Obraz Doriana Graye

Ježiši Kriste, jako moderní adaptace Wildova románu to chápu,trošku, na druhou stranu nechápu období ve kterém se tento příběh odehrává, protože po téhle stránce je to neorázný guláš prvního stupně. Film samotný je otřesný, to jak se tam maluje na skále je prostě děs, já jsem se tomu musel smát, to fakt jinak nešlo. On totiž příběh samotný dostal řádně zabrat, to se musí nechat. Popravdě, já vlastně nevím co si o tom mám myslet víc. Prostě je to děs, řekl bych, že takové zpracování si ta knížka určitě nezasloužila. (22.03.2009)

All bad art is the result of good intentions. 1) David Rosenbaum se ve svém režisérském debutu zřejmě rozhodl, že starý dobrý Wilde už nevyhovuje a je třeba ho kapku předělat. Pokud by zůstalo u odbarvení vlasů na blond 32letého představitele hlavní role Joshe Duhamela, tak bych i zatleskal. Joshovi to sluší o to víc, o co horší je herec. Ani obsazení 31letého Brandena Waugha do role přítele Harryho mi nejde proti srsti. 2) Problémy mám s nepovedeným scénářem (taky Rosenbaum), který zachovává Wildovy bonmoty, aniž by je doprovodil svižnějším dějem a akcí. 3) Se silnými rozpaky jsem sledoval proměnu malíře Basila Hallwarda v Basil Wardovou. Dílo se silným homosexuálním podtextem (nehledě ke změnám, které sám Wilde ve druhém vydání v roce 1891 v knížce udělal) se tak změnilo v pěknou supermarketovou heterosexuální povídačku a připomíná salónní konverzačku, pravda velmi typickou pro Wilda obecně, ale rozhodně nepatřičnou v případě Doriana Graye. 4) V tomto kontextu pak už nepřekvapí ani pravoslavná svatba, nezřetelné časové ukotvení příběhu či označení celé věci za horor. 5) Jestliže Parkerovu filmu z roku 2009 vytýkám nedostatek wildeovství, co mám říci tady? Snad jen, že There is no such thing as a moral or an immoral book. Books are well written, or badly written. That is all. (17.07.2011)

Mívám ve zvyku u filmu charakterizovat pět jakoby jednotlivých linií. Herecké výkony, hudbu, příběh, psaný scénář a charakteristika samotné hlavní postavy. Někdy se objeví i šestá linie a to sice, když jsem četla knižní předlohu. Stává se, že se charakteristika dvou linií shoduje, pak je hodnocení a vyjádřit celkový dojem o něco snazší. U Obrazu Doriana Graye to bylo velmi snadné. Už samotná hlavní postava mi vnukla myšlenku, psát si kusé poznámky k jejímu charakteru. Tyto poznámky se ovšem (bohužel) ztotožnují ke všem pěti liniím. Tohle jsou ony - povrchní, nesourodý, nesympatický, předvídatelný, chatrný, starý, jednotvárný, přehnaný .. K filmu jako celku bych dodala jen dvě další poznámky - nesmyslně kapitolované a vložené citáty byly naprosto nehodící se k "malosti" celého díla Davida Rosenbauma. Veliká škoda mého času. (25.01.2011)

Silné téma zhruba v mírně nadprůměrném zpracování. Není to poprvé ani naposledy, co se tahle látka dočkala své filmové podoby. Obraz Doriana Graye bude věčný, stejně jako lidská touha, pro kterou lze obětovat vše. Mně se film docela líbil v mnoha úsecích, kdy Josh Duhamel dával do své role všechnu tu slizkou nechutnost a současně vzbuzoval provokativní zájem. A rozhodně nebyl zavrženíhodný, jak by si asi zasluhoval. Zajímavé téma, ale zkusím ještě i jiné verze, které možná budou disponovat důslednějším zpracováním. 60% (10.12.2011)

Urážka klasické předlohy Oscara Wildea. Oproti verzím z předešlých dekád to byla opravdu ubohost. Hlavní hrdina je prý pod negativním vlivem jeho "souputníka". Který ale jediný vidí život realisticky. Slogany a citáty mezi kapitolami, tak to byl vrchol. Vysoce filisofické slogany v tak diletantsky vyvedeném filmu. Velice špatný dabing, kde hlavní hrdina spíš působil jako klasický homosexuál, pravda - i svou vizáží. Na obraz se podíval maximálně dvakrát za film, takže v tomto směru nebylo možné rozpoznávat postupnou proměnu jeho duše. A kdo by chtěl namítnout, že to bylo dobře vidět ve filmu samotném, tak nevím, jak je možné tak uměle vykonstruovat moment morálního přerodu. Amatérismus, který mě uráží. Dvě hvězdy skutečně jen za název filmu. (23.04.2009)