Pomsta Růžového pantera

Růžový panter se z filmů co jsem v dětství moc nemusel vyšvihl v dospělosti na komediální klasiku, hlavně díly ze 70. let. Paradoxně když se mi to začalo líbit a na další díl jsem se i těšil, začalo to jít dolů. Ten humor je i na mě místy moc debilní, tlačený na sílu a za každou cenu. Neustálé padání, kopání do zadku, vrážení do lidí. Naštěstí jsou tu pořád věci co to zachraňují - spousta převleků (námořník :D), hrdina opět svou blbostí demoluje (hořící kancelář) či zabijí (čínský zabiják). A na poměry série solidní příběh s reálnými mafiány, kteří ho chtějí zlikvidovat, myslí si že je mrtvý a Closeau může "pátrat". A geniální running joke s "uzdraveným" Dreyfusem, kterému se zjevuje "mrtvý" inspektor :) Na ty 4* se to tedy znovu vydrápalo. Komedie roku 1978. (17.10.2023)

Tady už tvůrcům znatelně došla šťáva a na posledním regulérním Panteráckém vystoupení Petera Sellerse se velmi těžce hledají pozitiva. Po několika pokračováních je již těžké překvapit a přijít s něčím novým a bohužel to vypadá, že se filmaři o něco takového ani nesnažili a ačkoliv se pár úsměvných momentů najde, drtivá většina snímku působí neskutečně unaveným a líným dojmem, kdy Clouseauovi eskapády působí improvizovaně (ve špatném slova smyslu) a nepromyšleně, což jim ubírá na efektivitě a vtipnosti. Jedná se bohužel o velice smutné rozloučení se Sellersem, ale na druhou stranu tento díl také potvrzuje nevyrovnanost této populární, ale v mnoha ohledech již zastaralé série. (03.03.2018)

Můj třetí nejoblíbenější Panter, Clouseau pořád jede jako splašený. Krásná konverzační komika, když se Simona snaží zjistit, kdo je to u ní v bytě a Clouseau, kdo je Filip:-) Slepý Kato na letišti a ve výtahu nemá chybu, kdykoli jedu výtahem, tak si na tu scénu vzpomenu....No a samozřejmě Dreyfuss, který se naštěstí po vymazání hradu Mondschein nerozplynul! To, jak čte smuteční projev, mě vždycky umrtví, směju se i teď, když o tom píšu:-) (12.01.2010)

Zo začiatku som bol priam nadšený, dokonca som sa dvakrát nahlas zasmial. Lenže potom sa vydal Panter a Blake znova vo vyšlapaných stopách svojich ružových láb a od druhej tretiny ponúkajú iba jednu naháňačku za druhou, jeden pád a prevlek za druhým a mňa pomaly začala zmárať nuda z opakovaného. Clouseau síce stále mení bláznivé prevleky, lenže aké to má opodstatnenie, scenár nevysvetluje. Je to iba humor sám pre seba. Všetko ide ako po masle, čo je asi nakoniec dobre, sme predsa v bláznivej komédii. Len škoda, že s humorom to už tak slávne nie je. (15.02.2014)

Hodně a mnohokrát převařený čaj sice stále může chutit, ale s každým dalším konzumováním ztrácí na své výjimečnosti i přes pokusy o neustálé obměny v jeho složení. Přibližně takhle jsem vnímal film "Pomsta Růžového Pantera", u kterého jsem se několikrát během sledování i hodně zabavil, ale mimo pár momentů svádějícím až k záchvatům smíchu jsem tam vnímal spíše ten převařený čaj nebo naprosto nudnou vatu. Oproti nápaditému předchozímu dílu Růžový Panter znovu zasahuje mi to jako celek neposkytlo nějaký výrazný zážitek z komedie, na kterou bych ještě další týdny vzpomínal jako na nezapomenutelnou. Vlastně už druhý den netuším, o čem to celé bylo, nejvíc si vybavuju možná až příliš násilné odkazy na Kmotra a Francouzskou spojku, jejichž vizuálnímu zparodizování (pobíhání Clouseaua v mafiánském převleku / velkolepá automobilová ve městě) předcházely až únavně opakující se zmínky obou názvů v různých dialozích. Jako nenáročná podívaná s bohužel již pokulhávající invencí se to vidět určitě dá, ale tak jako u většiny "Panteřích" filmů (s výjimkou jednoho), i zde je to z mé strany zase nakonec jen průměr. Filmová série o Růžovém Panterovi se holt úplně mojí srdcovkou asi nikdy nestane, nicméně na druhé straně nedopadlo to s ní vcelku tak špatně, abych měl důvod proklínat jednoho zdejšího kolegu, který mi jí před časem málem přímo vnutil. ;) 50% (viděno v rámci Challenge Tour: "30 dnů se světovou kinematografií" 2020) (12.03.2020)