Komisař Clouseau na stopě

Vydařené oživení slapstickové tradice (a slovu slapstick je ve scéně s tágy navrácen jeho původní význam). Těžko si tenhle film představit bez Petera Sellerse, který na rozdíl od jiných pokračovatelů zlaté éry grotesky nenapodobuje konkrétního komika, ale vytvořil si vlastní styl. Komisař Clouseau na stopě je ideální k jeho letmému rozebrání, pár následujících řádků každopádně předpokládá znalost filmu. Základ Sellersovy postavy tvoří její proměnlivá idiocie. Clouseau je schopen strčit si do kapsy hořící zapalovač, ale také vymyslet plán, jenž by po vyeliminování několika desítek proměnných teoreticky mohl fungovat. V zásadě ale klame tělem, resp. svou funkcí. U většiny postav, vyjma zamilované (tzn. zaslepené) dívky, to po počáteční snaze o smysluplný dialog vede k rezignaci. Pro ostatní se stává nedůležitým, lhostejným, což výborně vystihuje scéna, jíž by měla každá detektivka vrcholit – odhalení vraha. Vrazi se začnou „odhalovat“ navzájem a bezradný Clouseau se obrací na kameru, hledaje pochopení alespoň u diváků. Záruku smíchu představuje u Sellerse, stejně jako u komiků němého období, konfrontace s objekty, ať neživými či živými (pták, ženská nožka), které mu přijdou do cesty a které při svém šíleném egoismu vnímá jako nepřátelské. Neustále je zrazován také okolním prostředím, jež se mu nepřizpůsobuje a jemuž se on sám přizpůsobit nedokáže. Proto neustále padá do fontány, stojící stále na tomtéž místě. Méně zábavné jsou opakované Katovy útoky. Poprvé je jeho chování vtipné pointou (jenom zkouška), podruhé tím, že pointu známe, ale další scény stejného typu jen naplňují známé pořekadlo o opakovaném vtipu… Sellers neopomíjí ani hlavní výsadu zvukového filmu, slovní humor zde však nestaví ani tolik na legračním hlase (to spíše ve Večírku) jako na obsahu promluv, které sice dávají smysl, ale pouze nahlížené clouseauovskou převrácenou logikou. Jakoby trucovitě odmítal věřit zažitým pravdám a vymýšlel si vlastní. Osamělý bojovník, či zkrátka idiot? Rozhodně muž budící smích. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Oskar, bloom (05.06.2010)

Jsou komedie, které nestárnou. Například série o Fantomasovi. Pak jsou komedie, kterým čas sice ubral něco na vtipnosti, ale pořád jsou zábavné. A to je právě tento případ. Co mě dohnalo k smíchu, byl japončík, který útočil, komisař Dreyfus, který mrzačí sám sebe ("Zavolejte lékaře. -Proč, pane? -Mám dojem, že jsem se právě uřízl prst!") a krásná Elke Sommer. Takže shrnuto podtrženo mi vycházejí krásné čtyři hvězdičky. (20.06.2009)

Přede všemi slibuju, že se příště dívám na obdobné britské a americké filmy výhradně v originále. Málem jsem se tady připravil o kompletní zážitek z jedné z nejskvostnějších komedií s Peterem Sellersem a smířil společně s komisařem Dreyffusem s dojmem, že Clouseau na stopě špiní dobré jméno kriminalistiky. Stanislav Fišer coby dabér odvádí určitě obdivuhodnou práci a zdařile nabízí postavu Clouseaua pro českého diváka, ale dává jí poněkud odlišný rozměr; svým tónem a dikcí z Clouseaua dělá daleko víc šaškujícího a nafoukaného idiota a vkládá za každou cenu humorný akcent s kapkou přehrávání do téměř každé repliky (za mne zbytečně). Mám dojem, jakobych se loni a teď díval na dvě zcela odlišná provedení, k původnímu hodnocení připojuju dvě hvězdy navíc a navzdory zdejšímu opěvování dabingu musím u Výstřelu ve temnotě vyzdvihnout v první řadě původní znění. Sellers mne svým originálním projevem fascinuje daleko víc než Fišer, zůstává z větší části vážný (stejně jako vážný je samotný příběh o vraždě a jejím vyšetřování) a nechává o to překvapivěji vyznít všechny ty vizuální gagy vyplývající z inspektorovy fyzické neschopnosti. V tomto pojetí mi i ona kombinace kriminalistiky a grotesky přijde daleko víc vyváženější, ba dokonce funkční. Pověstnou kulečníkovou scénu si užívám stejně jako pravidelné analyzy sesbíraných fakt u tabule s panem Herkulem... luxus! Totiž fakt! ;o) Vše doplňují mj. hezké vtípky s francouzskou hymnou, malířským převlekem a závěrečný hromadný výslech ve stylu Poirota. A že má tahle dobře načasovaná parodie i nějaké slabší místo...? Apropo, neporouchaly se náhodou ke konci filmu i dobře načasované Herkulovy hodinky? :-) 85% (06.05.2020)

Výborná zmeska gagov, situačne grotesknej komiky a očného súboja so Sandersom. Po veľmi rozpačitej jednotke, ktorá vtipy varila z vody a komisár v nej vyzeral ako idiotská kreatúra je toto čistý prototyp Clouseauových čŕt a takého zdravého parížskeho šmrncu. A to si uvedomujem, že nie každý Sellersovu exhibicionistickú sebaprezentáciu miluje. (30.10.2018)

Už z názvu je patrné, že tohle není plnohodnotný díl série, protože tento film není o diamantu Ružovém panterovi, ale pouze o nešikovném kultovním inšpektórovi Clouseau. Ten je omylem přidělen na případ vraždy, ve které je hlavní podezřelou krásná Maria Gambrelliová, do které se komisař zamiluje. I tento film je velmi povedenou taškařicí, která navíc dává spatřit světlo světa posléze uchytivším se postavám jako Kato nebo vrchní inspektor Dreyfus, jež budou patřil neodmyslitelně k dalším dílům. Kvalita je pořád výborná, hudba k titulkům taky, ale diamant je diamant! 85% (15.10.2013)