Snídaně u Tiffanyho

50% - Průměrná romantická polévka, která by bez Manciniho songu Moon River a krásy Hepburnové zanikla v moři scenaristicky zdařilejších veseloher. Přeceňovaný film s dosti nesympatickými hlavními postavami, kterým se od začátku prostě nedá fandit (jediný, kdo mi připadal aspoň trochu reálný, byl zde všemi nenáviděný Japonec odshora). Zklamání... (10.09.2013)

Romantická komedie ze starého těsta a rozhodně patří k nejlepším, co jsem kdy viděl. Samozřejmě, je to zásluha skvěle hrající ústřední dvojice a hlavně překrásné Audrey Hebpurn. Škoda té nudnější první půlhodinky, jinak by to byl geniální film, protože se to stále zlepšuje a zlepšuje a ke konci mi na postavách opravdu záleželo. Hrozně mě bavila scéna s kradením zboží v obchodě, protože je fakt dobře natočená jako celý tenhle film. Navíc musím pochválit příjemnou hudbu. (03.07.2006)

Další z těžko zapomenutelných zážitků v podání Audrey Hepburn, která se pro roli Holly Golightly pro mnohé zasvěcené prakticky narodila. Ironická komedie americké smetánky zejména prokázala hloubku hereččiny všestrannosti. Ve večerních rukavičkách a s plastovým kelímkem v ruce tehdy na Páté avenue zlomila srdce miliónů diváků. Legendární scéna, legendární píseň, největší komerční úspěch Trumana Capoteho, zvýšení poptávky po „oranžových“ kočkách a další oscarová nominace pro podmanivou krásku Audrey Hepburn!! (24.01.2008)

George Axelrod knihu ne zploštil (jelikož ta byla tenká až dost), nýbrž roztáhl do podoby celovečerního filmu. Kdyby měla Snídaně třicet minut a tvořila by jednu povídku z mnoha, jednalo by se o opravdový klenot, takhle budí dojem rychlé splácaného produktu vzniknuvšího na základě mimořádného úspěchu úžasné novely Trumana Capoteho. Arogance George Pepparda bije do očí, přitom ne on, ale Andrey měla mít v jejich vztahu hlavní slovo, nemluvě o roli Mickeyho Rooneyho, výborného komika, ne však tak výborného, aby dokázal zamaskovat, že není Japonec. Ale pořád je tu oscarová hudba Henryho Manciniho, který věděl co dělá, stejně jako Audrey, když se postavila zásadně proti vystřihnutí svého krátkého pěveckého vystoupení. Je to jeden ze střípků, které zachraňují tuto „nevěrnou“ adaptaci před úplným zapomněním. Musím podotýkat, že všem těm střípkům dominuje svůdná, rozkošná, neodolatelná, šarmantní, okouzlující, rozpustile naivní Audrey Hepburnová? Prázdiny Římě zasloužily pochvalu především díky ní, Snídaně u Tiffanyho ji zaslouží jenom díky ní. 60% Zajímavé komentáře: Marius, Eddard, dzej dzej, Lavi, Vampireman (08.08.2006)

Audrey Hepburn si v tomto filmu nejde nezamilovat. Skvělá adaptace stejnojmenné novelky T. Capoteho, která se od své knižní předlohy v drobných detailech liší. I po letech stojí jak film tak knížka určitě za pozornost. UPDATE 21. 12. 2014 - Po druhém zhlédnutí snižuji původní hodnocení o jednu hvězdu, a jsem skoro v pokušení jít dolů ještě o jednu. Ten film beznadějně zastaral, a nově na něj koukám úplně jinýma - velmi kritickýma - očima. Audrey je jistě výborná, ale je otázka, zda se pro svou roli skutečně hodila. Jsa důvěrně obeznámen s Capoteho předlohou se domnívám, že pro roli Holly by se skoro jistě lépe hodila jiná herečka, která by nebyla tak strašně... neviňoučká a nezkažená. Audrey prostě věříte všecho, jenom ne postavu světácké zlatokopky, na to má prostě moc hodný kukuč. A její herecký protějšek - naprosto tragický George Peppard v roli Paula - je tak strašně prkenný, že se chytáte za hlavu, když (opakovaně) vyznává Audrey lásku. Když se potom film v závěru výrazně odchyluje od předlohy, otráveně už jen zdviháte obočí, že takhle blbý hollywoodský happy end si Capote nezasloužil. Za mě osobně skoro otrávenost a nuda - když jsem psal, že film beznadějně zastaral, myslel jsem to skutečně vážně. (18.06.2011)