My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
Kdybych já, Bůh chraň, byla hostem z budoucnosti ve válečné historii země a stala se součástí armády, byla bych s přehledem to nejhorší, co naši armádu kdy potkalo. Ruku do ohně (ne mojí, ruku někoho, kdo má sklony k strkání rukou do ohně) na to, že by moje odhodlání a odvahu neposílila ani znalost data konce války. Popravdě, když by na mě stříleli, asi bych zapomněla i kdy jsou Vánoce, kdy mám narozeniny a kdy je den dětí. ()
V den 50. výročí sovětské okupace jsem si naordinoval tuhle agitku na hrdinné sovětské vojáky. Byl to jednoduchý, nekomplikovaný návrat do minulosti- hledači pozůstatků války se nechtěně teleportují do roku 1942, do jedné z bitev, o kterou se zajímali. Znovu jsem si uvědomil, jak moc tehdy to vítězství bolelo, jako film mě to ale nenadchlo. Fakt je ten, že adorovat coby Rus nacisty je nesmysl. Přitom se to děje poměrně ve velkém měřítku. Tohle si jejich pradědové nezasloužili. To ale ještě neznamená, že nás měli vnímat jako svoji věčnou válečnou kořist. ()
Poněkud slabomyslný příběh o čtveřici mládenců, kteří skrze nečekanou "válečnou" zkušenost dospěli ke "skutečnému" vlastenectví, má ve své části z roku 1942 oproti proklamované velkofilmovosti spíše televizní parametry (hrstka vojáků se točí na pětníku, resp. kolem jednoho jezera). Dílčím způsobem je však zábavný ("Tváří se jako návštěva z budoucnosti, ale akorát tu balí ženskou.") a skutečně vtipnou práci odvedl tuzemský autor přebalu, když název snímku graficky vykrádá Návrat do budoucnosti (ta spojnice s moderní hudbou zavlečenou do minulosti tam ovšem je). ()
Překvapivě dobrý moralizující váleční snímek. I když jsem od začátku tušil jaký bude děj, tak jsem se po ty dvě hodiny vůbec nenudil. Při sledování filmu se nedá ubránit dojmu, že je nějaký nedotažený. Herci by mohli být kvalitnější, repliky promyšlenější a emoce by mohly jít víc do hloubky. Mrazivost o níž si námět přímo říkal jsem z něj totiž vůbec necítil. ()
Celkově povedený film o ruských mladících, kteří se shodou náhod (okoupání v jezeře je opravdu netradiční „stroj času“) vrátí do období druhé světové. Námět návratu do minulosti je okořeněn hlavně postavou mladého neonacisty, který si na konci filmu epicky vyřeže svastiku, což je podle mě nejvýznamnější poselství filmu, který má upozornit na rostoucí neonacistickou scénu v Rusku. Některé scény byly zpracovány hrozně, hlavně ty bojové, ale to mi až tak nevadilo a film byl pro mě příjemným zpestřením dne...72% ()
Galerie (38)
Zajímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama