Taras Bulba

Poľská modelka sa zaľúbi do chlapa s účesom ostrihaným podľa hrnca, čo sa ale dnes postupne dostáva do módy. Stačí si pozrieť dnešných futbalistov. Ako mor za presadzuje štýl kastról, ako príklad uvediem chlapíka menom Kieran Trippier, ktorý to celé spustil a už sa teším ako tento štýl čoskoro budú nasledovať ako ovce aj deti u nás na sídlisku. Inak okrem zaujímavej hudby tu nevidíme nič výnimočné. Rusi zas pateticky oslavujú svoju zem, vidíme tu mužíkov s veľkámi fúzmi ale riedkym porastom na hlave. No a Poliaci, Ukrajinci, Rusi sa tam mlátia navzájom, ale výzorovo medzi nimi žiadny rozdiel nie je vidieť. Poučenie: Na Ukrajine zomierajú ľudia. Za 500 rokov sa nič nezmenilo. (14.08.2019)

Nebylo to nejhorší, Taras byl Bogdanem Stupkovem pojat skvěle. Ukrajina utlačovaná Poláky, hlavním motivem bylo vymýcení pravoslaví a nastolení křesťansko-katolické víry a to ne zrovna humánními prostředky.Logicky se zvedla vlna odporu zorganizována kozáky. Jedním z vůdců byl i Taras Bulba se svými dvěma syny. Ale nebylo to vůbec jednoduché a zaplatil daň nejvyšší. Film je rozmáchlý, se slušnou kamerou a jak jinak, mnoha koňmi. Tři hvězdičky a basta. (22.12.2015)

Přikládat téhle filmové adaptaci Gogolovy archaické kozácké novely nějakou historickou naučnou hodnotu je naivní; čerpat z ní nějaké (jakékoliv) historické informace má asi podobnou váhu, jako je čerpat třeba z komunistické filmové husitské trilogie, nebo z románů sračkopsavce Jiráska. Dialogy a celá stavba příběhu jsou beznadějně zastaralé, škoda že se tvůrci tak sveřepě drželi literární předlohy a nezpracovali ji trochu volněji, moderněji, tj. realističtěji, bez pitomého patosu a teatrální dikce postav. Kapitolou samou pro sebe jsou pak neustále omílané žvásty o "ruské" zemi a víře a síle z úst Záporožců. A mozkorvoucí je i pseudoromantická zápletka se zamilovaným Andrijem a polskou šlechtickou běhnou. Ale díky novějšímu datu vzniku se divák může aspoň kochat pestrou výpravou, užít si dosytosti řežebných šavlovaček a nakouknout i do makety Záporožské Siče na Dněpru. Ovšem pokud byste byli zvědaví na nějaké syrovější a opravdovější výjevy z dějin polsko-ukrajinské slovanské vzájemnosti, všemi deseti doporučuju masakrální polskou Volyň. (22.06.2020)

Nebýt toho patosu na konci, spíš Patosu - pekelně přehnaného jak co do kvality tak kvantity, nebýt té divné podoby romantiky a nebýt Andrej a Ostap tak neuvěřitelně škaredí (Asi bych měla spravedlivě dodat, že to je účesy, které nesluší nikomu, dobře, to je historická reálie, ale i když jsou to normálně pohlední muži, tak s touhle úpravou jsou to značně neestetičtí hrdinové, což je tristní, zejména když jeden z nich je protagonista milostného vztahu. To někdo pokouší mou trpělivost a představivost, ne?), šla bych s hodnocením výš. Proti verzi s Yulem Brynnerem mi ale tohle pojetí bylo sympatičtější. Představitelem titulního hrdiny počínaje, přes krajinu až po bojové scény (tím nechci říct, že by tu byly nějak dobré, ale tady se mi nějak líbily víc). Navíc tahle verze má příběh až do konce, což je pro mě další plus. Jsou věci, nad kterými jsem se musela pousmát, nejen podivný ruský zvyk dabování všech cizinců jedním hlasem, ale i překlad z polštiny do ruštiny samotný. Copak by si bez překladu nerozuměli při té podobnosti jazyků? Ovšem tuhle podivnost vylepšuje to, že hlas vypravěče a tlumočníka je hlasem Sergeje Bezrukova, který se prostě dobře poslouchá. Ale u překladu mám přeci jen jednu výhradu - ani ne tak v nahrazení ukrajinštiny ruštinou, ale u překladu do češtiny. I když na druhou stranu chápu, že je politicky korektnější překladem zlomit hrot prohlášení z filmu a přeložit, že není větší síly než je ruská síla, jako že se jedná o sílu ruské duše. Poslední připomínka je k zmiňovanému antisemitismu. Ruku na srdce - Rusové, Ukrajinci, Poláci jsou tradičně poměrně silně antisemitsky založené národy. Odkud se asi vzalo slovo pogrom? Já i tak Jankela vnímala jako chytrého obchodníka, statečného člověka a neuvěřitelného klikaře. Výborné byly scény poprav. Zejména Ostapova byla vydařená, ještě že je možnost některé věci rychloposuvem uspíšit. I tak jsem tedy jen tak tak ovládla dávivý reflex. Ale vzhledem k době a námětu tady ten naturalismus nebyl samoúčelný, což se filmům bohužel občas stává. (31.03.2011)

Velmi slušně udělaný film, nastiňující poměry v 16. století v Rusku. Kozácké hnutí vznikalo živelně a rekrutovalo se ze zchudlých šlechticů , zběhů, nevolníků a dalších desperátů tehdejších časů. Mělo jen jednu potřebu- boj. Proti komukoli. Ačkoli jsou zde kozáci heroizovaní, ve skutečnosti byli velmi nebezpeční a zvládat je měl problémy i sám car. Příběh sám není nijak složitý, je ale docela dobře zdramatizovaný a výprava je na úrovni. Zajímavé je si zvyknout na to, že nikde nevlají americké vlajky a umírá se za Rusko. To ze současné kinmatografie už tolik neznáme. Takže ne hollywoodská klišé , ale "mosfilmská"... (12.02.2010)