Stopa Růžového pantera

První polovina ještě s Peterem Sellersem neni o nic horší než předchozí díly. Druhá už bohužel opakuje nejznámější scénky, které už prostě všichni známe a vyšetřování ztráty diamantu najednou neni ani na druhé koleji. Sice ten zbytek filmu je nuda, ale i tak jsem rád, že se film dotočil alespoň jako pocta nejlepšímu a jedinému šéfinspektorovi všech dob. (28.07.2011)

Během natáčení dalšího Pantera, kdy už byl Peter Sellers spoluproducentem, došlo k něčemu, co filmaři nemají rádi. Peter Sellers zemřel 24. července 1980 na infarkt. A tak příběh o opětovném, již třetím ukradení lugašského diamantu s názvem Růžový panter, musel být kompletně překopán. Použily se samozřejmě všechny doposud natočené záběry se Sellersem, ale tak moc jich nebylo, a v mnoha případech (např. hned v úvodní scéně po titulcích) odhalíte dubléra. Přesto scény odehrávající se v Anglii patří k vynikajícím kouskům a jen škoda, že původní nápad nemohl být dotočen. A tak se záležitost s ukradeným diamantem přesune na vedlejší kolej, když zmizí letadlo do Lugaše, na jehož palubě se právě nacházel Clouseau. Ztepilá novinářka se vydá po jeho stopách, pátrá v jeho minulosti, a tak se setkáme se Sirem Littonem, jeho manželkou – bývalou paní Clouseaovou, ale i s chlípným Clouseovým otcem, uvidíme, jak vypadal Clouseau ve svých osmi letech, v době svatby, a samozřejmě dojde na scény z předchozích filmů. Film samozřejmě je věnován „jednomu a jedinému Panterovi“ s tím, že v závěru filmu se dozvíme o možném Clouseaově synovi, a ostatně, možná i sám Clouseau přežil? (31.03.2012)

Možná jsem staromódní, možná s tímhle přístupem nikdy neprorazím do (show)byznysu, ale já to vidím tak, že něčí památku nejupřímněji uctíte zdůrazněním jeho zásluh, ne pokračováním ve stylu "nic se nestalo, on by si to tak přál." Každopádně, ať už měl Blake Edwards třeba i ten nejušlechtilejší záměr v historii ušlechtilých záměrů, musí i on uznat, že vzniknul průser. A to nemluvím o dalších asi třinácti dalších Růžových panterech, které po tomhle průseru přišli jakoby se po vzoru letošní zimy nechumelilo. (24.12.2015)

Myslím že zdejší hodnocení je trošku předpojaté. Minulý díl byl rozhodně slabší a důvod je hlavně ten, že Stopa Růžového Pantera se z poloviny skládá z gagů, které se nevešly do 4. dílu, který byl výborný. Clouseau u sebe v kanceláří zápolí s ohněm, v hotelu si objednává vzkazy a hlavně cestuje v přestrojení od hlavy až k patě v sádře letadlem. Prostě úroveň scének vysoká, bohužel film tím pádem nedrží tolik pohromadě. V druhé polovině nastupují vzpomínky jednotlivých důležitých postav. Líbily se mi závěrečné titulky. Vzdávají poctu jednomu z největších šéfinspektorů všech dob. (29.12.2010)

Nemohúcnosť tohoto patvaru nie je iba záležitosťou antifilmovej kostry, ale prejavuje sa aj v niektorých kvázi komických scénkach. Clouseau je v prestrojení v lietadle celý v sádre. Ide na WC, tam sa snaží dať si dole nohavice. Kabínka je malá, nedarí sa mu to. Pilot ohlási, že sa majú všetci usadiť, pretože idú do turbulencie. Divák očakáva vybrúsenú pointu, pretože scénka trvá dlho a z toho vyplýva, že jej záver prinesie trhanie bránice. Clouseau však z kabínky len tak vypadne a "nabúra" do moletnej spolucestujúcej. Niektoré momenty z detstva sú úsmevné, neviem, či boli aj tie použité v ďalších filmoch, keďže som videl iba tri. Skôr nie. Filmový zločin to nie je, zbytočnosť však áno. (22.02.2014)