Godzilla

Viděla jsem to naposledy strašně dávno a pamatuju si, že se mi to dost líbilo. Tak teď už se mi líbilo mnohem míň. Ta digitální Godzilla ještě ušla, pár scén taky, ale konec á la "Jurský park" byl dost mimo a stejně mimo byla většina nudných a nudně zahraných postav, z nichž vyniká a) Reno a za b)Godzilla. Ale pozor, pořád je to lepší než Emmerichův Patriot, aspoň to neotravuje mudrováním prezidentů a mám pocit, že se tam ani nikdo hrdinsky neobětoval. (25.11.2010)

Já tomu Emmerichovi asi prostě nikdy nepřijdu na chuť. Jeho narativně strohé filmy vystavěné jako prvoplánová přehlídka destruktivních atrakcí mne upřímně nudí, stejně tak velké množství patosu a přestřelený patriotismus. Jak nad tím tak přemýšlím, tak skoro ke všem jeho filmům bych mohl psát stále ten samý komentář, neboť Emmerich se jako režisér a vypravěč vůbec nevyvíjí a omílá stále to samé dokola – národní hrdost, rodinné hodnoty, spojení národů vlivem velké katastrofy/hrozby, infantilní humor a spousta, spousta destrukce. To vše platí i pro americký remake Godzilly, která ve své době mohla ohromit trikovou stránkou a megalomanstvím, to ale nemění nic na tom, že tenhle film není ničím víc než jen tupým blockbusterovým béčkem. Navíc snaha o přiblížení se krvelačným velociraptorům ze Spielbergova Jurského parku ve scéně s mláďaty působí celkem uboze, nehledě na to, že Godzilla ničící New York podezřele vznikla necelý rok poté, co zmíněný Spielberg nechal řádit T.Rexe po ulicích Los Angeles ve Ztraceném světě. Trendy se holt musejí následovat, takový je Hollywood. 50% (16.04.2010)

Emmerich trochu ubral tempo po zběsilém Dnu nezávislosti, i tak je to stále jeho jedinečný styl "megalomansko katastrofický film". V tvorbě tohoto režiséra se nesmí hledat vyžší význam, jeho díla jsou zkrátka ty nejlepší popcorny na světě a tak se to má brát, navíc impozantní záběry na Godzillu ničící vše na cestě či hnízdo vajec ohromí. (19.10.2008)

Film ako taký sa mi veľmi páčil. Má aj nejaké klady, ako napríklad niektorých hercov, z ktorých asi najviac zaujme charizmatický Jean Reno. Veľkej Godzilly som sa veľmi nebál ale akonáhle prišla časť s malými Godziliatkami, okamžite som pocítil napätie a strach. Pamätám si, že raz sme to sledovali aj v škole v knižnici a i tam som sa bál. Scény v budove s výťahmi sú proste strašidelné a naháňačky vám rozprúdia krv. Taktiež soundtrack je super, zložený zo samých skvelých skladieb. Veď pieseň Deep Underground od Jamiroquaia bola v čase vzniku filmu poriadny hit a vo filme odznie aj skladba Air od skupiny Ben Folds Five. Každopádne tento film odporúčam každému pozrieť aspoň raz, lebo za to určite stojí a fanúšikom obrovských digitálnych monštier obzvlášť. (13.11.2013)

Dávám téměř plné hodnocení pouze za efekty a zvuk. Jinak jde samozřejmě o sračku největšího kalibru. Velkou sračku. Hloupost zde nezná mezí. Nejhloupější film, jaký jsem kdy viděl. A to prosím mám poctivě odkoukanou celou čtvrthodinu z Rodinných Pout. I přes neuvěřitelnou hloupost jsem se bavil. Ano, lví podíl na tom má Jean Reno, který je kouzelný. Hvězdy tedy za efekty a zvuk, a sympatickou Mariu Pitillo. (28.12.2005)