Počátek

Zajímavá myšlenka, pompézní zpracování, špičkové obsazení, nejdiskutovanější biják roku. Ale nemůžu si pomoct, jak se film chýlil ke konci, čím dál více jsem nad ním kroutil hlavou, nijak se ve mě neumocnil. Nenašel jsem vůbec nic jak se řiká pod povrchem. Žádný emociální dopad, opravdu silný moment, nic. Christopher Nolan mě i nadále hrozným způsobem míjí. [HD] (22.11.2010)

Geniální Christopher Nolan vystartoval zhurta s prostřeným stolem nejjemnějším bavlněným ubrouskem, kterým se s kouskem bavlnky snaží divákovy okamžitě protáhnut přes smyčku "snu ve snu“. Snad aby věděl, že má pro nás napnout všechny smysly a mozkové závity, protože se na něj chystá originální a náročná podívaná. Ještě než stihne nalít doušek vína. Christopher Nolan látku pojal svým klasickým stylem, obklopen osvědčenými spolupracovníky (kameraman Wally Pfister, střihač Lee Smith, skladatel Hans Zimmer), rozjíždí další sytou atmosférickou misi snů. Barevná paleta, zvuková plnost a precizní hudba, kde Počátek bude patřit do esencí velkolepé hollywoodské podívané, do které se ponoříme s velkým nádechem adrenalinu v představách světa Christophera Nolana po 150minut, kdy v posledních sekundách budete možná foukat na káču, která se před námi točí. "Specializuju se na velmi zvláštní typ bezpečnosti"..."Ochranu podvědomí"..."Mluvíte o snech?"..."Jsem připraven!". (18.11.2011)

Po 30 minutách jsem film vypnul a řekl jsem si, že tohle tedy nezvládnu. Pak jsem si ale řekl, že když má film přes 90% hodnocení, tak ho přece musím vidět. Tak jsem si film pustil podruhé. Realita, sen, sen ve snu a ještě sen ve dvojitém snu....to už šly na mne mrákoty. Zřejmě má Leonardo DiCaprio velkou sílu v myšlenkách, neboť i na mne provedl "Inception". Také jsem upadl do hlubokého snu. Bohužel jsem ale nebyl napojen na myšlení s hlavními hrdiny, takže jsem nemohl sledovat jejich osudy. Neměl jsem sebou svůj talisman, neměl jsem architekta a chemika. Nevěděl jsem tudíž, co je sen a co realita. Matrace a polštář "Dormeo" udělalo své a já měl svůj svět. Pak jsem se probral. Nepadal jsem 40 minut v dodávce, ale matka na mne ječela, jestli nechci večeři. Film jsem si tedy pustil potřetí. Bylo to dlouhých 148 minut utrpení. Dávám 1* za líbezný hlas Edit Piaf, který mne čas od času probral. (13.11.2010)

V minulé dekádě to byl Matrix, který ukázal, že akční sci-fi blockbuster může mít mnoho úrovní. Tato dekáda na to zatím marně čekala. A teď přišel Inception. V jednom komentáři asi nejde rozumně pojmout, v čem je tento film neuvěřitelně originální a zvládnutý, a v čem je docela schválně neoriginální a co mu - opět docela chválně - schází. Protože, když děláte film o "snu ve snu", jak chcete docílit opravdového emocionálního účinku? (Možná to zvládne úchvatná hudba, která se opět téměř ničemu nepodobá, ale i u ní víme, že to je součást konstruktu - tvoření umělých světů.) (16.07.2010)

Od snů si přejeme, aby se staly skutečností. Doopravdy je zhmotnit nemůžeme, leda bychom k tomu využili filmovou techniku. Inception je dokonalý příklad toho, kdy se ze snů stává skutečnost, a my můžeme ze skutečnosti utéct do snu. Bohužel jej vnímáme přesně naopak jako hrdinové filmu. Dvě a půl hodiny jsou jako pár minut. (25.07.2010)