Podivní

Technická, atmosferická i herecká žánrová kvalitka, ktorá sa bohužiaľ zhadzuje lacnými klišovitými zvratmi (presne viete kdo, koho, kedy a ako v poslednej chvíli zachráni). Prvá liga v spoločnosti Úsvitu mŕtvych či 30 dní dlhej noci sa nekoná, The Crazies ostávajú o level nižšie. (16.04.2010)

Očekával jsem zombie úchylárnu, ale Podivní jsou na to, že je to v podstatě béčkový film, překvapivě inteligentní a smysluplnou podívanou. Mně dosud neznámý režisér Breck Eisner naštěstí nešel cestou zvrácených efektů a oprostil se od snahy šokovat za každou cenu, o to více se snaží překvapit snímkem s ne tak neuvěřitelným antimilitárním podtextem, ve kterém jsou cítit dozvuky 11. září. Film stojí na pomezí hororu a sci-fi a našlapuje spíše k tomu druhému, neboť Podivní skutečně nejsou zombie, jak by se dalo apriori předpokládat. Postavy jednají racionálně, sem tam se sice objeví nějaké to žánrové klišé, ale výsledný dojem to úplně nekazí. Breck Eisner natočil vážně míněný film, který má svou atmosféru a ne příliš pozitivní vyznění, solidně zvládnutou řemeslnou stránku a celkem chytrý scénář. Nebýt těch několika laciných hororových výstupů, mohl vzniknout hodně originální a důstojný film... (05.05.2010)

Eisner chytře využil toho, že rozlehlé a liduprázdné obilné lány amerického středozápadu jsou ve své podstatě děsivější než temné kobky plné živých zombie... Pro mě podobně účinný film jako 28 týdnů poté, byť je to i v rámci žánru lepší nadprůměr... Za Cashovu country cover verzi Divnoláskové Very Lynn "We'll Meet Again" überdík. Eisnerovy další kariéry si budu všímat. (01.05.2010)

|| Scenár: Scott Kosar, Ray Wright, George A. Romero | Hudba: Mark Ishman | Produkcia: Michael Aguilar, Rob Cowan, Dean Georgaris; Executive: George A. Romero | Distribúcia: Overture Films | Štúdio: Participant Media, Imagenation Abu Dhabi | Rozpočet: 20 miliónov $ | Tržba: 54,677,170 $ || (02.09.2011)

Proč nedat plné hodnocení, když jsem se královsky bavil. Nenudil jsem se ani minutku, vše bylo dle mého gusta. Kouzlo se nevypařilo ani po šestém zhlédnutí, a tak sahám na mety nejvyšší. O Guilty pleasure se bavit nelze, neboť nejde o brakové dílo, a tak se mi asi nějak zvráceně Podivní trefili přímo do noty. Svou zásluhu na tom má určitě výborný Timothy Olyphant, který po tomto snímku a po Dokonalém úniku našel cestu do mé TOP10. Jeho drahá polovička v podání Radhy Mitchell mi však neskutečně lezla na nervy. Uječenější ženskou jsem už dlouho neviděl, navíc její chování nemá nic společného s logickým uvažováním. Skvělou práci odvedl i Mark isham, jehož hudební doprovod ke scénám sedl jako prdel na na míru vyrobenou záchodovou mísu. U Podivných jsem se zkrátka smál (Everything is fucking moving), lekal (jen párkrát, ale dost), koukal s otevřenou hubou dokořán (vidle, hledání místa havárie, závěr) a v neposlední řadě měl na krajíčku (Fuck you for what you did). (18.08.2010)