Zápisník jedné lásky

Pardon, ale takovýhle nucený ždímačky emocí nemusim :) Navíc je ta linie stařečků táááákhle průhledná, takže to, co vám hned na začátku dojde, je s velkou pompou odkryto až ke konci filmu - a já se ptám: opravdu si Nick Cassavetes myslí, že je jeho divák tak hloupý, že by se sám sebe už dávno nezeptal, co ty dva důchodce vlastně spojuje? (27.11.2009)

Příběh lásky velmi je velmi často synonymem pro chytlavý kasovní kýč. Je to sice pravidlo, ale jako každé pravidlo si i toto potrpí na výjimky. ZÁPISNÍK vyvolává dojem, jakoby by měl být natočen podle rádobyskutečné události. Kýčovitý příběh ve víceméně kýčových kulisách s vnějškovými syžetovými náležitostmi kýče. Tak "chytlavě" se tento film jeví většině diváků při povrchním zhlédnutí. Vynaložené divácké úsilí - zase ne tak moc velké - tuto domnělou jednoznačnost silně problematizuje. Jsme svědky výtečných hereckých výkonů obou protagonistů (Gosling, Mac Adamsová), a také skutečného citu, který je od prvních okamžiků své existence evidentně cosi jiného než časově limitovaný oboustranný požár smyslů. Rovněž nekašírovaných problémů, které kupodivu nemá jen ten chudší, ale i ta bohatá. Zvláště když do nich vstoupí druhá světová válka. I v bezcitné době existují vášnivé lásky mimo čas a prostor; tím spíš v čase vychýlených souvislostí. Čaromoc vášnivě náruživého citu, který zachvacuje nejen srdce, ale i rozum a intelekt mění ve zvlášť nzvladatelnou výbušninu, prokazatelně existuje. A lidi, kteří měli to štěstí, že takový cit ve svém životě potkali, proměňuje v bytosti vyššího řádu tím, že v nich potlačuje rmut a naopak mobilizuje a k slunci vzpíná vše, co je v nich jen trochu dobrého. Skutečnost, že v hollywoodském filmu tohoto všedně nevšedního rázu mohli oslnivě zazářit nadaní, mimořádně slibní představitelé nejmladší americké herecké generace, propůjčuje navenek tuctovému syžetu další pomyslnou auru. Jaksi již navíc. A plamen, který je takto rozdmýchán, se neomezuje na jednu zemi nebo kontinent. Podléhá mu celý svět. S trochou štěstí nejsme bez šance ani my sami. Vždyť člověk je stvořen ke štěstí tak jako pták k letu. (Napsal kdysi jeden významný ruský spisovatel.) (25.12.2007)

Krásny dôkaz toho, že aj z niečoho divácky tak špecifického, ako je adaptácia knihy Nicolasa Sparksa môže vzniknúť vkusný a súčasne nádherný počin oslovujúci nielen svoje cieľové publikum. Rachel McAdams a Ryan Gosling sú ako ústredný pár dokonalí, režisér sa obratne pohybuje na veľmi tenkej hranici gýču a scenár je prekvapivo filmovo funkčný. Vznikol tak film, za ktorý by tvorcovia zodpovedný za adaptácie Pilcheroviek, Steeloviek alebo aj ďalších Sparksoviek upísali dušu diablovi. 9/10 (20.04.2009)

Tak já vážně nevím – ani napotřetí to nedolehlo tak, jak by mělo nebo mohlo. Čekal jsem obrovské romantické dílko, ze kterého bude dýchat romance i ze všech kulis a dekorací, alespoň jak bylo všude prezentováno. Rachel McAdams navíc není žádná tuctová barbína, co jen nelogicky čeká, až ji nějaký ten úchyl v masce probodne hrdlo, ale solidní vycházející herečka, a charismatického Ryana Goslinga si pečlivě všímám od dob, kdy mě uchvátil v nezávislém Svatém boji. Spolu dojali půlku Ameriky, ceny MTV se jen hrnuly. Režisér ale více zvládá dramatické sekvence, nežli ty romantické, i přes nádherné obrazy se film docela táhne, dá se silně předpovědět, originalita je ta tam a má spíše jen milé okamžiky, než nějaké zásadní scény. A postavy občas jednají, no, bizarně. Ano, občas tvůrci něco naservírují jinak, než by divák čekal, ale pořád je to málo. Považuju se za romantika a film jsem viděl u rozpáleného krbu :-), ale tohle mě za srdce vážně nechytlo. Pro mě je to pouze mírně nadprůměrná záležitost, místy příjemně staromódní. (07.02.2006)

Koukám, ( soudě podle místního hodnocení ), že " I muži mají své dny " :o) Ano, chvílemi je to jako kdyby si čĺověk dával medovník a přikusoval k tomu marlenku popř. namáčel a olizoval lžičku medu, ale já mám sladké jednou za čas rád :o) Jen se to nesmí přehánět. Cassavetsovi se to ( po většinu času ) daří držet v " uvěřitelné rovině " bez zbytečného laciného sentimentu a co mu vyšlo náramně, byla sázka na ústřední herecké duo. Ta chemie mezi Rachel a Ryanem je více než věrohodná a zejména Rachel McAdams podává notně sympatický výkon. Ryan Gosling jako Noah je přesvědčivý, přesto si neodpustím poznámku, že v některých momentech mi jeho smutný výraz připomínal Nicolase Cage " v nejlepších dobách ". Nevím proč mi vytanul v mysli název knihy Ivana Olbrachta - O smutných očích Hany Karadžičové. Přirovnal bych to, k posmutnělému psímu výrazu. Což našemu Beníkovi věřím, ale Goslingovi již nikoliv a působí to téměř směšně. Přesto ( kromě těchto pár momentů ) hraje přesvědčivě a jsou to především oba hlavní představitelé, díky kterým je tento příběh ( v mezích možností ) uvěřitelný. Nicméně těch závěrečných 10 minut si mohli tvůrci odpustit. To bylo již na mě opravdu moc...škoda. Přesto zaokrouhlím směrem nahoru, v rámci žánru a současného trendu nadstandart. (12.02.2010)