Ink

Tak začátek navozuje dojem, že jde o amatérský a laciný film. Zásluhu na tom má kamera, střih a prapodivný děj. Pokud vás tohle neodradí, směle do zbytku filmu, ale tenhle fakt budete muset prostě překousnout. Pokud pokračujete dál, tak vás tento film pomaloučku do sebe vtáhne a od určitého momentu vás může začít i bavit. Stejně tak jsem na tom byl i já. Na začátku jsem si myslel, že to byla chyba se na Ink kouknout, ale potom, jak už jsem měl tu možnost vidět Winansův krátký filmek Spin, který je postaven na souboru propojených příčin a následků, mě v jednu chvíli začal brát i Ink a to od chvíle, která hodně připomínala právě Spin. I zde se postupně odkrývaly souvislosti, film začal dávat smysl a začal konečně bavit. Na konci bylo příjemné překvapení, za což bych dal klidně plný počet, ale díky té kameře, střihu a nudnějšímu začátku dávám jen čtyři hvězdičky. (30.07.2012)

Tento film asi není pro každého, jak ukazuje i rozporuplné hodnocení od odpadu po pět hvězd. Mně se líbil, přestože (nebo možná protože) v něm nehrály žádné hollywoodské hvězdy. Asi to chce trochu fantazie, aby člověk přistoupil na to, co se děje když spíme. Pak už jde o klasický boj dobra a zla a vztah workoholického otce k malé dceři. To celé podbarvené úžasnou hudbou, čili milovníci příběhů tohoto druhu neváhejte, stojí to za to. (12.06.2011)

Pri pohľade na rôznu škálu hodnotení sa vôbec nečudujem. Neznámy Jamin Winans nám predkladá mysteriózny príbeh s nesúrodým scenárom, ktorý sa dosť dlho rozhoduje, čím chce vlastne byť. Neskôr sa to vykryštalizuje a treba povedať, že tým najlepším smerom. Ink prekvapil veľmi silným emocionálnym, až katarzným záverom, ktorý je lepšie vopred nevedieť a nechať sa príjemne prekvapiť. Bohužiaľ je na spracovaní patrné, že nebolo dostatok financií a že Winans ešte nemá písanie a réžiu dostatočne v krvi a svoj výtvarný štýl zatiaľ iba cibrí. (09.06.2012)

Je to dost zajímavý, což o to. Ale první hodina je hrozná nuda. Pak dorazí scéna, která je šíleně podobná tomu kraťasu o tom DJovi, co dokáže vracet čas a změnit chod dějin. Režisér ukáže, že umí bravůrně stříhat a kombinovat do toho zvuky a začnou se dít věci tak nemožné, že se nestihnu divit. Najednou se všecko změní a mně film uteče jako blázen. Ale kvůli tý první šedesáti minutovce si to víc jak průměrný hodnocení nezaslouží. Ale určitě mě budou zajímat další jeho filmy. Je to zvláštní, originální, neotřepaný, ale chvílemi až moc umělecký. A zase až tak moc umělecký filmy nemám potřebu sežrat i s ponožkama. Přecijenom tyhle filmy ocení akorát odborník, a do jeho rajónu já se nerad míchám. (16.03.2010)

Záblesky geniality v zajatí amatérizmu. Winansov druhý celovečerný film sa, presne ako píše Anderton, veľmi dlhú dobu hľadá. Rozprávanie je sprvu chaotická a zmätená, i keď zaujímavá explózia nápadov, ktoré však dohromady nepôsobia dva razy kompaktným dojmom. Nízky rozpočet sa najsilnejšie odráža na slabej technickej stránke, ktorá nedáva priestor vyniknúť kamerovým finesám (tie tu ešte nehrajú tak naratívne významnú rolu a občas pôsobia len ako na efekt) ani nespornému talentu, utopenému vo farebných filtroch a extrémnom počte strihov na sekundu. Pritom by sa mnohé dalo vyrušiť, pokiaľ by sa Winans nepokúšal o niečo, načo nemá - ako napríklad nedomyslená akcia, ktorá úplne postráda potrebnú kinetickú rezonanciu. V neskoršej fáze si však ujasňuje priority a Ink sa začína meniť v rozprávkovo ladené podobenstvo o ľudskej povahe a ceste k sebe samému. V tejto polohe už sa zbavuje mnohých nedostatkov a dokáže vyvinúť aj vítané emócie, ktoré znásobujú pôsobivosť finále. Najväčším kladom je hudba a prepojenie paralelných svetov s vlastnou mytológiou - tu len zamrzí zbrklá expozícia niektorých postáv. Po výtvarnej, technickej, scenáristickej i režijnej stránke ponúka Winans omnoho viac až vo svojom ďalšom filme. 60-70% (20.01.2015)