Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

Radiq 

všechny recenze uživatele

Podle tohohle filmu by se dala vyučovat pitomost. Profesor Fate a jeho společník jsou opravdu strašně trapní - svou blbostí, smůlou a geniálními plány, které pokaždé nevyjdou, mi připomínají některé animované postavičky (něco jak tohle nebo tohle). Ale zatímco v animovaných prkotinách to funguje skvěle, v hraném filmu je to dost trapné. Tenkrát se tomu možná lidi smáli. Já se snažil taky smát, ale myslím, že se mi to ani jednou nepovedlo. Vidím v tom tu snahu, ale co je moc, to je moc. Scénárista se asi posral a snažil se tam napěchovat celej svět. Vznikla z toho nevtipná směska všeho a zároveň ničeho. Vyvrcholení dortovou bitvou už jen vyznívalo jako že něvěděli kudy kam. A kolik to tenkrát muselo stát prachů! A přitom taková blbost... ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Megalomanská hloupost! Tento film trval ve verzi uváděné na Primě (tzn. s reklamami a bez předehry a přestávky v plné délce) rovných 185 minut, přitom disponuje dějem sotva pro polovinu z tohoto času. Vtipné retro titulky s množstvím slavných jmen a věnování celého filmu Laurelovi a Hardymu mě navnadily. Nad pomalým rozjezdem jsem ještě přimhouřil oči, doufaje, že samotný závod bude stát za to. Když byl konečně odstartován, mnohé se nezměnilo – stále stejná smršť nefungujících slapstickových vtípků, stále stejně nesympatičtí hrdinové a stále stejná snaha pojímat vše ve velkém. Ve Velkém. Velká hospodská rvačka, velké množství statistů, velké množství exteriérových scén a celé to vrcholí ohromnou šlehačkovou bitvou. Pokud mě má chabá paměť neklame, i ty nejdelší grotesky Laurela a Hardyho trvaly okolo osmdesáti minut a člověk se u nich sem tam zasmál. U Velkých závodů jsem jenom nechápavě zíral, do jaké kardinální blbosti je někdo ochoten dát peníze. Hodně peněz. Od diváků podobné komedie není vyžadováno přemýšlení, což chápu, ale přeci to nemůže být argumentem proti naprosté tuposti scénáře a s tím souvisejícím nejasnostem. Profesor dvakrát exploduje, z čehož vyjde nezraněn, následně si přiskřípne prsty a v další scéně je má obvázané, snad, aby z toho mohlo být vytřískáno ještě pár minut nadbytečných komických scén. Hlavní hrdinka se hrdě prohlašuje za feministku, lascivní výstup dívek ve westernovém městečku ponechá bez komentáře, ona mu dokonce tleská! Nejpozoruhodnější jsou potom představy tvůrců o evropských národech, z nichž všechny kromě Rusů hovoří plynule anglicky. Délka jednotlivých zastávek se neustále prodlužuje a ta předposlední nejen, že posunuje film do zcela odlišného žánru, ale na neúnosně dlouhou dobu zastavuje celý film, který je v daném okamžiku již zcela utopen ve vlastní velkoleposti. Rovněž naděje vkládané do hereckého obsazení, ukázaly se býti planými. Lemmon, Curtis, Woodová – kromě prvního to nejsou žádní oslňující herci a tím tristněji jejich výkony vyznívají, ještě ani jednoho z nich jsem neviděl hrát tak plochou postavu tak ploše. S čistým štítem nakonec vychází jenom trikaři, kteří na svou dobu odvedli slušnou práci, a Peter Falk, občas docela vtipný, což je v rámci tak nevtipného filmu obrovská pochvala. 45% P.S: To je ale bláznivý svět řadím k nejlepším komediím, jaké kdy vznikly. ()

Reklama

andrii 

všechny recenze uživatele

Někdo to rád po benzínu vonící, někdo po nezbedné taškařici hořící...Veteran-ralley, co má šťávu, co má styl. Vytříbené kapoty, na trase - kabarety, dvorské intriky, ledové pikniky, košt dortové bitvy. Tomu všemu přítomen jest, jiskrný bílý jezdec v saténových rukavicích, v slavnostním a potměšilý černý se svým asistentem zase kuje pikle nevšední. Svět motorů vyplněný rivalstvím, dobrodružnými šarvátkami a nerytířskými souboji. Svět motorů vypulírovaný elegancí dámského střihu, vzdávající hold "šlehačkové" komice, velkému vítězství - v cíli manželství. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Někdo to rád motorizované a feministické. Nebylo to tak myšleno, ale místy působí Velké závody, jako americká odpověď na britské Báječní muži na létajících strojích (1965). Ovšem značně naddimenzovaná odpověď. V hollywoodském stylu šedesátých let. Jestliže Ben Hur, jakožto nákladný dobový spektákl stál tehdy závratných 15 mil. USD, tak Velké závody měly rozpočet 12 mil. USD. A jde to znát, protože uvidíte spoustu technických skvostů, mění se lokace... . Samozřejmě nelze opomenout hvězdné obsazení, kterému vévodí Lemmmon utržený ze řetězu, k němuž tvoří kontrast supergentleman Curtis a fúrioidní emancipálka Wood. Milovníci Columba, nejspíš ocení i spolugagaře Petera Falka. To vše vypadá parádně a poměrně slušně to i funguje. A to navzdory tomu, že často sledujeme spíš ozvučenou grotesku...spousta záměrně do extrému dohnaných scén, nemusí sednout každému. Dojde i na dortovou bitvu. Ale to mi nevadilo, bylo to příjemné retro, které mě navzdory infantilním gagům bavilo o malinko víc, než nedávno shlédnutý Návrat Růžového pantera. Jenže...tvůrci se v rámci závodu rozhodli zavítat do jakéhosi fiktivního evropského království Carpania a tam rozjet snad půl hodiny dlouhou fraškiádu s převratem, záměnou... . Postava následníka trůnu působila velmi protivně, celé to bylo v rámci příběhu jako opravdu velký a zbytečný přívěšek, který vztahy mezi postavami, ani vývoj závodu nijak neposouval...jakoby se Edwards snažil nafouknout stopáž, aby diváci dostali tříhodinový biják. Nejspíš i tehdy, by jen velký filmový fajnšmekr poznal, že mělo jít o parodii Zajatce na Zendě. V mých očích tato dějová odbočka filmu uškodila; už se nepodařilo dostat zpět tu závodnickou rozvernost, s jakou se profesor snažil vyzrát na svého dokonalého soupeře. Ostrovtip se otupil i v případě do té doby neohrožené novinářky, jakoby někdo zavelel...bacha, ať to nevypadá, že podporujeme sufražetky. Z výše popsaného je zřejmé, že mám smíšené pocity. Střihačské nůžky, by se tady mohly poměrně slušně vyřádit. Já viděl full verzi 160min. Myslím si, že ani o 14 min. kratší SE ničemu nepomůže. Tady to chtělo vykuchat aspoň 40 minut. Hravost a nadšení, mi v dnešních filmech chybí. Jen málokdy uvidíte nějaké bizarní dopravní prostředky a šílené vynálezy, jakoby fotorealističnost a snaha o autentičnost, vytlačila fantazii. Přitom film je médium pro fantasty, snílky a hravé lidi, jako stvořené. I proto jsem rád, že jsem tento film viděl a trochu zvažuji, že si dám tu práci a prostříhám si ho sám. Jinak v té plnotučné podobě, už bych ho podruhé vidět nepotřeboval. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Americký velkofilm, který vznikl ve stejném roce jako další americká komedie Báječní muži na létajících strojích. Nevím, v jakém vztahu a spojení byli tvůrci obou filmů, ale jakoby tak trochu kopírovali jeden od druhého. Základní zápletka je stejná. Velké mezinárodní závody, v počátcích historie automobilů nebo letadel a v obou případech se vyskytuje „záškodník“, který tajně poškozuje auta či letadla soupeřům a chce tak za každou cenu vyhrát. Odlišují se však hodně hereckým obsazením, výkony herců i samotným celkovým vyzněním. Co do hvězdného obsazení jednoznačně vede snímek Velké závody, ale to je asi tak všechno, v čem vede. Není zdaleka tak vtipný ani zajímavý, jako jeho souputník. Je to tak trochu násilné smíchání zajímavého námětů o počátcích automobilizmu, technických nápadů, gagů a přírodních scenérií. Kdyby to šlo, tak bych dal 3,5, ale zůstanu u 3 hvězdiček, protože ve srovnání s jinými americkými komediemi si 4 nezaslouží. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Do role Velkého Leslieho byl původně obsazen Charlton Heston, který scénář označil za "mimořádně vtipný". Od projektu musel ale nakonec odstoupit, protože došlo ke zdržení při natáčení jeho předchozího snímku Ve službách papeže (1965). Role nakonec připadla Tonymu Curtisovi. (Karlos80)
  • Automobil profesora Fatea (Jack Lemmon) a torpédo, kterým se profesor pokusí zničit Leslieho (Tony Curtis) člun, je k vidění ve Voloském automobilovém muzeu ve státě Illinois. V lednu 2010 byly tyto rekvizity nabídnuty k odkupu za 350 tisíc amerických dolarů. Jen výroba Fateova automobilu přišla v roce 1965 studio Warner Bros. na 150 000 amerických dolarů. (darek kartac)
  • Ve filmu je k vidění největší koláčová bitva, jaká byla do té doby natočena. (Karlos80)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama