Počátek

Usaďte se do křesla, připoutejte se a nechte se na dvě a půl hodiny vtáhnout do světa Christophera Nolana, který Vás chytí a nepustí za žádnou cenu. Celý nápad filmu sen ve snu je opravdu perfektní a jeho zpracování je naprostá bomba. Nolan si na chvilku oddychl od Batmane a musím říct, že zplodil další bombastický film. Už teď se nemůžu dočkat pokračování Batmana, protože tenhle chlápek nás prostě nezklame. Kdo z Vás ještě tento film neviděl, tak vůbec nevím na co čekáte, utíkejte si ho někam sehnat! (08.01.2011)

Inception je neuvěřitelně precizní dílo, které mi svou chladnou odtažitou dokonalostí připomnělo (mnohem víc než tolikrát zmiňovaný Matrix) to nejlepší od Kubricka. Takhle by vypadalo heistové The Killing smíchané s Vesmírnou Odyseou. Scénář přehledně operuje s tolika snovými úrovněmi, že by si na tom 99% současným režisérů i scenáristů vylámalo zuby, Nolan však už pár let nemusí nikomu vůbec nic dokazovat. Tohle je extratřída. Spletitý děj je díky jeho mistrovství krásně pochopitelný, alespoň na té nejzákladnější úrovni. Já po tom filmu půl noci nespal a tápal nad několika nesrovnalostmi. Některé filmy řešení nemají a smysl dávat nebudou, ať se divák snaží jakkoli, u Inception ale imho platí pravý opak. Řešení bude víc a všechny mohou být správné (podle mne je zbytečné to s teoretizováním přehánět, pravdivý bude ten nejjednodušší výklad, které se vyloženě nabízí, přičemž detaily - spadne / nespadne - a proč - zůstanou na doladění každému divákovi zvlášť). Další projekce je každopádně nutná. Neodvažuji se posoudit, jaké místo v Nolanově filmografii Inception zabírá (co se týče jeho kvalit), každopádně mě dostalo mnohem víc, než přehajpovaný, jednoduchý (ale taktéž skvělý) film s názvem The Dark Knight. PS: Má smysl se zmiňovat, že celé osazenstvo hraje naprosto úžasně (nejvíc mě zaujal Joseph Gordon-Levitt a Cillian Murphy)? Edit: Tak napodruhé úplně nádherně přehledný zážitek. Emocí je ve filmu plno, akorát je člověk při prvním zhlédnutí nemá šanci pochytit (protože nezná pointu) - aneb Nolanovo pravidlo opakovaných projekcí platí i zde. (23.07.2010)

„Desať rokov? Kto by chcel snívať desať rokov?“ – „Záleží na sne.“ Kedysi som napísal horor Plod noci, ktorý nikdy žiadne vydavateľstvo nevydalo a ktorý bol postavený na snoch, snívaní. Kvôli téme som si v knižnici študoval materiály a hoci to bolo asi okolo roku 2004 a tento komentár píšem v decembri 2010, téma snov je ešte i dnes stále tajomná. Nikto poriadne nevie, čo to sen je, oblasť je plná nevysvetliteľných záhad a rozhodne je viac otázok, ako odpovedí. Ešte i v 21. storočí je vec, ktorú prevádzkujeme (či chceme alebo nie) každú noc, obostretá záhadami. Preto ma Nolanov Počiatok po tejto stránke v podstate fascinoval. Nie, toto asi naozaj nie je hlúpy film. Našťastie, sny nie sú len na efekt. Nolan, ktorý si to zároveň napísal a s manželkou produkoval, efekt snívania naplno využíva. Nie je to kulisa. Je to pointa. Miestami som neveril, aké originálne veci vymyslel. A že mu na ne niekto dal 200 miliónov dolárov. Výborne investovaný rozpočet je ďalšia skvelá vec: v dobe, kedy sa vo filmoch počítačmi robia aj vrany, je super vidieť taký, v ktorom sú efekty vkusne použité na potrebných miestach. Často (najviac asi pri ohýbaní mesta) som takmer nedýchal. Plus potešia herci (Watanabe, Gordon-Levitt, Hardy, Dileep Rao, na rozdiel od JUNO sa mi tentokrát páčila aj už neotravná Ellen Page, Caine má len cameo) v čele s parádne namysleným hajzlom DiCapriom. Nolanova vízia je natoľko vizuálne strhujúca, že ju v podstate komplet obšľahol Marvel  keď v r. 2016 uviedol do svojho filmového portfólia postavu Dr. Strangea. (03.05.2011)

Je to dobrý film, ale má své mouchy. Nejvíce mi asi vadila ta zběsilá kameru, u které jsem si občas nebyla jistá, co že mi to vlastně chce ukázat... Když jsem šla z kina z Nolanova předchozího filmu, Temného rytíře, měla jsem úplně jiný pocit. Pocit naplnění, pocit, že jsem fakt Něco zhlédla. Tentokrát se pocit bohužel nedostavil. Ano, mohla bych to tomto filmu diskutovat hodiny a hodiny (a během této doby bych zapojila i znalost Murakamiho knihy Konec světa & Hard-boiled Wonderland, což by bylo určitě fajn), ale abych si ho musela kvůli tomu pustit znovu? Ne. Ano, naprosto zajímavá myšlenka, dobrý příběh, ale netuším, co si odnáším, pokud něco. Je to jen vědomí, že jsem viděla dobrý film. A určitě ho nepovažuji za film roku. Přesto se určitě podívejte, protože to alespoň za to jedno zhlédnutí stojí - nejlépe v kině (i v tom domácím :-)). (23.08.2010)

V nejtěžší filmové disciplíně zfilmování "reality snu" Nolan neuspěl (i když je pravda, že lucidní snění jsem si vždy představoval nějak takhle), Věčný svit tak i nadále zůstává jediným hraným počinem, který to uvěřitelně dokázal. Nolanovo snění je nahodilosti, překvapení, absurdity i surrealismu zbavené a díky chladnosti, odosobněnosti i pragmatičnosti zaměnitelné spíše za virtuální realitu. Což není zápor, pouze konstatování. Počátek od počátku přichází se složitým, ovšem do detailů promyšleným mnohavrstevným světem, do kterého je umístěn děj sice jednoduchý (klasický formát heist movie o vychytralém plánu, kde má každý svou pevně danou roli), ale nikoli hloupý. Navíc je to dokonalé řemeslo, to jak přehledně se zde pracuje s pěti (či dokonce šesti?) plány současně je obdivuhodné. Za co však Nolanovi tleskám je závěrečný několika vteřinový záběr, který je ve své jednoduchosti dokonalejší (a "blade runnerovsky" nadčasovější) než sebelepší šokující pointa. A nejlepší na tom je, že je to postavené tak, aby to fungovalo pro obě teorie stejně. PS: Až s vícenásobnou projekcí jsem si uvědomil, že pro mě je na tom vůbec nejpřitažlivější Cobbova osobní katarze skrze podobu Mal aka zhmotnění sobě sama nepřiznaného činu, který Cobba pronásleduje a nenechá v klidu (sice to může být i jinak, ale pro mně má Počátek kouzlo právě a jen s touto interpretací, tak mi neberte iluze a za to předem děkuji; jakkoli ta "filmová" je podmanivá i životaschopná). (22.07.2010)