Gulliverovy cesty

Je tak milé vidět, jak se američtí "umělci" snaží přiblížit klasickou literaturu assbookové generaci, aby nemusela složitě slabikovat záludnosti předviktoriánské angličtiny a potupně kopčit čtenářské deníky z internetů. A navíc takovou kůl zábavnou formou! On to totiž Jonatán původně myslel přesně takhle, když to psal, ale díky tehdejší puritánské době musel udělat pár zanedbatelných změn! Gulliver byl zjevně ve skutečnosti otylý, slizký, trapný debil, kterého osud zavál do země kýčovitých, patetických a otravných malých zmrdů. Ti jej však začali bezmezně uctívat, protože dal na držku zlému Transformerovi, který je chtěl zotročit. Díky tomu sbalil Gulliver roštěnku, která by o něj normálně neopřela ani kolo, stal se slavným a uznávaným cestopiscem. Prostě typický splněný Anglosaský sen! (01.04.2011)

Jack Black je třída. Nedělá blbce z ostatních, ale sám ze sebe a já mu to žeru. Taková (ne)normální rodinná komedie, která pobaví, je velmi in a vizuálně také není k zahození. Jack Black jako „King Kong“ nebo jako panenka Barbie nemá chybu! A co teprve divadelní ztvárnění Star Wars a Titanicu, nebo koncert KISS. Podobných odkazů je zde nespočet. A potěšil i výběr písní, od již zmíněných KISS po Guns N‘ Roses. Ono celé je to v rockovém duchu. Ale nebýt těch mravokárných vsuvek, kdy otravná píseň zpívaná hlavními hrdiny přivede všechny na správnou cestu, mohlo by to být krapet lepší. "Gulliver, I am your father!" - "Noooo.." (01.07.2011)

Chudák Swift by mohl rotovat v hrobu rychlostí blížící se rychlosti světla, z jeho satirických knih nezbylo nic, žádné zamyšlení, pusto. Pokud měl čirou náhodou tento film přiblížit Swiftovo dílo dnešním generacím - což by vůbec nemusel být špatný záměr - tak samozřejmě naprosto zklamal. Tohle je naprosté znásilnění literatury. Blackovy Gulliverovy cesty představují dokonalý koncentrát snad všeho, co na Novém novém novém Hollywoodu nesnášim, ať už je to celý rámcový příběh o chudáčkovy z podatelny, který si po pěti letech najde cestu k ženě svého srdce, nebo třeba muzikálový závěr, který tvoří jakousi plesnivou třešničku na dortu, naprostý vrchol (čti dno) tohoto díla, a u nějž pořád nedokážu pochopit, kde přesně se v tom filmu tak náhle vzal. (11.01.2011)

Black, hrající po sté svérázného rockera, je obézní Godzilla v šortkách a teniskách, co bojuje s liliputím Megatronem. Slovníkem Anthonyho Burgesse, autora Mechanického pomeranče: „Než znovu lukovat tento físíz, to raději 80 minut bušit gulliverem do zdi…“ Objektivně vzato, Letterman by si zasloužil, aby nad něj nakráčel 150-metrový Jonathan Swift a pochcal ho jak Douglas rybu, ale ten kluk je v tom nevinně. Vždyť dělá komedii v časech, kdy hranice mezi rozšafnou milostí a debilní trapností prakticky neexistuje a já věřím, že cílové publikum (mládež, dobíjející si čipy do školní jídelny) nejen, že zasáhl, ale i dostatečně literárně vzdělal a anglosaské satiriky je už možno v osnovách s klidným srdcem přeskočit.. (10.06.2013)

║Rozpočet $112miliónov║Tržby USA $42,779,261║Tržby Celosvetovo $238,279,261▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║Tržby za predaj DVD v USA $5,597,090 //počet predaných kusov 379,876║ Fádna tuctová suchá traškarina, kde je neskutočne málo tých vydarených scén a gagov, veľká zbytočnosť a utopené peniaze za nič. /35%/ (26.05.2011)