Oni 2: Noční kořist

Dát na začátek dle skutečné události se opravdu povedlo. Já dal zase více gólů v NHL než Jarda Jágr s Waynem Gretzkym dohromady (sice na playstationu, ale to jen mezi námi :-)) Někteří jedinci mají iks životů, ale jedno mají společné, mozek by propadl i uchem jehly. :) Ať, ale jen nekritizuji. :) Napětí vcelku funguje a parádní 80. soundtrack i těch 90 minut vcelku uteklo. 4/10 (21.03.2018)

První díl byl Home Invasion,což je pro mne vždy vítané téma, ale dvojka je už prostorný kempový slasher, který je snadno zaměnitelný s desítkami jinými. Potěší však slušná technická stránka, fajn trio záporáků, umírající postavy jak kladné, tak záporné, retro songy navozující feeling 80´tek a celkem dravých finálních 20 minut, kde dojde i na trošku krve, jinak v tom nic výjimečného nevidím. Na jedno podívání v pohodě, ale mohlo to být lepší. 60% (25.05.2018)

Jednoduchá sledovatelná vyvražďovačka a zároveň zcela zbytečný film, u něhož vůbec netušim, proč byl vlastně po letech zrealizován. Home invasion horory už mají svůj největší boom za sebou, pokračování tak poměrně logicky rozšiřuje svůj záběr na rozlehlejší oblast jakéhosi opuštěného kempu. To ale nakonec není úplně pro dobro věci. Původní The Strangers těžili napětí z vlámání se tajemných zabijáků do soukromí hrdinů, druhý díl se změnil v podstatě zaměnitelný slasher. Prostorové řešení kempové lokace navíc vzbuzuje řadu otázek, na které je pro zachování zdravého rozumu neradno hledat odpověď. Celkový dojem pak sráží rovněž řada nepochopitelných rozhodnutí, a to jak na straně postav, tak na straně tvůrců. Proč například Roberts rve nějaké osmdesátkové songy do skoro každé druhé scény, to fakt netuším. Vlastně tuším, chce tím budovat nějakou náladu a chytřejší postup ho nenapadl. Průšvih je, že to něčemu pomáhá tak zhruba jenom v jedné a půl scéně (u bazénu a s přimhouřením očí v závěru na mostě). (24.05.2018)

Tak tohle šlo fakt asi nějak mimo mě. Totálně ztracený čas sledováním pouze sledu událostí, které jsou údajně podle skutečnosti. Bez příběhu, bez nápadu, bez nějakého rozuzlení, nebo zodpovězení otázky PROČ? vlastně se tohle všechno děje. A to ani nemluvím o nesmrtelnosti některých účastníků. Slabé dvě hvězdy za to, že jsem se aspoň bála. (24.03.2018)

„Proč to děláte?“ - „Proč ne?“ Výmluvy toho vražedného seskupení se zdají být čím dál tím víc dětinštější.. Strangers se nám po dekádě vrátili (jako by to bylo včera) a jejich oběti zase dávají vzpomenout na krásnou slovenskou frázi „správa sa ako kokot“. Jen považte. Vyděšený syn nahlásí rodičům vraždu strýce s tetou a co udělá důvěřivý táta? Pošle matku s dcerou „do bezpečí“ a jde se podívat, jestli je to pravda. Inu, hlavně se nerozdělit. Dcera utíkající pár metrů před pick-upem se schová do dětské prolézačky, protože: a) nikdo ji tam nenajde, b) někdo tam na ni může udělat baf. A nebo když ozbrojený syn, kterému před pár minutami vyvraždili 50 % rodiny, odmítne s pachatelem na mušce volný výklad druhého dodatku americké Ústavy. To jsou prostě perly a co teprve, když se ke konci začnou množit dotazy. Opravdu musí šéf murdertria ostentativně vláčet hlavu sekyry po betonu? Nedělal to náhodou už někdo před ním? A co ta hra na Ghost Ridera? Sestrojil snad toho chlapce Skynet? Musí na pomoc přijíždějící policista za každou cenu trumfnout jepici? Nebo ta máma s malým synkem s baseballovou rukavicí, co na sklonku noci jedou po silnici autem. Návrat z půlnočního turnaje žactva? Při totálním zatmění srdce to nepatrně pookřálo, ale žádný zázrak se už nekonal. Ani napodruhé na to Voni nemaj a já jen doufám, že to zaklepání na dveře byla sestra, co šla vylít bažanta.. (01.06.2018)