Série(4) / Epizody(18)
Obsahy(1)
Detektiv Chandler dostává svůj první případ vraždy. Roku 2008, přesně sto let po sérii vražd, které spáchal Jack Rozparovač, je v londýnském okrsku Whitechapel nalezena mrtvá žena. Způsob vraždy přesně odpovídá sto let starým zločinům - přesto nikdo nechce věřit tomu, že vrah kopíruje zločiny Jacka Rozparovače. Zanedlouho je ale nalezena další oběť. (mahler)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
První série vzkřísila děsivou legendu a umně ji zaranžovala do současnosti. Starosvětskost anglických detektivů zůstává, moderní metody nejsou přímou součástí případu - jsou představené spíš s pomocí výsledků (analýza DNA). Pracuje se tu postaru s kombinací stop a logických úvah, jako nejlepší pomocník tu slouží tabule.____Tam, kde první série začala, druhá navazuje. Detektivové jsou tu za outsidery. Vyšetřování je přivádí na temná místa, setkávají se s brutálními důkazy násilí, ale svědkové odmítají spolupracovat. Vzhledem k tomu, že cca od půlky je jasné, kdo za zločiny stojí, se druhá série jeví jako méně působivá, ale ta spíš stojí na rozvíjení postav. Detektivové stojí semknutí proti okolí, které o vyšetřování nijak nestojí, musí se strachovat o své blízké, cítí bezmoc, hroutí se. A obsese tak už nikdy nebudou zábavou alá Monk. Jenže jak říká Miles Chandlerovi:"Nobody said you had to be the greatest detective that ever lived, only the best detective that you can be." 1. série 5*, 2. série 5*, 3.série 4*-, 4. série 3*. ()
První řada dokáže zaujmout jak ponurou a napínavou atmosférou, tak případem Jacka Rozparovače. Hned jsem si oblíbila zmatkujícího detektiva Chandlera, který je jednoduše sympaťák. Druhá řada byla spíše zklamáním. Krayové pro mě neoplívají takovou aurou záhadnosti jako Rozparovač. Pouhé tři díly jsou navíc poměrně málo na to, aby se policie vypořádala s válkou s podsvětím a celá zápletka tak nakonec působila dost přitaženě za vlasy. Každopádně musím dát palec nahoru za bezchybnou garderobu Penryho-Jonese. 3. řada je skvělá, což je moc milé překvapení po slabé předchozí řadě. Všechny tři případy jsou zajímavé a dobře promyšlené. Zvlášť ten poslední je vyložený horor. ()
Na britských seriálech mám nejraději to, že jejich série má jen pár dílů, takže si drží všechny díly vysokou kvalitu a nerozpliznou děj do mnoha episod. Whitechapel má díly po 45 minutách a zatím 3 série. První dvě po 3 dílech a třetí o 6 dílech. Season 1: 90% Už z názvu seriálu je jasné, kde se děj bude odehrávat a co bude hlavním námětem. Ano je to slavný Jack Rozparovač, který v dané čtvrti řádil a v dnešní době někdo přesně kopíruje jeho vraždu po vraždě ve stejný den v roce, kdy se stala. Na oddělení přichází nový vedoucí inspektor Chandler, který jak se zdá je tu jen přechodně, jelikož vlivní lidé mu tahají za nitky, aby se dostal na vyšší pozice, stačí když vyřeší alespoň jedinou vraždu. Ale netuší, že tento případ bude pro něj zkouška ohněm. Všechny tři díly jsou správně plné takových hrůzu nahánějících prostřihů, neštítí se drsné, ale realistické brutality, i když se v ní nevyžívá. Většinou jde o rychlé prostřihy, nebo zohavené tělo je v pozádí záběru. Season 2: 80% Tentokráte se zde objevují vrazi kopírující styl nechvalně proslulých gangsterských dvojčat Krayů (přiznávám, že nikdy předtím jsem o nich neslyšel, tak jsem si na chvíli musel číst na Wikipedii :-). Místo hororového tu máme více civilnější pojetí s větším důrazem na postavy, kdy se u Chandlera začínají více projevovat jeho poruchy s důrazem na přísný pořádek.Pro mne trochu slabší, než první série. Season 3: 90% S třetí sérií přichází změna konceptu, kdy jsou zde 3 případy, každý po 2 dílech. Tentokráte se nejedná o kopírování vražd z minulosti, ale je zde nová vyšetřovací taktika, kdy se v archívu hledají velmi podobné případy, takže zkušenosti z minulosti mohou poskytnout nový pohled na současný případ, nebo nalézt vodítko. Vrátila se temnejší atmosféra, což je jen dobře a náš inspektor Chandler, který je posedlý prací se nakonec snaží najít nějakou partnerku, kdy se v každém případě objeví potencionální známost, aby se v závěru naděje rozpadly na prach. A když už to konečně vypadá nadějně, tak zasáhne velmi krutý osud. Uvidíme jestli vznikne další série. Doufám, že ano. Výborných kriminálek, který je celkem málo. Těch s hutně temnou atmosférou obzvláště. Season 4: 100% Tak nová sezóna zachovávající mustr předešlé (6 dílů, 3 příday, každá na dva díly). A opět znamenitě. Je to vlastně asi jeden z nejtemnějších seriálů, co jsem zatím viděl. Tak hutnou atmosféru nikde nenajdete. Přípdy jsou velmi kvalitní a podzápletka s démonem na policjení stanici jen dokonává atmosféru všudypřítomného zla. Snad se další série dočkáme dříve, než za 2 roky. ()
No dobře, postavy jsou možná trošku klišé, ale seriál jako takový má tak dokonale mrazivou atmosféru (palec nahoru za hudbu, kameru a střihy), že nejde hodnotit jinak. Chemie mezi Rupertem Penry-Jonesem a Philipem Davisem je geniální (povedených "otcovských" chemií je oproti těm "bratrským" poskromnu), scénář je inteligentní a hravý (troufám si říct, že identitu vrahů odhalí před finálním rozuzlením málokdo), nechybí naturalistické, hororové ani emoce vyvolávající scény a o to více mě ničí, že seriál nebyl obnoven pro pátou sezónu. "Whitechapel" se tak zařadí mezi další skvělé - na svou kvalitu brzy ukončené - seriály, po kterých zůstane pořádně, ale pořádně hořká pachuť... 1. série: 95%. Téma, které už pomalu znáte nazpaměť, zpracované tak, že se budete bát (no dobře, "bát" možná ne, ale mrazit vás bude určitě). Noční Londýn, tajemný vrah napodobující (?) Jacka Rozparovače, profesionálně-osobní konflikt diametrálně odlišných vyšetřovatelů, zkrátka neopakovatelný seriálový zážitek.:-) 2. série: 70%. Denní světlo "Whitechapelu" příliš nesluší a ubírá mu na atmosféře víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Oproti Jacku Rozparovači, jenž je jakousi superstar kriminálního světa, působí párek gangsterů ze šedesátých let, o jejichž existenci navíc nemá většina světa ani ponětí, jako hodně slabý odvar. Ač tuto tématiku nemusím (což se možná maličko odrazilo i na mém výsledném hodnocení), samotní Krayové jsou naprosto famózní (nejlepší probační z "Misfits" a hned 2x :-)) a rozklad týmu, na kterém se podílejí, představuje nejzajímavější scény druhé série. 3. série: 90%. Mrazivý návrat ve stylu první série, který je ještě o stupeň hororovější. Ne, nedělám si legraci, některé scény by hravě strčily do kapsy většinu hororů natočených po roce 2000.;-) 4. série: 85%. O chlup slabší než předchozí série (hororová atmosféra je maličko slabší + druhý příběh nezaujal tak, jak by mohl), po psycho stránce je však 4. série nepřekonatelná a totéž platí i o (ne)happy-endu. Whitechapel je prokletý a DI Chandler s ním. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (3)
- Většinou se točilo na místech, kde Jack Rozparovač vraždil a většinou se točilo v noci. (Kulmon)
- V seriálovém obsazení figuroval i britský herec Dave Atkins nám známý díky filmu Nemocnice Britannia (1982). Ten naneštěstí zemřel krátce před první klapkou ve věku 67 let na selhání srdce. (Conspi)
- Mnoho jmen postav je založeno na skutečných podezřelých a obětech v případu Jacka Rozparovače. (Kulmon)
1. série - 55% - Britská odměřenost, výborná hodnocení a v první řadě tematická podobnost až sesterskost s mojí milovanou Ripper Street mi velely zavzpomínat na smutná výročí. Jenže tenhle přestup do současnosti se nevydařil, protože v něm onu anglickou suchost ani eleganci nevidím. Průměrně a televizně vypadající případ nezachraňují ani hlavní hrdinové (kteří jsou popravdě většinu času nesympatičtí až běda), ani zvraty, ke kterým by přitom nervy drásající případ vybízel. Napětí se šponuje až v poslední chvíli a na konci zbyde jen pachuť nad množstvím promarněného potenciálu. 2. série - 60% - Chápu tvůrčí snahu zopakovat formuli, která na diváky fungovala, ale tohle je stejné až moc. Opět stíny minulosti, opět příhodné znalosti vševědoucího pomocníka a opět obyčejně podaná historka, která by přitom mohla fungovat tak dobře. Seriál navíc v době nepřeberného množství nejen severských detektivek rychle stárne, protože podobnou sbírku klišé (OCD i alkoholismus najednou?) nebylo možné brát vážně snad ani tehdy. Jazýčkem vah, který pouhou kopii paradoxně posouvá nad první případ, je Ray v podání jako vždy nepříjemného a zmuchlaného Phila Davise. Jeho linka největšího protivy, který může nejvíce ztratit, je alespoň odleskem toho, co si od mysteriózního seriálu ze země Jejího Veličenstva očekávám. 3. série - The Murder in Darkness - 40% - Zrychlující jízda z kopce. Rutinní případ, nevěrohodné roubování na minulost, zbytečné epileptické prostřihy s úkolem navodit pocit strachu a v protikladu k tomu i absence napětí. Nebýt příjemných chvil, kdy si dva hlavní hrdinové vylévají srdce a dají tak vyniknout slušné vzájemné chemii, šel by tento výjezd už do úplné tmy. The Hunger for Mercy - 40% - Čím dál směšnější pokusy polidštit hlavní postavy mají za následek příchody a melodramatické odchody zdánlivě důležitých charakterů v řádu vteřin. Je velká škoda, že seriál vykrádá sám sebe a při už nyní ohraném vzorci porovnávání historie se současností jen kroutím očima. The Sins of Betrayal - 75% - I přes přehnanou dramatičnost až melodramatičnost ten jednoznačně nejlepší případ celého seriálu. Slušná porce napětí místo obvyklého laciného bafání, prokreslené vedlejší postavy, psychologicky hutný podklad pro všechny tři hlavní protagonisty a hádání, která ze dvou očividných (ale rovnocenných) point bude ta správná. 4. série - The Real Enemy - 50% - Návrat k rutinnímu vyšetřování, neobjasněným otazníkům a přepáleným pokusům o nadpřirozený nádech, kdy jen odpočítávám laciné lekačky vedoucí k nevyhnutelnému odhalení průzračné reality. Tohle duchařské oťukávání má připomínat klasiky Sherlocka Holmese, ale podobnější je mu i Scooby-Doo. Škoda, Rupert Penry-Jones je v hlavní roli čím dál pevnější. The Force of Injustice - 50% - Snaha o vztahové dějové zpestření vedlejších vyšetřovatelů se míjí účinkem, protože byli do děje dosud zapojení jen aby se neřeklo. Proto se teď nedokážu rozohnit pro nic, co se v jejich životech nyní děje. Tísnivá a nepříjemná vyšetřovací linie si podtrhne nohy ve chvíli, kdy přijde s největším klišé. Pokus o dlouhodobou linku, kdy Ed ve sklepě jen listuje plesnivými knihami v plesnivých skříních a diví se, že se plíseň šíří dál, je k smíchu a za ten metaforický nádech zla v samotných útrobách policie je mi i trochu stydno. To This End - 50% - Nikdy bych nečekal, že seriál o pouhých osmnácti epizodách budu sledovat téměř dva roky, ale stalo se. V samém závěru už jsem nečekal žádné zázraky, tvůrci se ale vytasili s jedním finálním zvratem, který spoustě diváků přišel překvapivý, mrazivý, ale mně jen dokázal, že scénář delší dobu nevěděl kudy kam. Překročit hranici mezi tajemnem a opravdovým mysteriózním zážitkem byla chyba a pointy jsou tentokrát bohužel k smíchu (viz jméno tajemné stařeny). A upřímně, nehledám u britské krimi extra realistickou podívanou, ale nechápu, že většina zúčastněných ještě vůbec u policie pracuje. Těch neprofesionalit, prohřešků nebo rovnou nezpůsobilostí k práci bylo na jeden soubor až příliš. Loučím se milerád, ze seriálu, který měl být novodobou klasikou, zůstala jen hromada nenaplněného potenciálu. () (méně) (více)