Vrahouni

Po Bounty Hunter ďalšia pohodovka. Hor sa na Knight & Day. I expect something more. Videné: 2x a svete div sa, na druhý krát som si to užil viac. Predsa len keď v závere každý mohol byť zabijákom idúcim dvojici po krku bol výborný nápad na komédiu samozrejme a klasický prihrávač Rob Riggle je tu k popukaniu. (27.08.2010)

Vrahouni se skládají ze dvou polovin. Z otravné a snesitelné. V první půlce se tváří jako klasická romantická komedie. Asthon Kutcher je tajemný, Katherine Heigl roztržitá a oproti tisícovce jiným rom-komů to nemá vůbec nic navíc. Spíš naopak. Romantika nulová, o smíchu si můžete nechat zdát. Ve druhé polovině se do děje připlete spousta tajných agentů, trochu akce, zrychlí se tempo a z toho všeho tlačení na pilu sem tam vyleze i nějaký ten ucházející vtip. Mezi kulkami zkrátka ústřední duo překvapivě nudí daleko méně, než při cukrování. Ale na vyhrabání se z vod průměru to pořád nestačí. Takhle nějak by vypadali Pán a Paní Smithovi, kdyby se natáčeli rovnou na video. (13.09.2010)

Typicky americká oddychovka závánějící pořádnou porcí klišé, jež se tvůrci snažili obalit do nového obalu. Pak k tomu stačí přidat otravnou Katherine Heigl a tlupu (ne)zabijáků, kteří mi už ke konci fakt lezli na nervy, a máte Vrahouny. Od filmu jsem naštěstí ani moc nečekal, takže nejsem zklamán. Jedním velkým plusem pro mě byla věčně nalitá Catherine O´Hara. (20.12.2010)

Až na jednu scénu k popukání, kdy Katherine drsně jde s bouchačkou za sukní, byl tento film docela nuda. Do těď jsem netušila, že mě Ashton Kutcher může nebavit. Možná to bylo špatným scénářem, možná to bylo Katherine, které to ve filmu, dle mého názoru, příliš neslušelo..každopádně jsem čekala víc. NIC MOC. (29.10.2010)

Katherine Heigl is hot! Tuhle myšlenku jsem měla v hlavě celou dobu, co jsem tenhle film sledovala. Na začátku se dozvíme, že se Ashton živí zabíjením "těch špatných". Pak se Ashton a Katherine setkají a to je víceméně vtipný a romantický, ale dost se to vleče. Pak se najednou vezmou a o tři roky později si žijí ve svém domečku na předměstí poklidným a normálním životem. Ashton se svou prací sekl už když Katherine poznal a pracuje jako obyčejný člověk. Pak je teda nějaká akce, kdy vlastně zjistíme, že všichni jejich přátelé jsou vlastně nepřátelé, které je tři roky sledují, pak je trochu křiku, nějaká akce a konec. Můj rozvleklý komentář, kdy rozebírám začátek a pak šup šup a je konec je stejný jako film. Závěr je odfláknutej, špatnej, normální, rychlej a úplně banální. Odcházela jsem z kina zklamaná. (07.07.2010)