Kvílení

Jak jsem viděla začátek filmu, tak jsem si říkala, co to do háje je?! Pak jsem se na to celé snažila dívat s nadhledem. Film je tvořen 2 liniemi. Samotným vyprávěním Allena Ginsberga o své životě a díle, které se mi líbilo nejvíce. Pasážemi se soudního řízení, které rozhoduje o tom, jestli je Allenovo dílo obscénní nebo ne. Tyhle dvě linie jsou prokládány pasážemi z klubu, kde Allen Ginsberg recitoval své dílo a úryvky veršů z Kvílení, doplněné animovaným příběhem. Tyhle úryvky se mi nelíbily, dokonce mi až vadily, ale musím nechat Allenovi jeho sprostou upřímnost. Chápu, že jeho verše museli lidi v tehdejší době pobuřovat. Proto jsem se bála, že jeho dílo bude prohlášeno za obscénní, ale naštěstí se to nestalo. Je hrozné, že musel být Allen „heterosexuální“, aby ho pustili z léčebny, což na něm mělo dlouhodobé následky. Výběr Jamese Franca do této role byl výborný. Myslím, že mu role seděla a dobře se do ní vžil. Když bych měla hodnotit celý film, tak se mi napřed nelíbil, ale postupně jsem se nechala vtahovat do příběhu a zajímalo mě, jak dopadne. Takže se mi film nakonec líbil a dílo Kvílení si určitě přečtu. (10.08.2015)

Edukativně přínosný film, kdybych ještě chodil do školy, tak bych měl víceméně z krku jednu maturitní otázku, včetně povinné četby. Takže za to palec nahoru. Jinak se dá koukat jen na soudní scény, které jsou vynikající, dobrý je i přednes titulního díla, ale ty animace jsou sračka na druhou. Zbytek filmu je nuda. (25.10.2011)

Hipsteři z doby před tím, než bylo cool být hipstery ve filmu, který kazí občasné otravné počítačově animované sekvence doprovázející četbu z básně Kvílení. Mimochodem, James Franco připravuje na příští rok hraný životopisný film Bukowski a ještě letos bychom se měli dočkat dvouhodinového dokumentu Salinger. (31.08.2013)

Nějak takhle bych si to moc nepředstavoval. Z těch básní jsem sice celé četl jen Kvílení a ze zbytků jen sem tam nějaké úryvky, ale kdybych měl styl beat generation převést na plátno, tak to určitě nebude tak doslovné jako tady. Na těch animovaných pasážích je to dost vidět - vnímání básní je sice u každého subjektivní, nicméně tu nejznámější, Kvílení, zde pocitově pojali úplně mimo to co jsem z ní cítil já. Dost mi vadí ale taky to, že když je to celé o životě Allana Ginsberga (který psal tak, jak psal), tak bych to čekal experimentálněji podané, ale tady se všechny zajímavé nápady buď vyčerpají ze začátku a nebo se rychle omrzí a zbytek filmu je poměrně standardně (a poněkud nezajímavě) natočený. A do toho všeho tu máme očekávatelnou myšlenku o tvůrčí svobodě a snahu beat generation co nejvíc obhájit a udělat z nich skutečný literární klenot, ale ve finále to působí jedině tak povrchně. A to beat generation není nic, co bych obhajoval, ba naopak, měl bych k nim dost výtek, ale zase je zajímavé si o nich číst. Tohle mě ale ve finále zklamalo a to jsem od toho nečekal moc. A ačkoli mám Jamese Franca hodně rád, tady dostal roli, do které se nehodil a buď se do ní nedokázal správně vžít a nebo je to vina režisérů, kteří pořádně nevěděli, jak přesně chtějí Ginsberga představit. Popravdě bych jako správnou možnost viděl spíš tu druhou, vzhledem k tomu, jak vypadá celek a jaké tu jsou stěžejní problémy... 2* (13.01.2022)

Film v rytmu básně. Báseň v rytmu hudby. Hudba v rytmu srdečního tepu křehkého a přemýšlivého muže, který prošel peklem a v zoufalém vytí dokázal najít naději. ____ Snímek je recitací slavné básně, jejím animovaným ztvárněním, Ginsbergovým životopisem, soudním procesem a úvahou nad autorskou tvorbou, svobodou a sebevyjádřením. Střídá animované, černobílé i barevné pasáže a ve výsledku působí jako život sám. James Franco je v tomhle filmu pro mě bůh. SHRNUTÍ: Takhle vám to ve škole nikdy neřeknou. /můj komentář č. 2 700/ (18.09.2018)