Dostaň ho tam

Keby tento film nepremietali v kinách, ani o ňom neviem a to som prekvapený, keďže ide o komédie, navyše s tak nabúchaným obsadením. Skvelé hlášky a originálne nápady striedalo však príliš mnoho obyčajností a nezaujímavých minút, aby som filmu pridelil aj inak zaslúženú štvrtú hviezdičku. Situácie možno nie, ale priebeh filmu je dosť predvídateľný. Russell Brand prekvapujúco zatienil môjho obľúbenca Jonaha Hilla, P. Diddy ako nekompromisný nigga klasik do filmu zapadol ako riť na šerbel a dokonalé cameo si strihol Lars Ulrich z mojej milovanej Metallicy, ktorý dokázal, že je totálny flegmoš a pohoďák, pretože zo seba nechal spraviť fackujúceho panáka, čo sa týka hlášok a odkazov na jeho osobný život. 70%. (13.08.2010)

Mám s ‚apatowkami‘, svébytnou větví komediálního subžánru, jeden malý problém. Buď mě královsky pobaví, anebo jdou absolutně mimo mě. Humorem, pohledem na život, fellingem. A Get him to the Greek tu druhou škatuli vyplňuje bezezbytku. Netvrdím, že jsem se nesmál. Ani jsem se nenudil. Jen mi to celé přišlo ukrutně zbytečné, když si každých pět minut uvědomujete, že film přešlapuje na místě a děj se vlastně nikam moc nehrne. Hilla nebrat, Branda možná… Stoeller udělal krok zpět. (15.10.2010)

Z přehlídky bujarých flámů se však nakonec vyklube moralita. V každém případě má snímek Dostaň ho tam nádherný rozjezd, jejž obstará nepopsatelný hudební videoklip Africké dítě – dokonalá parodická tresť tuposti některých takzvaně angažovaných umělců, které zde v přímé karikatuře rozháraného rockera na sestupu z výsluní zosobňuje Russell Brand. Po filmařské stránce připomíná Dostaň ho tam spíše sitkom. Vtip sice má, ale spotřebuje k němu spoustu slov; jako by se v kině promítal nastavený televizní Comeback. Najdou se vskutku třeskuté okamžiky: sestřih zběsilého flámu, výrazy umělecké pózy, bílá hůl v seriálu Láska je slepá; navíc se tu hraje opravdu slušný bigbít. Jenomže start ve znaku zdravě drzé nekorektnosti se postupně rozmělní v pouť od mejdanu k mejdanu, kterou zdržuje ještě nadbytečná drogová odbočka, a ve finále dojde i na vzpomínkové výlevy se zpěvákovým otcem a na sáhodlouhé poučky, jak žít – sto vět tam, kde v Lásce nebeské stačí jediná. Nicméně za Africké dítě, opravdu výbušnou ukázku charitativního muzikantského kýče, a také za podmanivou poslední píseň si snímek může připsat alespoň deset procent nad průměr. (19.05.2020)

"Mají tě rádi. Jako já, než jsem tě poznal." Koho? No jasně, že Aldouse, který rád líže, kouří, zpívá, filozofuje a monogamně souloží s každou kráskou. Tlustý Aaron se sice také snažil přijít s nějakým tím svým špekem do mlýna, ale jeho snaha zůstala ve stínu motajícího se torpéda zvaného Aldous. Nečinilo mi vážnější potíže pobavit se a taky jsem rád slyšel The Clash, Sex Pistols a podobnou chátru, na niž reagují mé uši značně pozitivně. (14.04.2016)

Judd Apatow má talent na komediální příběhy, které působí jako ze života a právě díky tomu mají filmy na kterých se podílí -většinou jako producent a scénarista- takový úspěch. Nejinak tomu bude i v případě "Dostaň ho tam", který režíruje jedno z jeho dítek a do hlavní role obsadil svého oblíbence Jonaha Hilla. Když Nicholas Stoller natočil "Kopačky" obejvil se v nich výstřední Aldous Snow, kterého nesmírně obdivoval jistý obtloustlý mladík a právě tyto postavy si podle tvůrce zasloužili vlastní film. "Dostaň ho tam" je ve své podstatě "road movie" o dlouhé cestě, kde jsou jediné zástavky divoké večírky plné alkoholu, drog a polonahých žen. Filmy Judda Apatowa poznáte okamžitě a je jedno zda je píše, platí nebo točí. Vždy tam jsou mladí lidé, kteří mají rádi sex, mluví sprostě a dost často i popíjí nebo berou drogy. Nejinak je tomu i zde. Bohužel jeho filmy mají vedle řady pozitiv i některá negativa. Jeho filmy jsou vtipné a díky reálnému vyznění se divák dokáže s postavami stotožnit a hlavně dokáže uvěřit, že sleduje skutečné lidi. Bohužel jsou příběhy těchto postav někdy až zbytečné dlouhé. V "Dostaň ho tam" je řada scén, které mě opravdu pobavili, herci jsou vynikající, (Jonah Hill podává umírněnější výkon než v "Superbad", takže jeho postava působí mnohem dospělejším dojmem, Russell Brand nejspíš hraje sám sebe a jde mu to výborně a Rose Byrne se moc nepředvede ale neskutečně jí to sluší) scénář propracovaný ale je zde taková spousta nudných a nezáživných dialogů, že kdyby tvůrci film zkrátili o půl hodiny mohla z toho vzniknout skutečně divoká komediální jízda, které nic nechybí. Takhle vznikla další sprostá ale v jádru inteligentní komedie, kde se všechny vtipné scény ztrácejí ve zbytečně dlouhé stopáži. (27.09.2010)