Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V létě roku 1968 se matka se dvěma dospívajícími dcerami a přítelem vrací z letní dovolené v Itálii. Je noc na jedenadvacátý srpen. A rozvedený tatínek se právě oženil ve Vídni se svou mladou přítelkyní. Takový je začátek filmu, jenž zachycuje jejich intimní osudy v nastávající éře normalizace, a který vrcholí Chartou 77. Vypráví příběh Marty, dvou dcer - Gábiny a Majdy - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků". Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo českých dějin, Marta a její dcery vzdorují následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Matku a dcery poznamenává jak disidentské působení jejich blízkých, tak situace, do nichž se samy svými činy dostávají. Intimní pohled na soukromé životy v nelehké době napsala Tereza Boučková a inspirací jí byly vlastní zážitky a vzpomínky. Režisérka Irena Pavlásková natočila film plný bizarních i tragikomických scén, v němž dostaly velký prostor především herečky Vilma Cibulková, Dana Marková a Tereza Voříšková v hlavních rolích. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (314)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Pojďte žít! Já vás zvu." Snímek o bandě chartistů, která, v myšlenkově moudrostním, finančně zabezpečeném, sexuálně nevázaném a lihu neprostém prostředí, začala nahlodávat pevné základy systému, nešel do mých chuťových buněk tak daleko, jak jsem očekával. Zábava to sice kdovíjaká nebyla, ale kromě vhodně obsazených ženských partů musím ocenit i to, že mě fantazie tvůrců ochudila o nyní velmi oblíbené černobílé vidění doby minulé. ()

Vojcl 

všechny recenze uživatele

Řekl bych, že objektivně dokáže tenhle film hodnotit jen ten kdo dobu okupace a normalizace zažil, což já bohužel (nebo spíš bohudík) nejsem. Jinak, ale snímkům s tímto tématem velmi fandím a věřím, že jich nikdy nebude dost. Po filmové stránce se mi to zdálo kvalitně natočené a nechápu nízké hodnocení uživatelů ČSFD. I když souhlasím, že autorky mohly klidně ještě přitvrdit a signatáři Charty 77 by si přeci jen zasloužili ještě o něco důstojnější památku. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tenhle film já nedokážu pochopit. V té době jsem nežil, ale rád bych si představil nějakou určitou konstrukci. Nevím ale, jestli mi to tento film nabídne, když tu každý tvrdí, že pravda v něm je hodně rozmazaná. Jenže když už se odprostím od skutečnosti, že se k pravdě nedostanu, tak mě ani ten blbej příběh nedokáže potěšit. Takže je to vážně docela sračka, která má tohle hodnocení oprávněný. Každopádně i režisérka sama se nemůže pochlubit něčím, co by mě bavilo, takže se mýmu hodnocení ani nedivim. Chvílemi mi ale přišlo, že se ti lidi měli vlastně docela dobře....není z toho cítit ten strach jako třeba v Pupendu nebo Pelíškách. Po druhém shlédnutí jsem dal dvě hvězdičky. Ten film zase tak hroznej není, i když mě tam pár věcí strašně štvalo. ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Film, který mohl být excelentní a konec konců, předpoklady pro to měl. Obsazení je skvělé, herci odvádějí svou práci na jedničku, ale scénář je chabý a režie mdlá. Jen ze dvou scén na mě něco opravdového dopadlo (výhra nad Rusy a následné oslavy a konec, který mi (spíše) přišel, že už jsem ho viděl v jiném filmu). Zemský ráj to napohled je v mých očích naprosto průměrné drama(?), které selhalo. A to říkám jako člověk, který tu dobu nezažil a doufá, že nic podobného ani nebude muset zažít. 50 %. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Tak neprávem podhodnocený film se na čsfd hned tak nepotká. Asi by se nejdříve slušelo připomenout, že scénáristka Tereza Boučková je dcerou Pavla Kohouta, tedy že mluví ,,zevnitř". Jistě, zobrazit disidenty jen jako sexuální štvance, a determinantu štvance politického odsunout někam na druhou kolej, to je velmi neobvyklý pohled a nezapadá do kánonu, jakým si tu představujeme točit o okolnostech kolem Charty 77. Proč ale zavedený kánon neporušit? Jistě se jednou dočkáme i sitcomu z období normalizace, proč ne tedy trochu kontroverznější pohled Terezy Boučkové a Ireny Pavláskové? Jak velký vlastně musí být onen časový odstup? Osobně mám silné výhrady ke scéně, kdy matka spolu se svými dcerami předvádí striptýzové vystoupení, což je sama o sobě tak zvrhlá představa, že i kdyby to byla nakrásně pravda a Tereza Boučková takovou situaci zažila, režisérka ji nejspíš měla se zdravou sebereflexí vystřihnout, jelikož je hodně neuvěřitelná. Zbytek filmu ale funguje a vztahy byly také součástí života disidentů. Lze samozřejmě mnohé namítat proti zobrazení dramatika (podobnost s Václavem Havlem je samozřejmě nabíledni) či hamletovského herce (Pavel Kohout se takto jistě neuvidí rád, i když je maskován prvky z biografie Pavla Landovského), ovšem jinak lze Zemský ráj to napohled akceptovat, i když určitě nedosahuje autenticity Špačkových Pout či třeba sugestivního PF 77 Jaroslava Brabce. Za analýzu by jistě stály pro režisérčinu tvorbu tak typické silné postavy ženské a mdlé až připrděné postavy mužské, proti tomu lze mnohé co namítat, ale paní režisérka asi takhle vnímá svět. Irena Pavlásková prostě točí ,,ženský film". Přesto si nenechejme tenhle film podobným vyhraněným rastrem zkazit a neberme celý projekt jen jako osobní vyřizování si účtů uvnitř klanu Kohoutových. Nadhodnocuji a dávám 4 hvězdičky, cca 50 procent si tenhle originální pohled nezaslouží. I když ,,mrazivá" není tahle komedie bohužel ani trochu... ()

Galerie (53)

Zajímavosti (11)

  • Tereza Voříšková později přiznala, že ve skutečnosti se mejdanové zábavy se striptýzem neúčastnila a zná ji jen z vyprávění. (hippyman)
  • Ve filmu zazní několikrát píseň Karla Gotta „C'est la vie“. (M.B)
  • Ve filmu je možno vidět moderní pákové baterie na umyvadle, které však do uvedené doby nepatří. (Lucas87)

Reklama

Reklama