The Angry Video Game Nerd

K tomuhle projektu jsem došel čirou náhodou kdy jsem proklikával internet a na youtubu narazil na jedno video. Od te doby jsem jednoznačným fanouškem Jamese Rolfa. AVGN se zaměřuje na staré hry, převážně NES (chcete-li Nintendo Entertainment System), a občas okomentuje inějaké periférie různých videoherních konzolí. Nejedná se ovšem o klasické recenze jak si je dokážeme představit z různých televizní, ale o mnohdy hodně promyšlenou záležitost ke které si sám píše scénáře a repliky. Hlavní otázkou asi je jak může člověka zaujmout recenzování videoher z devadesátých let minulého tisíciletí. Odpovědí je geniálnost jednotlivých recenzí, Jamesi se totiž zaměřuje hlavně na titulky jež se na CSFD označují jako Odpad!. To sebou přináší mnohé komické situace a Jamesovy komentáře se rozhodně nedrží při zemi. Pro silné slovo se rozhodně nechodí daleko (to už naznačí i samotná znělka) a jednotlivé výlevy se tak stávají naprosto kulervoucí zábavou. Přesto, že se jedná pouze o webový projekt, jeho profesionální úroveň by se mohla srovnávat s mnoha televizními počiny všeho druhu. Co říci závěrem pokud vám nevadí drsný humor a jste alespoň trochu geek budete se královsky bavit. Pokud nejste ani jedno ale chcete se naučit anglickou vulgární mluvu je pro vás tenhle seriál určen úplně stejně. PS. James má podobných projektů více, ať už jde o Board James, kde recenzuje staré deskové hry, a nebo Monster madness kde se zaměřuje převážně na monster a hororové filmy, pokaždé je to skvělá zábava. (29.11.2010)

James Rolfe je masochista. Většina jím recenzovaných sraček by se měla ihned po vyrobení zakopat šest stop pod zem, ale Rolfe je prostě zastrčí do konzole a hraje. Jeho trudomyslným postřehům nechybí humor a přestože se nadužívání nápaditě vykonstruovaných vulgarismů občas opakuje, budete se u jeho nenávistných recenzí vždy bavit. // P.S. Hledám spoluhráče k Magnavox Odyssey. V krabici nebyl přibalen. (08.02.2011)

Napred jsem si rikal, ze to bude nejaka volovina. A skoncilo to nekolikanasobnym skouknutim vsech dilu. Lidi ktery neprolejzaly za komancu maringotky s videohrama, nebo jim rodice nekoupily asijskou kopii NES, to asi moc neoslovi. Nebo minimalne nebudou chapat o cem je rec. A pro deti to rozhodne neni, protoze tolik sprostych nadavek v jednom dile neni snad v cely serii South parku. (16.12.2012)

Pět hvězd - opravdu? Vážně je tato laická hříčká jednoho fanouška starých video her tak dobrá? Sám jsem k ni přistupoval skepticky, ale po pár dílech již nebylo cesty zpět. Angry Video Game Nerd mě dostal na celé čáře, jeho smysl pro humor možná není univerzální, ale cílovému publiku, které se zajímá o video hry, se naprosto přesně trefuje do vkusu. Nejsou nadávky jako nadávky, James Rofle umí i nekonečné fuckování a řeči o průjmech neuvěřitelně vtipně podat - vsadím se, že bude v jádru inteligentní hoch s vytříbeným smyslem pro ironii... Seriál však není jen o pomlouvání špatných her, skrze ten nenávistný obal lze spatřit nefalšovanou lásku, ke starým hrám, nostalgie je zde cítit na sto honů, a tak každému, kdo na video hrách vyrůstal, tento amatérský skvost vřele doporučuji. 9/10 (10.08.2010)

Něco takového se hned tak nevidí ani neslyší. Tenhle šílenec je skutečně nejrozzlobenějším hráčem, jakého jste kdy slyšeli. Při hodnocení starých konzolových her převážně z 80. let používá neskutečných spojení a nadávek, které zde raději nebudu prezentovat. Přesto mě tento seriál baví. Baví mě natolik, že při některých dílech se smíchy málem válím po podlaze. Musím uznat, že ten komediant má talent. Některé vtipy, narážky a vůbec obsahy dílů jsou skutečně povedené. Stejně tak technické i "výtvarné" provedení celého seriálu je fajn. O nové nápady a originální obměny není nouze. Sice se občas lehce opakuje, ale pořád je to v pohodě (některá opakovaná gesta a hlášky k tomu prostě patří). První epizody se mi zdály opravdu hrozně vtipné. Další díly už mi tak vtipné nepřijdou (možná je to tím, že jsem si na styl seriálu už tak nějak zvyknul a proto mě to již tolik nezaráží). Nicméně i když se člověk zrovna třeba nesvírá smíchy v křečích, tak stále je to zábava, která je přinejmenším hodná úsměvu. Po dlouhém rozhodování dávám maximální hodnocení (resp. takových 90%), protože na ty záchvaty smíchu prostě nezapomenu. (12.05.2009)