Kimssi pyoryugi

Už po pár minutách jsem si vzpoměl na kolegyni kareen, když mě říkala, že jihokorejský filmy nejsou její stimul, protože herci tam přehrávaj jak prasata. No a samozřejmě první dramatická scéna a korejčík tam vyvádí jak kdyby měl v prdeli sloní chobot. No zkrátka jiný kraj, jiný mrav a úplně jiný herecký projev, smířil jsem se s tím. Pak film střídá velmi zábavné momenty, hlavně pořáteční sarkasmus hlavního hrdiny s těmi co trošku nudí, což platí hlavně pokud se děj přenaší do bytu korejské slečinky. Má to celkem zajímavý závěr, který docela alarmuje nad tím, jestli jsou naše životy plné stresu a honěním za kravinama skutečně šťastné. Viděno v rámci Challenge tour 2015 jako film číslo 4. (04.04.2015)

Opravdu skvělý nápad. Když jsem slyšel o čem film je, tak jsem se na něj opravdu těšil. Bohužel film mě nedokázal uspokojit na 100%. První půlka je skvělá, dostat se na ostrov uprostřed řeky, která protéká velkoměstem a nemoci se z něho dostat pryč, to je nápad opravdu originální a velmi zajímavý. Škoda že se poté rozjede romantický doják, který neuvěřitelně silně tlačí na city. To prostě moc nemusím, takže za mě jsou to "jen" 4*. 75% (01.04.2010)

Ztroskotat na ostrově uprostřed velkoměsta je skvělý nápad. Kimovo rezignované soužití s přírodou je parádní, komunikační spojení přes několik měsíců hledané vzkazy v láhvi přímo dokonalé a některé fórky, zejména ten s doručováním černých nudlí nevěřícím týpkem na šlapadle, jsou naprosto originální. Nikdy jsem v romantice nezaznamenal tak potrhlou dvojici zamilovaných, nikdy jsem se tak nebavil při humorných pokusech o komunikaci a nikdy jsem žádné dvojici tak nepřál, aby se vzájemně našla, navštívila nějaký poklidný blázinec a dožila si tam šťastně až do smrti. (01.09.2011)

Každý máme svůj ostrov, každý z nás má svého Wilsona a každý má svého Pátka. Stejně jako každý někdy něco zpacká a každý jednou musí překročit svůj stín. O tomhle všem pro mě film je. Ze začátku jsem se smála o to víc, že stejně jako v diskuzi na webu mé rodné "vísky" byla i tady ho*na hodně důležitá. I když na webu, pravda, jde hlavně o ta psí. Ale abych se vrátila ke korejskému Trosečníkovi - v druhé polovině už jsem se nesmála, jenom jsem potichu sledovala a užívala si ten krásně plynoucí děj... (04.03.2012)

Znáte ten pocit, kdy se po konci nějakého filmu tak blaženě pousmíváte - ten pocit, že jste z toho filmu fakt nadšení?...Nestává se to moc často, jen hrstka filmů tohle umí a pokud se jim to poštěstí, je to max jednou (právě na konci). U tohohle filmu se mi toho dostávalo snad každou půlhodinu!! Výborné vtipné scénky, které vůbec netlačí na pilu, vaše břišní svaly nejspíše nerozpohybují, ale je radost na to pohledět. Jsem rád že jsem na tento film narazil, v tu ránu se stal jedním z mých nejoblíbenějších. Po skončení jsem litoval že ještě dál nepokračuje a nejradši bych ho zhltnul ještě jednou. (26.06.2012)