Taras Bulba

Nebýt předsmrtných, minutových proslovů na téma matička Rus, šel bych určitě výš. Takhle chtě nechtě zůstávám na poli lehkého nadprůměru, i když co se technické stránky týká, nemám co vytknout, o věrnosti ke Gogolově povídce nemluvě. Někdy se na Tarase Bulbu podívám klidně rád znovu, ale patos v ruském podání (speiálně z úst kozáků!!) na mě má podobný dopad, jako na býka červená barva. P.S.: Bogdan Stupku je prostě frajer. 70% (25.11.2010)

Patetická a vysokopatriotická historická dráma s početnou a naturálnou akciou. Aj keď námet vychádza z Gogoľovho pera, nedá sa nevidieť to quantum pátosu o matičke Rusi a akémusi ospravedlnovaniu krvilačnosti siláckych Kozákov. "Na koho pôjdeme? Na Turkov či Tatárov?" Im je to v podstate fuk a keď sa naskytne možnosť prelievať krv proti Poliakom, nezaháľajú ani sekundu. Kto normálny by takýmto krvilačným a barbarským agresorom držal pästíky? Na druhej strane remeselné spracovanie je na vysokej úrovni, vojnové a akčné scény v exteriéri sú nadštandartné. Taktiež musím pochváliť špeciálne efekty, ktoré síce nie sú extra pompézne, skôr menej nápadné - chválim, že tvorcovia odhadli svoje sily a zvolili to, čo zvolili. Historická vieryhodnosť pokrivkáva - na 16. storočie minimum strelných zbraní a absencia delostrelectva - chápem aj keď nesúhlasím, tvorocia sa radšej chceli vyžívať v šermiarkych súbojoch. Trochu som ľutoval dáberov - tie kecy o matičke Rusi boli asi na šabľu. (03.04.2016)

Zle adaptovaná, katastrofálne zrežírovaná, teatrálne zahraná, celkovo stupídna (motív so zradou kvôli poľskej modelke, hahaha), ultrapatetická a nehorázne propagandistická sračka o tom, ako udatní kozáci bránili "ruskuju zemľu" a kresťanskú vieru (hlavne pred podlými Židmi, moslimskými barbarmi a cudzími boháčmi). To, že v skutočnosti išlo o zbojnícko-žoldniersku zberbu, ktorá ochotne vraždila a plienila za každého, kto zaplatil a sľúbil korisť (chvíľu za Poliakov, chvíľu za Rusov, takisto za Tatárov a často za Turkov), sa z filmu samozrejme nedozviete. Historické nepresnosti (dobývanie pevnosti v 17. storočí bez artilérie - WTF?) sú jedna vec, prevracanie skutočnosti hore nohami vec druhá (ak kozáci v tej dobe niekoho neznášali, tak to boli Rusi). Pravda, čo chcieť od režiséra, ktorý je aktívnym členom Komunistickej strany Ruska a neuznáva samostatnosť Ukrajiny? Veľký humus. Ale aj keby som film prijal len ako "rozprávku o vysnívaných kozákoch", zostane mi len nekompaktná báchorka s nesympatickými postavami bez náznaku rozumnej motivácie, navyše zahltená nekonečnými drístami o "Matičke Rusi, ktorá jedného dňa ukáže všetkým svoju silu". Jedna hviezdička za obstojnú výpravu (hlavne kostýmy a zbrane) a šťavnatú brutalitu v bitkách a vo vydarenej scéne z popraviska. (09.08.2009)

Nové ruské spracovanie novely Nikolaja Gogoľa Taras Bulba.Ale ako v americkom filme,tak ani v tomto filme sa nedržia Gogoľa.Zase je to len také volnejšie.Ale na rozdiel od toho amerického z roku 1962,tentoraz je film dotiahnutý až do konca.Nevýhodou tohto filmu je,že tento film si objednal štát,teda Rusko.Teda peniazmi sa nešetrilo.A ako keby chceli Rusi ukázať,že Ukrajina patrí Rusku a Poliaci sú ich nepriatelia.V Rusku má tento film tiež veľmi rozporuplné hodnotenia.Režisér filmu bol veľký komunista.Zvuk tiež nie je nič moc.A je tam strašne veľa ruskej propagandy. Vo filme je aj jedná verejná poprava.To by nebolo nijako zvláštne, popravy sú v historických filmoch úplne bežné,ale táto je zvlášť krutá.Priznám sa,toto som ešte v historickom filme nikdy nevidel.A v ruskom už vôbec nie.Ale napriek tomu všetkému zlému,čo sa o tomto filme hovorí,mne sa tento film páčil.Na konci filmu,ako aj u Gogoľa,Tarasa Bulbu popravili upálením,ako to bolo v jeho novele. (28.05.2009)

Třetí zpracování (italský, němý a televizní nepočítám) knihy o kozáckém atamanovi Tarasi Bulbovi. Coby národního klenotu, se jej ujali ruští filmaři, což může mít své přednosti i neduhy. Za klad lze považovat pietnější přístup k předloze, protože americká verze se od předlohy v mnohém liší. Druhou stranou mince však zůstává jistá kontroverze mimo území bývalé SSSR. Neboť film je možno označit za antisemitický a protipolský. To zaprvé není pravdou, jelikož negativní postoj hrdinů k tomuto národu je přítomen již v knize. Za to s druhou výtkou nelze než souhlasit. Poláci tento film musí milovat a jistě si jej budou pouštět na den státnosti, jako i např. 1612. Snímek je vyloženě antipolský, neboť ani jeden příslušník polského národa, zde není ukázán v kladném světle, buď je to tyran, sadista, požitkář či jako hlavní hrdinka, kurva. To samé se týká víry, pouze ta pravoslavná je ta pravá a jediná, ostatní jsou kacíři. Osobně bych spíš položil otázku. Je vůbec tato kniha vhodným materiálem k natočení oslavného mohutného historického snímku? Já tvrdím, že nikoliv. A to z jednoho prostého důvodu. Kozáci, jakožto hlavní hrdinové, nejsou zrovna ukázkovými příklady k následování. Byla to totiž dosti diskutabilní (eufemisticky řečeno) skupinka lidí, žijící velmi svobodným životem, jejichž hlavní obživa byla válka, drancování či sloužili jako žoldnéřské vojsko (často i proti křesťanům). Avšak co nepřekvapí, je myšlenkový posun díla, byť děj je zachován překvapivě věrně. Pořád se ve filmu mluví o Matičce Rusi, jenže je třeba poznamenat, že kozáci byli ukrajinci a rusy zrovna nemilovali. V předloze nic takového, to jen režisér a scenárista v jedné osobě, ventiloval své politické smýšlení. Co mne velmi mile překvapilo, byla „zastaralost“ bojových scén, tj. kamera se neklepala, nebyl ani frenetický střih a souboje měly dokonce choreografii. V dnešní době dosti nevídaná to věc. I když práce se statisty mohla být na větší úrovni, aby jejich počty působily větším dojmem. Ke kladům bych ještě přičetl nádherný hrad (Kamyanets-Podilsky), krásné exteriéry, Bohdana Stupku v hlavní roli, který je právem pokládán za nejlepšího ukrajinského herce a Magdalena Mielcarzová, která nám od dob Qvo Vadis dost zhudbla, což mělo negativní dobat na horní partie, ale pořád je to krasavice. Jen bych režisérovi dal jednu drobnou radu. Pokud bude příště točit velkofilm, ať vyčlení nějaké peníze i na orchestr, takže divák nebude nucen poslouchat, již beztak hrubě průměrnou muziku, hranou na obstarožní samohrajky, pořízené za pár rublíků v GUMu. (13.03.2011)