Sin Nombre

Mexický Vlak dětství a naděje. O to první nenávratně přicházejí, to druhé je to poslední, k čemu se mohou upnout.. Nejen že Fukunaga ve svých dílech nabízí podmanivý vizuál, on i opakovaně prokazuje, že umí svým postavám vdechnout život a to je u takových existenciálně-sociálních dramat základním stavebním kamenem. Cesta je očistcem a cíl v nedohlednu.. (23.04.2015)

Ne každého zaujme takto stavěný příběh - popravdě i já jsem šel na tento snímek do kina pouze náhodou a se mnou jej sledovalo asi tak sedm lidí. Chyba těch, co pouze pohlédli na plakát, přišli totiž o náramnou podívanou, v našich končinách nezvyklou a velmi, velmi sugestivně podanou. Špína, prach, krev, pot... vše v průběhu filmu vnímáte do nejmenšího detailu a na tom celý snímek stojí - snaží se diváka vtáhnout do děje tak, aby cítil, že je jeho součástí... A náramně se mu to daří. (29.12.2010)

Sympaticky, ale stale iba priemerny mexicky film Sin Nombre. Tematicky sa to tyka gangov v Mexiku, ktore navzajom bojuju. Reziser dobre vykreslil svet nasilia a nasilnych scen, ktore sa europskemu divakovi pekne zarezu pod kozu. Pochopitelne za porusenie pravidiel gangu sa pyka, a to reziser Fukunaga nezabuda zdoraznit. Hodne je vidno spinu a mizeriu chudobnych slumov v Mexiku a snahu ludi ujst z tychto stvrti chudoby do ich vysnivanych USA. 66 % (12.05.2015)

Vizuálně je to možná fajn, příběhově mě to ovšem docela minulo. Máme tu brutalitu pouličních gangů, snahu dostat se za hranice i několik zmařených lidských osudů. Mezi tím vypráví debutující režisér milostný příběh mladého gangstera a dospívající dívky, který ve své druhé polovině přestává být zajímavý a začne být hodně předvídatelný. Vše odstartuje porušení základního pravidla gangu – jeden píchl druhého. A pokračuje snahou imigrantů dostat se do Spojených států na střechách vlaku. V kulisách často zpustošených měst se tak kloubí sociální drama, milostný příběh i thriller, nic však i přes solidní autenticitu neposadí diváka na zadek. Vadila mi i pasivita některých postav, ve finále tak leccos schematicky ústí tam, kam leckterý prokalkulovaný kousek let minulých. Snímek jsem navíc bohužel viděl v dost mizerném českém dabingu, což výsledném dojmu moc nepřidá. (12.06.2014)

Nebýt od počátku tak jasně nalinkované "kdy, kde a komu se co stane", tak to nemělo daleko k tomu, aby to "západnímu" divákovi uštědřilo podobně silnou ťafku jako v minulých letech tvorba José Padilhy či z konkrétních titulů kupříkladu Město bohů. (05.04.2010)