Kajínek

Až po podtržítka jde o plky. A pak vlastně taky .. Veleslavný geroj z Mírova si vysloužil další nálepku. On je vůbec taková ideální zeď s nápisem Zákaz vylepování plakátů. Chcete padoucha? *abrakadabra* Tu ho máte. A všechno podložený faktama. Chcete onoho geroje z Mírova? *tadááá* Chudinka chlap jeden zásadovej. Fakta nerovná se pravda. Záleží na cestě, kterou se podávají a to je tak krásně účelně využitelné. Díky bohu! Můžeme vyjít do ulic, prosadit naš aktuálně naučený a opodstatněně rozhořčený pohled na věc. Lidičky. Víme p-r-d. Mějme soudnost a poníženě si to přiznejme. Něco tu hnije, to je ale tak jediná věc, na kterou si tak veřejnost může trošku objektivněji ucelit pohled. Vytvářet si kategorické názory na věci, do kterých nevidíme, je krapet .. omezené a hloupé, ne? Obvzláště na základě filmu, akčního dramatu, proboha.. Jákl vám nabízí poměrně hezkej film. Přestaňte jeho minihollywoodskou pompézničknost přenášet do reality a vyndejte ruce z nočníku :-* Ale teď k filmu jako takovému ___ Akční drama, které se tak urptuně tváří světově, až se mu to náhodou i daří. Snaží se ale místy okatě, takže kamera je až moc anarchisticky neukázněná, ilustračky a scény pro oko až drze bez logiky a obsahu. Drsnost a závažnost dění tůruje v červenejch číslech, takže někdy degraduje sebe sama a přepálené stopáže je taky škoda. Přes to všechno je dobře, že snímek vznikl. Alespoň snad lidem někdo otevře oči! Muhehe. Ale v tom smyslu, že tu může vzniknout takovýto snímek a neudělat vůbec ostudu. Noid překvapil hudbou, herci nepřekvapili svými výkony ( Ti o kterých víme, že dobří jsou, taky dobře hráli. No a ti slabší .. ) a Jákl potěšil vykročením pro českou kinematografii obzory rozšiřujícím směrem. Kájínek, Jákl a Cibulka na hrad! :o) (04.12.2010)

Mírov Redemption. Petr Jákl ml. evidentně hodně odkoukal při svých povedených kaskadérských kouscích a hereckých etudách v kožených bundách a načichlý západním stylem natáčení se pokusil některé prvky přenést i do českého prostředí. V akčních pasážích si počíná nadprůměrně, v těch ostatních už to místy hodně dře (postsynchrony, scénář a vůbec snaha o jakousi filmovou přeměnu prachsprostého kriminálníka v romantického hraběte Monte Christa) a pokud člověk i s přihlédnutím k podmínkám a možnostem domácích filmařů srovná Kajínka třeba s podobným Mesrinem, musí uznat, že snímek o jediném viníkovi z Mírova - ač v domácích vodách se může jevit jako štika - není příliš konkurenceschopný. Tak mě napadá, že Alice Bendová roli představené v klášteře už asi nikdy nedostane. Ledaže by to byl film s názvem Hříšné abatyše 3: Přišly nové svíce.. (28.11.2011)

Film kontroverzní tím nejbanálnějším a nejbulvárnějším způsobem, jaký si dovedu představit. Film se solidní spádem, zároveň ale se závratně romantizujícím obrazem Kajínka jako českého Bonda. Skoro se nechce věřit, že by tenhle člověk byl členem českého podsvětí, spíše vyhlíží jako porevoluční Mirek Dušín. To shledávám jako jednoznačně sporným. Na nervy mi lezla i afektovaná snaha o lyrismus, ať už v přepjaté hudbě Václava Bárty nebo v tradičně opulentně prázdné kameře F. A. Brabce. Vrchol filmu? Famózní a bez debat strhující výkon Lavroněnka, který z Kajínka udělal postavu, s níž se divák bude velmi snadno identifikovat a bude ji litovat / obdivovat... Dobře? Pochybuji. (29.07.2010)

Po měsících otálení jsem si k nejznámějšímu českému vězňovi přeci jenom našel cestu. Po technické stránce jsem příliš nelitoval (někdy je nějaký filtr nebo střih navíc, ale jinak bez výhrad – navíc kamera je v permanentním pohybu, a to i při statických záběrech aspoň skokově zoomuje, možná abychom nad příběhem nezačali moc přemýšlet), právě po příběhové stránce je to nicméně horší. Snaživý Petr Jákl, zřejmě hodně ujíždějící na amerických produkcích, líčí Kajínka jako romantického hrdinu zklamaného světem okolo. Kdo čekal, že by film vnesl do celé ostře sledované kauzy nějaké nové poznatky, odejde od filmu rozladěný. Měl jsem za to, že snímek záměrně nic nevysvětluje, ale chce poodkrýt zákulisí Kajínkova příběhu. Jenže chyba lávky.. obsah je schematický, příběh zredukovaný a nedotažený, snaží se šokovat, ale ve finále je jen bezzubou hrou o peníze za vstupné. Navíc, kdyby divák neholdoval Kajínkovu osudu, v lecčems by se ztrácel (chyběla mi kupříkladu hlubší motivace útěku). Horší je to i s řadou postav. Některé se u národní celebrity jen tak objeví, trochu se ohřejí, ději nikterak nepomůžou a zase zmizí. Jiné scény zase jednoznačně vyvolávají úsměv na rtech (režisérova manželka coby investigativní novinářka, podivně motivovaná právnička, dobová nevěrohodnost, záporák, co má v sejfu diktafon s vysoce cennými informacemi atp.). Ale abych jen nešpinil, ocením nadprůměrné herectví Lindy a Lavroněnka (slušivě nejednoznačný) a pochopitelně bratrů Dlouhých, škoda jen za uši tahajících postsynchronů. Prostě a jednoduše. Jákla bych nezatracoval, zkusil to, natočil v tuzemsku toliko chybějící žánrovku a až tak to diváka nebolelo.. (03.01.2011)

Paradoxně lze za jeden z nedostatků Kajínka označit fakt, že je málo exploatační. Nesouvisí to se zdrženlivostí, nýbrž naopak s celkovou dramaturgickou nekoncepčností filmu. Osudovou překážkou na cestě k vrcholu české exploatace (viz tento text) se stala naivita klíčových osob štábu. Snímek sice nepostrádá náležitě bulvarizující pohled, ale namísto vykalkulovaného apelu vykazuje snažení tvůrců spíše fetišistickou adoraci zahraničních žánrových snímků. Scenárista Marek Dobeš a režírující kaskadér Petr Jákl v zásadě působí dojmem kluků, kteří si v nadšeneckém opojeni hrají na Lepší zítřek 2, Skálu či Bourneovo ultimátum. Akční sekvence a "cool" záběry jako vrtulníkový oblet Borů jsou bez výhrad famózní, ale o to tristnější jsou výplňové sekvence se zoufalou snahou dodat dialogům vypjatost pomocí rapidních zoomů a rozbředlou dramaturgií. Chtělo to méně plytkého patosu a více prvoplánového apelu a mohlo to být (ve své kategorii) dokonalé. -- více v recenzi pro Cinepur. PS: Výkon Vladimíra Dlouhého je zcela fenomenální. (21.08.2010)