Green Lantern

GREEN LANTERN není komiksová adaptace opojným způsobem prezentující jiný svět, jak se mohlo zdát z upoutávek, ale nakonec se nejedná ani o tak velkou katastrofu, jakou zvěstovaly divácké a kritické ohlasy ze zahraničí. Jde spíš o film, který jakoby vypadl z jiné doby - konkrétně 80. let minulého století. Zmíněná nepatřičnost nevadí, protože se reflektuje a ozvláštňuje hned na několika úrovních. Z formálního hlediska představuje vyprávění ukázkový příklad toho klasického, kdy až směšným dojmem působí potřeba neustále všechno mít motivované a používat k tomu těch nejtradičnějších a konvencionalizovaných postupů. Nevnímal bych to ale jako problém, jelikož se vědomě pracuje s osmdesátkovými syžety, jmenovitě tím topgunovským a supermanovským (míněno je pokračování). Ty jsou sice zbaveny jakýchkoliv podvratných tónů, a tak neumožňují queer čtení apod., ale ironicky se glosuje jejich naivita (scéna se škraboškou) a přiznává se, že tehdejší hrdinové byli šovinističtí idioti a arogantní republikánská macha způsobující víc škody než užitku, čili se s nimi mohli identifikovat nebo být k nim empatičtí jenom mladíci, kterým ještě nesestoupila varlata a nepobrali moc rozumu. Green Lantern svůj příklon k té nejhorší dekádě, jaké se kdy americká kinematografie dočkala, dává najevo odkazováním se na vysmívané tituly a "hrdiny" typu He-Mana, ale i přes vyprávění se film odchyluje svým stylem. Díky superhrdinským schopnostem protagonisty je mizanscéna ozvláštňována přidáváním nových prvků, přičemž je nutné si uvědomit, že jejich přítomnost je ovlivněna představivostí ústředního mentálního nedochůdčete. (Sebevědomé vyprávění si je ale toho vědomo, viz "rampa není dost působivá".) Superhrdina je modelován jako überčurák, a tak dochází k něčemu nevídanému: je možné se identifikovat a/či být empatický k antagonistovi, do jehož zbídačené mysli je nám dovoleno nahlédnout. I přes výše popsanou odchylnost od "osmdesátek" (reflektování nepatřičnosti syžetu, ironické glosování narativních postupů a konceptu, stylistické ozvláštnění v podobě proměn mizanscény a možnosti identifikace se záporákem) je možné si Campbellův počin užít jako ryzí návrat dob, které jsou naštěstí dávno pryč. Kdo někdy hrál na starých automatech arkádové hry, kdy se měla jedna barevná tečka vyhnout velké řadě jiných stejně barevných teček - meteorů, ten bude zvlášť v závěru nemálo spokojen. I s 3D, díky kterému je onen regres do jiných dob umocněn tím, že se volí záběry, kdy se spirálovitě sestupuje dolů. (13.08.2011)

Nebetyčný průser, který se dá vidět jenom díky povedené trikové stránce. Scénář je pouhá zhovadilost díky které na komiksové universum spousta lidí nahlíží z patra. A přišlo mi jako by se Campbell ani nesnažil. Vysověně odporný (bože to čelo!) záporák v podání Petera Sarsgaarda je pro "příběh" zbytečná postava a Reynolds Jordana zvládá uhrát taky jen tak tak. Opravdu se mi líbil, sice máklý, koncept prstenu zhmotňujícím představy nebo policie vesmíru, protože nabízel materiál pro prvotřnídí zábavu a ne tenhle odvar. Ani nevím proč tomu ty tři dávám. Možná Blake Lively, možná. (23.09.2011)

Všichni jsou blázni jenom já jsem letadlo. Naivní osmdesátková pohádka (v moderním nazelenalém CGI neoprenu) o tom, jak se Hal Jordan přestal bát ve zpracování, které je podobně přeplácané jako Spider-man 3, ale mnohem zábavnější než třeba takový Superman Returns, byť samotní scénáristé viděli chytrost jen z vlaku. Škoda, že kiny prosvištěl, aniž by po sobě zanechal výraznější stopu. Takže zatímco ostatní píší o tom Why the World Doesn't Need Green Lantern, já jsem za jeho existenci zcela upřímně rád. (24.09.2011)

Na tenhle film jsem se dost těšil. Martin Campbell je hodně zručný režisér, Ryan je sympaťák a Blake je kráska jak má být. Vše bylo namícháno tak, že jsem se nemohl filmu dočkat. A po jeho skončení mi bylo… zvláštně. Jakoby si Campbell řekl, že splní řemeslo a nic víc, to samé Ryan a Blake. Pokud jste už pár komiksových filmů viděli, tak je vám jasné, jak tohle bude pokračovat a jak tohle i skončí a to po desíti minutách. Ale, film naštěstí baví. Teda, alespoň jeho druhá půle, která byla opravdu lepší než ta první. A právě díky ní, závěrečné bitvě a skvělé hudbě trochu přitlačím na hodnocení. Navíc bych byl sám proti sobě, kdybych tomuto filmu dal jen tři hvězdy, když to samé hodnocení jsem dal i filmu Captain America který mě nebavil mnohem víc. 70 % s tím, že z letošních komiksáků je Green Lantern přesně mezi Thorem (80 %) a již zmíněným Kapitánem (50 %). Škoda, myslím si, že snímek měl rozhodně navíc… (11.12.2011)

Dobře, žádná bomba to není, ale - lepší než nedotažený Thor i místy utahaný Captain America. Jen poslední X-Meni jsou o něco lepší, ovšem pro mne je z comicsového světa větší sympaťák Green Lantern. Vlastně jsem ho poznal i dávno před X-Meny, takže kromě Supermana a Batmana je mojí srdcovkou. Byť snímek klade důraz na odvahu a statečnost ( zejména v Americe ceněné vlastnosti), příliš nemoralizuje a kupodivu ani nepřekypuje tak oblíbeným americkým patriotismem. Chce především bavit, což se mu daří, a oslnit efekty, což se vcelku daří též. Jen počítačem vytvořené postavy jsou poněkud odbyté a vesmírné šutráky hodně umělé. Po dalším zhlédnutí bych asi nějakou hvězdu ubral, ale napoprvé příjemná zábava. Jen občas mně vadily hercovy šilhavé oči (proč mu je v dětství nenapravili...), ale to je jen drobná vada na kráse. (03.01.2012)