrci neměli lepší nápad, jak navodit autenticitu)? Proč hraje Tereza Voříšková čtrnáctiletou, a za chvilku vypadá úplně stejně coby o devět let starší (ne milí maskéři, rozpustit jí copy opravdu nestačí!). A nejpalčivější otázka: copak v naší smutné socialistické minulosti neexistuje jiný den (a potažmo jiné téma) než 21. srpen 1968? Opravdu je nutné se pořád plácat na takhle malém hřišti? Nebylo už těch protistátních živlů a rozvracečů republiky zlegendarizováno dost? Přijďte za mnou, a napíšeme si scénář ze stejné doby, ale tak nějak neotřele. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Jenže právě zdravě neuctivý úhel pohledu je tím nejlepším prvkem jinak prostřední, spíše televizně popisné komedie. Druhou oporu, která usmíří i uražené muže, tvoří představitelky matky a jejích dcer: Vilma Cibulková, Tereza Voříšková, Dana Marková. Od prvního záběru dlouhých nohou Voříškové nořících se ze stanu přes gag, kdy trio krásek vyloudí benzin zdarma, až po domácí striptýz této trojice pro Václava Havla se zkrátka předvádí potěcha očí; film se klidně mohl jmenovat Ženský ráj to na pohled. Navíc mu všechny tři kralují i herecky, zejména jedovatou ironií coby zbraní morální převahy. Nad muži, samozřejmě.Na jejich obranu nutno říci, že mají těžší úlohu, neboť se ocitají na hraně fraškovitých karikatur v čele s operetním Miroslavem Etzlerem. Lépe dopadli Jiří Dvořák, jenž k modelu kohoutovské velkohubosti dodal i tišší polohu, cholerická postava Jana Hartla a nevtíravý Jan Zadražil. Druhou půli opanuje - pod jiným jménem - Václav Havel, jejž Ondřej Vetchý hraje jako milého popletu, domáckého puntičkáře a dojemného svůdníka, jenž nevěry netají pod heslem „žití v pravdě“. Jeho námluvy u Gottovy nahrávky C’est la vie či objednávka striptýzu, jenž se pohybuje na hraně zamýšlené oddané něhy a bezděčné trapnosti, asi nezapadnou do vžitého mýtu. Filmařsky se Zemský ráj moc nevytáhl. Leporelo povrchních výjevů se zbytečně doslovnými dobovými detaily skládá v duchu seriálu Vyprávěj, zabrousí i k moralitě - když sousedka vytýká hrdinům: „Co my, obyčejný lidi?“ Chartisté i policisté tvoří jen trpnou stafáž a masové scény působí řídce, jako kdyby došly peníze na komparz. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, ale tyhle filmy už mě prostě nebaví. Sice je hezké, že je to na základě autobiografických vzpomínek, ale proč tu tedy nejsou skutečné postavy? Herecké výkony jsou celkem fajn, ale nic světoborného, ale celé to kazí to přesvědčení, že všechno bylo hrozné. Bylo, možná ne všechno, ale lidi byly svině, jenže to víme. Podobných filmů je natočeno až moc a není to způsob, jak se s dobou vyrovnat. Stejně se nedokážeme vyrovnat ani s tou současnou. ()

Faustka 

všechny recenze uživatele

Nudíme se, jen tak lelkujeme… Co si takhle zahrát na nevinné disidenty a zákeřné estébáky. Ta cukrová uhlazenost, jaksi dře; a to dost přes míru, že už sem ten skutečný realismus neměl šanci proniknout. A tím se Zemský ráj… řadí na roveň lechtivých snímků počátku 90-tých let. Odhodit stud a zábrany; a jde se na věc. Jen s tím rozdílem, že se děj odehrává za hlubokýho totáče, ale význam je prakticky totožný, stále jde jen o výplach pohlavního ústrojí. Sexy-hrátky s nahodilými milenci, pokoutně domlouvané mejdany, potažmo i pro nahodilé příchozí, nezávazné klábosení ….o závažným hovně na úrovni… Rozvracení republiky je tak nebezpečná činnost, ale mi se nezaleknem: zavřou --- pustit musí. Obávaní strážci socialismu, jsou víc k politování(lze to brát jako satiru), protože se postupem stávají spíše otroky toho svého nenarušitelného systému. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (11)

  • Tereza Voříšková byla v roce 2009 za svou roli nominována na Českého lva za nejlepší ženský výkon ve vedlejší roli. (M.B)
  • Ve filmu zazní několikrát píseň Karla Gotta „C'est la vie“. (M.B)
  • Po scéně, kdy sousedka přináší Martě (Vilma Cibulková) informaci, že sundala cedulky se jmény kvůli ruským okupantům (je rok 1968), vidíme na ulici pod bytem hlavních hrdinek projíždět vůz Škoda 110 R model 1973 s „čtyřokou přední maskou“, který v té době ještě neexistoval. (Strato61)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno