Fish Tank

Britské sociální drama má slušnou tradici a i Fish Tank se vám zařízne pod kůži jako neposedná tříska. Režisérka Andrea Arnold (došla si už pro druhou cenu poroty na festivalu v Cannes) dokáže emoce vtlačit do uvěřitelných mezí, udrží v divákovi při každé příležitosti jemné napětí a potvrdila, že patří k tomu nejzajímavějšímu, co mohou Britové z ženských autorek nabídnout. Ta ve svém vyprávění nemoralizuje, jednání hrdinů nehodnotí, protože moc dobře ví, jak tvrdá je tahle realita. Příběh se točí kolem rodinky ryze ženského složení, která žije v dosti bídných sociálních podmínkách v husté anonymní panelové zástavbě kdesi v Essexu. Hlavní hrdinka, dospívající Mia na hranici holky i kluka, se s ničím dvakrát moc nepáře a rozděluje svůj čas mezi flákání a chlast - a hlavně tanec. Hip-hop a breakdance jsou pro ní vysvobozením ve ztraceném světě bez skutečných přátel. Bezcílný život jen podtrhuje její postavení ve vlastní rodině - té vládne promiskuitní alkoholická matka, které jde víc o vlastní pohodlí než o Miu nebo druhou dceru, dvanáctiletou Tyler. Odcizenost všeho kolem v moderním světě možná zvrátí sympatický Connor, další z koloušků jejich matky. Mezi ním a patnáctiletou Miou se však vyvine nebezpečná náklonnost, která je tak intenzivní jako pouto, které navazuje režisérka s jednotlivými postavami. Debutující Katie Jarvis na hranici dospělosti má v sobě kus spratka i nevinné dívky v pasti. Michael Fassbender znovu dokazuje, že bychom si ho měli poctivě hlídat (Jezero smrti, Hlad, Hanebný pancharti). Nesmírně přesvědčivá je i Miina sestra, bezprostřední, předčasně vyspělé a sarkastické dítě, které to možná bude mít ještě těžší, než její sestra. Její závěrečné láskyplné „nenávidím tě“ je naprosto odzbrojující. (11.06.2010)

Andrea Arnold vymenila policajné kamery za oči 15ročnej Mie a nemohla urobiť lepšie. S až voyeristickou precíznosťou nás vtiahla do jednoho nie veselého pubertálneho života. A ona by to bola úplne bežná puberta, nebyť jednej nebezpečne bezprízornej matky, jedných nebezpečne nízko spustených jeanov, jednej (rovnako) nebezpečne zanedbávanej sestry. A nebyť okamihov, tých vzácne málo videných, keď som si v šere Světozoru prial, nech sa deje, čo chcem a nie to, čo by sa malo diať..(ako inak to napísať ???)..a i keď to občas Andrea A.vymyslela inak (no ženskáááá), rozumel som jej a stretli sme sa. Zakaždým. A v tom je Fish Tank pre mňa výnimočný. P.S. Katie Jarvis je objavom a herečkou roka. (19.01.2010)

Jsou rána, kdy si prostě řeknete, že se něco stane. Mé ráno přišlo v pátek. Měl jsem před Fish Tankem, netušíc, že za 24 hodin budu vylézt s pocitem, že se zastavil čas. Po půlhodině filmu jsem prozřel, viděl jsem sám sebe. Mia byla uzavřená v sobě, své tělo neovládala a své pocity vytancovávala v zatuchlý místnosti, zákazu navzdory. Pak potkala chlapa, kterého z počátku nenáviděla, pak milovala a nakonec přišla do života zamilovaná kocovina. Vystřízlivění, smutek, pád na znak. Kouzlo zhaslo, Mia tančila v životě jako by to bylo poslední, co předvede. Vzala mě do nebe a tam roztrhla v půl. Režisérka nepřibržďuje, do filmu vkládá život. Pak přišla California Dreaming a já se vyškrabal zpátky na svět. Ubrečenej a úplně novej. S plamenem v očích a lačnícím po životě. Nádherný film! (31.01.2010)

Úplná špička to není, zejména pokusy o metaforické zauzlování příběhu (čemuž se logicky podřizuje i chování postav) v poslední třetině jsou oproti předchozímu docela ryzímu realismu poněkud křečovité. Ale je tam mnoho výtečných dílčích věcí. Zejména fantasticky břitká a přitom jemná kamera dává filmu drajv a je radost se na to dívat. Hlavní herečka velmi dobrá (ta špína a zanedbanost je uvěřitelná) mě ale spíš fascinovala ta malá holka, její filmová sestra, která v 10ti (?) letech vypadá na 50. Jo, a "zklamání" diváckého očekávání ohledně tanečního konkurzu bylo právě ve své snaze ukázat opačné vyvrcholení než v ostatních podobných filmech docela průhledné - mám ostatně pocit, že tam celá taneční linie byla jenom kvůli tomu. (22.05.2014)

Realistický pohľad na to, že rodina, základ štátu, sa rozhodne vždy neriadi podľa zákonov. Každá si žije svoj vlastný život a porušuje nie len tie všeobecné, ale aj svoje vlastné vnútorné pravidlá. Tu sledujete neveselý, ale nijako tragický, život 15 ročnej "premiantky" triedy. Postupne zistíte, že jej nasratosť je obranná reakcia, bez ktorej by prežívala každodennosť o dosť ťažšie. V rámci svojich životných podmienok je to vlastne sympatické dievča. Katie Jarvis predviedla výborné formanovské neherectvo a Fassbender "hodného" prasáka. K vyššiemu hodnoteniu mi tu ale chýbalo niečo dejovo zásadnejšie, než je dokumentovanie životnej úrovne občanov VB. (18.08.2020)