Den nezávislosti

Ronald Emmerich chce tak trochu být jako Spielberg a třebaže jsme se zde sešli u jeho pravděpodobně nejzdarilejšího snímku, nelze obecně říct, že by se mu to příliš dařilo. Rodinné hodnoty, nebo spíš ještě více všudypřítomné, až otravné vlastenectví (Emmerich je ovšem němec - wtf?), megalomanská zápletka, oslnivé triky, to vše tady máme. Je to však i drobátko nadsázky, nebo možná jen nechtěný humor, který dělá tento megalomanský blockbuster méně táhlý a o level, dva, zábavnější než průměrné velkofilmy bývají. Film trpí neduhy béčkového scénáře, od příliš jednoduché vyřešení krize až po všemožná klišé, ale je to právě jakýsi "guilty pleasure" feeling a efektní akce, jenž to omlouvá... 7/10 (01.08.2012)

Vizuálně úchvatná pecka s naprosto fantastickou hudbou a příjemným hereckým obsazením. Scénář je nabitý a není minuta, kterou bych mohl označit za nudnou. Pořád se něco děje, jeden zvrat za druhým a některé scény jsou skutečně fantastické (Oblast 51, ničení měst, scény po "apokalypse" atd.). Kromě toho Emmerich dokáže brilantně skládat dohromady obraz s hudbou - podobně jako třeba Bay. Patos se musí brát s rezervou a chtě nechtě musíme uznat, že Bill Pullman charisma má. Není to inteligentní scifi, je to pouze popkornová zábava, ale zatraceně dobře natočená, dost dobře zahraná a slušně odvyprávěná. V celkovém součtu je Den Nezávislosti jednoznačně nejlepší Emmerichův film, respektive jediný jeho opravdu dobrý film. (04.09.2005)

Tož tedy dobrá. Nedávná návštěva druhého dílu v kině mě přiměla zopáknout si po letech i jedničku a dobrá bude se tedy lehce přehodnocovat. Tenhle film mi dlouho ležel v žaludku a bral jsem ho jako případ té nejdražší hlouposti co byla kdy natočena. Ovšem optikou dnešního pohledu a mé zvyšující se tolerance k hloupým filmům už to tak striktně nevidím. Jasně je to furt vocasárna. On taky Emmerich nikdy nic inteligentního nenatočil, ale nedá se upřít, že ta destrukce a akce jako taková má něco do sebe. Navíc když přihlédnu k tomu do jaký sraček se Roland později propadnul, tak ty jeho starší filmy z toho ještě nevycházejí tak špatně. Jenom tu stejně jako v jeho jiných filmech nefunguje žádná atmosféra, žádné ztotožnění z postavami ani soucit z jejich osudem. Emzáci útočí lidi chcípají po milionech, ale divákovi je to tak nějak jedno. Nicméně musím bejt trochu spravedlivej, protože když to vezmu kolem a kolem tak jednička i dvojka jsou v podstatě úplně to samý. Akorát teda u dvojky nechám to o hvězdu vyšší hodnocení, protože je tam vyšší level sebeparodie, tady se přeci jenom nemůžu občas zbavit pocitu, že to bylo míněno i vážně a hlavně Will Smith a jeho postava je extrémně otravná a proto jsem kvitoval, že se v dvojce neobjevil, takže takhle.40% (30.11.2011)

Asi nejlepší katastrofický film všech dob. Jsem zvědavý, s čím přijde Spielbergova "Válka světů", ale "Den nezávislosti" se jí bude překonávat jen hodně těžko. Film sice nepřináší žádnou inteligentní hlubokou myšlenku (teda až na pár narážek, jako, když mimozemšťani vyčerpávají jednu planetu za druhou), ale přiznejme si to sami, nikdo nikdy taky nenapsal, že by film tohoto žánru něco takového obsahovat měl. A "Den nezávislosti" si ani na nic takového nehraje. Jde o výbornou zábavu doplněnou revolučními efekty, ucházejícím příběhem a takovým podivným kouzlem, které vám prostě říká, že je to fakt dobrý film. U lidí bych tomu řekl charisma. A to je přesně ta věc, která mi třeba v "Dnu poté" nebo v "Rozpoutaném peklu" chybí. ***Věděli jste, že: Po odpálení atomové bomby David začne vyvádět a převrátí v hangáru několik předmětů. Na jednom z nich - plastovém koši - zespodu svítí nápis "art dept" neboli "oddělení rekvizit".// Děti jednoho z hrdinů (pilota alkoholika) sledují při příletu mimozemšťanů v televizi legendární film "Válka světů" z roku 1953."*** (22.04.2005)

Vypnout mozek, udělat si pořádnou porci popcornu, dát volume doprava (vidět to mimo kino ať již domácí či klasické nemá sebemenší smysl), vsugerovat si lživou formulku "obsahuje to nadsázku", a hlavně nic neřešit. Pokud to zvládnete a dokážete si opravdu nalhat, že to nadsázku obsahuje, tak je to vydařený, velkorozpočtový, katastrofický béčkový popcorňák se známými, ale většinou úděsnými hreci (s výjimkou hláškujícího Willa Smithe) a slušným tempem. K tomu přílišná délka a americký patos v takové míře, že ho dokázal trumfnout jen sám Emmerich ve svých následujících snímcích. (22.04.2005)