Komisař Clouseau na stopě

Nejlepší film série, i když nejméně známý. Jako jediný u nás neběžel v kině a televize ho uvedla až dlouho po revoluci. Teprve tady dostal Clouseau (INSPEKTOR, milý distributore, ne KOMISAŘ) své tři sparingpartnery - Herberta Loma, Burta Kwouka a Grahama Starka, ale změnil se i on sám. Je to vzásadě nešťastník, který má na první pohled ego jako záhon Narcisů,ale uvnitř je osamělý, nejistý a prací u Surreté si naplňuje klukovské sny. Peter Sellers ho tentokrát vybavil "profesionálními rekvizitami, zálibou v převlecích a úžasným přízvukem ("Cože dělal? Chytal muly?" "Ne, moly." "Ahá, vy myslíte MULY, ten létavý hmyz!"). Tak rád by byl všemi vážený a obdivovaný, jenže se zas a znovu dostává do situací, které mu srážejí hřebínek. Každý všední předmět denní potřeby se pod jeho rukama mění v nevyzpytatelnou zbraň hromadného ničení, jeho šéf ho chce zabít a zdá se, že jeho milovaná má na rukou krev... Je to možná nadutý žabožrout, ale řekněte: můžeme mu nefandit? 100% (24.11.2005)

Druhé pokračování série filmů o Clouseauovi. Pravý Clouseauovský film včetně mileneckých trapasů, zápasů s Katem či mraky mrtvol, které místo Clouseau padají jako hrušky ze stromu. A samozřejmě fantastický Herbert Lom jako komisař Dreyfus, který pomalu ztrácí zdravý rozum i své zdraví. Parádní komedie, které by ale svědčily střihačské nůžky a ubrat cca 10 min. (29.12.2022)

Je až neskutečné, jaké scény a jaké vtipy se v tomhle filmu podařilo vymyslet. Clouseau se zde v podání Petera Sellerse už naplno transformuje do své klasické podoby a je to on, kdo celý film táhne, i když samozřejmě bez Elke Sommer a Herberta Loma by to nefungovalo. Skvělé prvky, které tvoří dohromady výborný celek. (04.11.2016)

Inspektor Jacques Clouseau je tu opäť pomilovania hodná postava a má opäť tie svoje ´´stavy´´, ale príbeh akosi pokulháva. Niežeby bolo málo humoru a gagov, ale pôsobí to o niečo viac nútene, akoby tvorcovia museli každých 25 sekúnd prísť s nejakou komickou situáciou, aby sa náhodou divák nenahneval. (29.05.2014)

Vydařené oživení slapstickové tradice (a slovu slapstick je ve scéně s tágy navrácen jeho původní význam). Těžko si tenhle film představit bez Petera Sellerse, který na rozdíl od jiných pokračovatelů zlaté éry grotesky nenapodobuje konkrétního komika, ale vytvořil si vlastní styl. Komisař Clouseau na stopě je ideální k jeho letmému rozebrání, pár následujících řádků každopádně předpokládá znalost filmu. Základ Sellersovy postavy tvoří její proměnlivá idiocie. Clouseau je schopen strčit si do kapsy hořící zapalovač, ale také vymyslet plán, jenž by po vyeliminování několika desítek proměnných teoreticky mohl fungovat. V zásadě ale klame tělem, resp. svou funkcí. U většiny postav, vyjma zamilované (tzn. zaslepené) dívky, to po počáteční snaze o smysluplný dialog vede k rezignaci. Pro ostatní se stává nedůležitým, lhostejným, což výborně vystihuje scéna, jíž by měla každá detektivka vrcholit – odhalení vraha. Vrazi se začnou „odhalovat“ navzájem a bezradný Clouseau se obrací na kameru, hledaje pochopení alespoň u diváků. Záruku smíchu představuje u Sellerse, stejně jako u komiků němého období, konfrontace s objekty, ať neživými či živými (pták, ženská nožka), které mu přijdou do cesty a které při svém šíleném egoismu vnímá jako nepřátelské. Neustále je zrazován také okolním prostředím, jež se mu nepřizpůsobuje a jemuž se on sám přizpůsobit nedokáže. Proto neustále padá do fontány, stojící stále na tomtéž místě. Méně zábavné jsou opakované Katovy útoky. Poprvé je jeho chování vtipné pointou (jenom zkouška), podruhé tím, že pointu známe, ale další scény stejného typu jen naplňují známé pořekadlo o opakovaném vtipu… Sellers neopomíjí ani hlavní výsadu zvukového filmu, slovní humor zde však nestaví ani tolik na legračním hlase (to spíše ve Večírku) jako na obsahu promluv, které sice dávají smysl, ale pouze nahlížené clouseauovskou převrácenou logikou. Jakoby trucovitě odmítal věřit zažitým pravdám a vymýšlel si vlastní. Osamělý bojovník, či zkrátka idiot? Rozhodně muž budící smích. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Oskar, bloom (05.06.2010)