Je to i můj život

Velice zajímavý námět podle stejnojmenné knižní předlohy se sympatickou a dobře hrající Abigail Breslin. Bohužel scénář a ztvárnění zas až tak zajímavý jak na první pohled vypadá není a už od první třetiny se tu děj místy neuvěřitelně vleče. Postavy nejsou ani více vykresleny a tudíž mi bylo jedno co cítí a emoce z tohoto snímku se tudíž ani nestačily projevit. [5/10] (31.10.2009)

Scénář: Jeremy Leven, Nick Cassavetes .. Já. Sama o sobě. ___ Obšírnější pohled na rodinu a podrobněji na její členy, kde jeden z potomků trpí obtížně léčitelnou chorobou. S výborným hereckým obsazením, kde po dlouhé době příjemně potěšila civilní Cameron Diaz. My Sister's Keeper má své mouchy, ale přesto dojme, některé zaručeně rozpláče. (11.03.2010)

Samotnej nápad o tom, jak dárkyně náhradních dílů pro svou nemocnou sestru řekne dost, mi ze začátku přišel docela zajímavej. Ale to by se přece v žádnym správnym americkym filmu nemohlo stát, aby někdo řek něco jako "Fakt sorry, ale já bych si radši nechala obě dvě ledviny, protože by mě to pak v dalšim životě asi poněkud omezovalo.". To prostě nejde. Důvod je samozřejmě úplně jinej, ale nechci tady spoilerovat, abych snad nikoho neošidil o tu "šokující" pointu, kterou stejně i méně bystrej divák (třeba já) odhadne poměrně záhy... Jinak film je jenom taková standardní ždímačka na slzy. Sice se to snaží chvílema předstírat, že je to nějaký drama ze soudní síně, ale ten proces je tam naprosto zbytečenej. U soudu se odehrává dohromady asi 10 minut a v podstatě to vypadá spíš jak někde u rodinný večeře, protože tam na sebe celá rodina ječí a soudkyně tomu s chápavym pohledem přihlíží. 20% (02.09.2011)

Komentář kromě SPOILERŮ obsahuje i myšlenky svědčící, že Subjektiva nedojímají umírající děti. Není tomu tak, dojímají ho i umírající dospělí. Nedojímá jej tento film. Člověk by se s radostí rozhovořil o citlivosti, s kterou Cassavetes zpracoval téma dívenky, jež už nechce rozdávat kusy svého těla na zachraňování starší sestry. Je ovšem otázkou, k čemu že to byl režisér citlivý. K tématu jistě ne, neboť pocit: "Ach ta, dívenka tak krásně umírala, smrk, a to bylo tak krásný, když nakonec bylo po ní. Fňuk. Taky bych chtěla, aby moje holčička dostala rakovinu, brek," který film vyvolává, by neměl patřit k emocionální výbavě člověka s rozumem i srdcem na správném místě. Nedůvěřivec zase bude mít problémy s rozhovory typu: "Ach sestřičko, já tě mám tááák ráda, ale tu ledvinu ti nedám a ty umřeš. Tady máš pěknou pusu, mám tě tááákhle ráda," "To je v pořádku, já bych ji snad ani nechtěla (ledvinu, ne pusu), já vím, že mě miluješ, a já tebe taky strašně miluju," "Holky moje, vy jste zlaté, vy se tak milujete, to je krása.." Nějaké to zaskřípění v rodinných vztazích se zpočátku sice objeví, ale odplaví ho dojetí fabrikované dle vzorkovníku hudby Hollywood Melancholy (2005-2010). Harmonii americké rodiny prostě nemůže rozrušit vůbec nic a divák to ví od počátku. Našla by se i řada dalších prohřešků, která vážné téma ponižuje na sladkobolný kýč, ale já na sepsání toho seznamu nemám. Tak tedy jen poznámka na okraj: v americkém soudnictví vítězí ve sporech ten, kdo více dojme soudkyni. Slabé **. (08.03.2010)

Príde mi to ako taká citová vydieračka, ale ja s tým problém nemám.Videl som aj horšie kúsky.Žáner dráma zrovna nieje môj obľúbený, ale prostredníctvom dobrých (a známych) hercov sa dá dostať presne tam, kam to tvorovia chcú - do deja plného emócií, slz a utrpenia.Scenár funguje dobre, takže si tu nemusíte búchať hlavu o stol.V celom filme som sa ani moc nenudil, aj keď niektoré scény boli predvídateľné, ale dej funguje tak, že ako náhle vás chytí, pustí vás až pri záverečných titulkoch.Čo je vizitka kvalitného remesla. 85% - 4* (18.05.2011)