Ano, šéfe!

Profesionálny kuchár, perfekcionalistický gurmán, skúsený odborník a predovšetkým neúprosný kritik Zdeněk Pehlreich sa vydáva na exkurziu po českých pohostinstvách, reštauráciach a hoteloch. V reality show, ktorá sa zaoberá mapovaním úrovne prípravy jedál v konkrétnych podnikoch, je postrachom všetkých kuchárov. Pretože tento holohlavý chlapík nie je spokojný len tak s hoci čím. Vlastne on nie je spokojný skoro s ničím. S jeho ráznymi názormi zväčša súhlasím, ale čo sa týka jeho slovníka ten mi doslova trhá uši. Vyjadruje sa ako buran, ktorého každé druhé slovo je "ty vole", čo hojne prekladá výzazmi ako "hovno", "do prdele", "sere mě to" a podobne. Je to znalec dobrého jedla, labužník, ktorý je však sprostý ako dlaždič. ** (23.09.2009)

Ve jménu kulatých talířů, žádné zeleninové oblohy i střídmého menu svatého, amen… Exorcista nešvarů v českém pohostinství, otec Pohlreich aneb prostořeký Kojak z Alcronu, co uvařil oceán ryb a moře jater, snažící se majitelům, provozním a kuchařům českých restaurací vštípit základy pro kvalitní fungování podniku. Dle mého marná snaha. Jen co zajde za roh, už jsme zase u kečupu na pizze, instantních omáček a špinavých sklenic.. (10.04.2009)

Zapomeňte, že někde za kanálem žije nějaký pan Górdn Remcy, a buďte trochu vlastenečtí. Kochejte se krásami výlučně české gastronomie a vkročte do otevřené náruče Primáckého zpravodaje o stavu českého restauratérství. Průvodcem vám bude pan Zdeněk Pohlreich, muž, jenž při naplňování svého povolání, jež je mu zároveň i zálibou a zábavou, zcestoval lán světa, a který ví jak to v tom jeho byznysu chodí, a především ví, jak to tam chodit nemá;) První série byla velmi povedená, žádné dva díly nebyly stejné, problém byl vždy někde jinde, výsledek byl tu lepší, tu horší, no prostě jako ze života. Speciální bonus - šéfovy hlášky, které jsou zcela smrtící, a bohužel naprosto trefné. Jo a samozřejmě je tu ještě ten kluk, co si přišel hrát s kamením:))) Takže výsledek - až se kdosi přestane snažit aranžovat upoutávky tak, aby další díl vypadal jako vyhrocené psychodrama (protože to je podraz - v ukázkách řečené bylo naprosto vytržené z kontextu a adresované jinam než je divákovi podsouváno), půjdeme za předpokladu zachování zmíněných pozitiv výš. Zatím je to na 80% a doufám, že Ano, Šéfe získá dostatečně masovou diváckou obec, aby se v ní našlo dost těch, kdo nebudou váhat dát v nějaké hogofogo se tvářící ristorante najevo svou nespokojenost (a samozřejmě spokojenost, bude-li k tomu důvod), v důsledku čehož se bude stále méně opakovat scénka podobná té, kde "vprostřed plzeňských lesů servírujeme hrdě čínské nudle, vole":) PS: Druhá série se pomalu rozbíhá a pokračuje se tak jako dříve, aneb "Támhle je ta kombinace diletantství a beznaděje." PPS: Poetická chvilka - Viděl jsem hada srát, ty vole...žábu bušit pěstí do skály, ty vole...koně zvracet v barvách francouzský trikolóry, ty vole...dokonce jsem viděl i stíhačku couvat, vole, ale todleto jsem teda ještě neviděl... :))) (06.07.2009)

K prvnímu zhlédnutí tohoto pořadu jsem se dostal relativně velmi pozdě, a jsem příjemně překvapený jeho zábavností. Nikdy bych nevěřil, že se najde dost majitelů restaurací, kteří do toho půjdou, a vida, zřejmě stále není radno podceňovat sílu televize - podle všeho není problém v podstatě do libovolného formátu na způsob reality show najít vždy dostatek zoufalců, kteří jsou ochotní se ztrapnit před kamerou. V tomto případě je to ale asi ztrapnění veskrze užitečné, a Pohlreichovi nelze upřít, že je to mistr ve svém oboru, takže každá jeho rada skutečně nad zlato. Když koukám na fotky Pohlreicha z doby, kdy tento formát startoval, vidím, že celkem obstojně přibral, což mi přijde docela zajímavé. Měl jsem nějak za to, že doba, kdy každý kuchař musel být správný tlouštík, patří minulosti, a že člověk Pohlreichova typu bude mít vzorné BMI. Nu, asi to byl z mé strany poněkud neopodstatněný předpoklad. V každém případě vážně výborný a zábavný pořad! Snad jediné, co mi na něm vadí, je Pohlreichovo neustálé používání slova "vole". Vulgarismy v telce jako takové mi nevadí, ale toto je odporný zlozvyk, který by se ten člověk měl odnaučit, v mých očích ho to hodně degraduje. (14.04.2015)

Od té doby, co sleduji Zdeňka Pohlreicha, beru si jeho hlášky k srdci. Dobré či zdravé jídlo, to není jen věc stylu, ale také radost. I to patří k životu. V restauracích či v motorestu už budu obezřetnější, neboť vím, že ti nikdo neřekne, že to co nám předkládají, není čerstvé. To by byli sami proti sobě. Ačkoliv jsem přisahal, že podobné jídlo si nedám, ale když žaludek kručí jak starý amplion. Naposledy jsem to zažil v jedné nejmenované restauraci na jídelním lístku bílého pangasia vydávaného za jesetera pečeného na másle. Záhy jsem po té rybí laskomině na záchodě strávil celou noc, bledý jak jezdec ze známého filmu. (01.12.2015)