Hvězdná brána

Největší problém u Ronalda Emmericha mám s nezajímavými postavami, necharismatickými figurkami, které neprochází takřka žádným vývojem a tedy nejsou mi schopny "zpřístupnit" příběh, jak by se slušelo. Námět filmu může být slibný, jakože zde samozřejmě je, prostředky na jeho realizaci dostupné, ale když sleduji dění skrz oživlé "automaty na čtení scénáře", jenž přináší jedno klišé za druhým, nebaví mě to. Svět za bránou je téměř identický s tím naším, fantazii nebyla popuštěna uzda, sci-fi elementy nejsou propracované, film je zkrátka jen na "efekt" a ne na opravdové zamyšlení (přitom atmosféra je chabá). Možná je to jen tím, že Emerichovův "opus" zestárl více než seriál (nejen formou), ale tento druh hvězdné brány v ničem nepřevyšuje průměr... 5/10 (01.08.2012)

Já sci-fi nikdy nepřišel na chuť. Což o to, mimozemšťanů je dost i na Matičce Zemi, proč se na ně dívat i ve filmu. Emmerich je přesně ten typ režiséra, který mě odradí od projekce filmu už jen svým jménem. A možná, než natočil Stargate, bedlivě četl knihy bodrého hotelmana Dänikena, toho, co umí tak krásně psát pohádky velkým dětem na dobrou noc, nebo toho, co mu straší ve věži (druhá varianta je správná). Dobře, dejme tomu, kdesi v dalekém vesmíru nasedl na svou plechovou kárku Pan Mimozemšťan, dolétl k nám, chutnala mu zdejší voda, která mu dělala žůžo-labůžo na měchýři, povětří mu dělalo dobře na revma, písku ke stavbě všude dost (jen ten cement), a tak tu zůstal. Jenže bohužel se mu do cesty postavili emeričtí odboráři požadující pro egyptské fachčenka svobodu (jak jinak) a začal odboj. Ale nepochopili, že ten E.T. přišel zachránit velryby, ukončit kácení deštných pralesů, vyladit ekoklima, čímž ale bohužel přispěl k rozšíření viru H.I.A. (hodně invazivní Amíci). A tak to začalo, Egypt, Afghánistán atd. :-) Podobných myšlenek o tajemných branách se vyskytlo už mnoho. A krom Spadera a Russella na téhle variaci nevidím vůbec nic....jen od Á do Ž už dříve nalajnované malé vápno před brankou. (02.07.2006)

V r. 1995 som na Hviezdnu bránu zašiel do kina a premietač omylom pustil Andreho (áno, toho tuleňa).  Toľko k vtipným zážitkom z natáčania. Hviezdna brána v tých časoch pre puberťáka predstavovala splnený sen. Teoreticky. Medzihviezdne cestovanie, drsní mariňáci, humor, prísľub sexu s tajuplnou cudzinkou, megahustý Kurt Russell ako vojak, ktorého služobnou búchačkou sa zastrelil jeho vlastný syn (!), samozrejme mimozemšťania a nesmeli chýbať lasery, pretože lasery boli TOP. Prakticky ale už vtedy pre mňa táto snímka predstavovala sklamanie. Začína sa to viac, než len dobre. Skvelá atmosféra, vynikajúci retro úvod z Gizy roku Pána 1928, prekrásna hudba Davida Arnolda, mrazivé pyramídové tajomstvá, vzrušujúca exotika, kvalitné efekty. Vtiahne to do deja. Kameraman Lindenlaub si užíva nekonečné piesočné "more", egyptskú fascinujúcu mytológiu. Spader sympaťák, Viveca Lindfors parádna mentorka (herečka žiaľ o rok neskôr zomrela) a chémia medzi Spaderom, Russellom a vojakmi žije. Potom použijú bránu... a stále je to super. Už nie až tak, ako začiatok na Zemi, ale pohoda. Bohužiaľ, má to nad dve hodiny a od chvíle, čo vojaci nadviažu kontakt s pôvodným obyvateľstvom, stáva sa z toho vzťahová klišé telenovela, v ktorej si len budete povinne odškrtávať nutné zvraty typu vzbura alebo vzťah drsného zabijaka a nevinného mladíka, ktorý určite len náhodou pripomína Sedem statočných. Situáciu síce zachraňuje mrazivý zloduch Ra v podaní Jayea Davidsona (ktorý sa bohužiaľ následne zo sveta filmu vyparil), ale už to proste nie je ono a všetko smeruje k nevyhnutnému, ale nudnému akčnému vyvrcholeniu. Posledných 40 minút sa strašne vlečie. Ako fanúšika Votrelcov ma potešila scéna z pyramídy, postihnutej púštnou búrkou, ktorá dosť dýcha atmosférou masakru mariňáckeho oddielu z Cameronovej kultovky (ktorú o 4 roky vykradol aj Predátor 2). Inak dosť bieda. Postavy sú neoriginálne, celé je to jedno veľké klišé, predvídateľné scény, očakávané momenty. Mariňácke komando vyzerá ako keby dal drsňák Rumcajs dokopy tím z Raťafáka Plachtu a Cypíska. Ale oproti seriálu bomba. Ten prišiel namiesto plnohodnotnej dvojky, o ktorej sa dlho hovorilo, ale nikdy nevznikla napriek tomu, že jednotka pri rozpočte 55 miliónov na celom svete zarobila temer 2OO. Sranda je, že Djimon Hounsou tu vtedy vystupoval pod pseudonymom "Djimon". Kino Považan NMnV 1994 (01.11.2004)

Já fakt nevím. Hvězdná brána mi v Emmerichově kabátku moc k srdci nepřirostla. Hodně mi nesedí casting, ať už Kurta Russella, který sice hraje dobře, ale nějak mi stále nesedí. A James Spader je vyloženě divný. Po příběhové stránce jinak úžasná záležitost s nadprůměrnou výpravou, kostýmy a triky. Jen ten seriál mám mnohem radši. Na takhle malém prostoru, jakým 2 hodiny jsou, se podle mě nemohl pořádně projevit všechen potenciál a vývoj postav. (31.01.2007)

V podstatě se v nejdelší části filmu, a sice na Abydosu, jedná dějově o naprosto standardní díl pozdějších skvělých seriálů, s několika zásadními rozdíly; film byl prostě první, nabízí úvod do problematiky, na svou dobu (i mimo ní) se skvělými triky a vyniká zejména dvěma věcmi, úžasnou hudbou Davida Arnolda, který tak pokračuje v sympatické tradici filmově seriálových hudebních veličin se "Star" v názvu a také snahou o věrohodnost, kterou seriál již neoplývá. Ale až StarGate: SG-1 povýšila a rozvedla tenhle nadějný námět do takřka obludných rozměrů a zákrut a vznikl tak nejdelší sci-fi seriál všech dob, který je ještě navíc rozváděn (a nutno říci i trochu rozmělněn) do dalších a dalších filmů a spin-offů. A za to vděčím původnímu filmu, ačkoliv moje sympatie příliš nemá, snad i kvůli mně nesympatickým hercům. V současnosti si nedovedu představit, že by byl jen film StarGate....a nic víc... (18.06.2005)