Armáda zločinu

Většina filmů o protinacistickém odboji, které jsem viděl, je lepší i akčnější než Armáda zločinu. Ano, hodně příslušníků protinacistického odboje ve Francii patřilo k cizincům, avšak většina odbojářů měla samozřejmě francouzskou národnost, což z tohoto filmu není patrné. Ve Francii, respektive v obou jejích částech (okupované a vichistické, od podzimu 1942 rovněž okupované), byla poměrně silná kolaborace i odboj, jenž byl efektivně podporován z Velké Británie, v čemž hrála roli menší vzdálenost a s tím spojené možnosti pro leteckou podporu odboje (okupované Polsko nebo protektorát to měly v tomto ohledu mnohem horší). Mimochodem film vůbec neuvádí, že z cizinců žijících ve Francii se protinacistického odboje poměrně ve velkém množství zúčastnili i zde žijící Češi a Slováci, např. komunista a španělský interbrigadista Osvald Závodský (popravený soudruhy v roce 1954) se v roce 1942 podílel na obzrojeném přepadení německých vojáků v restauračním zařízení v Paříži. Na rozdíl od několika komentujících nevidím důvod, proč bychom si měli sypat popel na hlavu a mít touhu natočit sebemrskačský film o cikánských táborech v Letech a Hodoníně u Kunštátu. Mně osobně bohatě stačí zcela neobjektivní a ahistorické filmy o násilí na Němcích - Habbermannův mlýn či Krajina ve stínu. Film o Letech/Hodoníně by dopadl tak nějak podobně. (22.09.2023)

V České republice je poslední dobou hitem kritizovat svůj národ v ohledu zachování se vůči člověku během 2. světové války. A ono ejhle. Pustilo se do tohoto sebemrskačství i jindy dost nacionalistická Francie. Tenhle film totiž ukázatl Francii z trošku jiné stránky, ze strany židovského odboje, který v Paříži pokoušel osud, až na něj doplatil. Rozhodně je to zajímavý film a má plno silných myšlenek. Hlavně tedy postavení Francie vůči Židům za 2. světové války. Nicméně film byl zpracovaný neuvěřitelně nudně a ta délka byla upřímně obrovským utrpením, což je neuvěřitelná škoda, protože takový námět by se měl vidět v celé Evropě, aby si všichni uvědomili, že jsme jenom lidé a tehdejší doba byla neuvěřitelně těžká, protože všechno souviselo se vším a jedna, i když jen nepatrná zmínka mohla způsobit smrt blízkého a tak dále. Škoda. Nápad ve filmu se mi líbil, být to kratší, tak to zkousnu a nekritizuju to tady tak. (02.05.2012)

Určitě tleskám frantíkům za schopnost dát si alespoň uměleckou facku za chování části národa ve 2sv. válce. Bohužel film je až příliš zkratkovitě vyprávěn a tak nemá šanci dostoupit k emocím, které by si tato látka zasloužila. Příběh je sledován v podstatě z jedné strany, odbojářské a já si myslím, že by rozhodně neuškodilo zaměřit pozornost taka na nácky a jejich rekaci na akce, které dělal Pařížský odboj, protože takhle na mně mělo příliš mnoho děr ve smyslu "jak to věděli". K filmu jsem schovívavý především díky látce a odvaze natočit takové téma, protože z filmařského hlediska je to slabší. (03.07.2012)

Ponudnělý snímek ve mně nevybudil žádné pocity. 1) Na rozdíl od některých komentátorů nepovažuji fakt, že tvůrci poukázali na kolaboraci Francouzů s Němci, za nic mimořádného. Němci našli kolaboranty ve všech okupovaných zemích a v mnoha dalších měli vytvořené alespoň páté kolony. Ano, někde jich bylo více, jinde méně. Ale byli všude._____ 2) Za daleko větší problém považuji fakt, že se mě film nijak emocionálně nedotkl. Vzhledem k tématu to je dost podstatné._____ 3) Pěkní kluci: 22letý Grégoire Leprince-Ringuet (partyzán Tomas), 28letý Robinson Stévenin (neukázněný partyzán Marcel Rayman). (24.01.2020)

Ta hodinová expozice je téměř k nepřežití, ačkoli chápu, že tvůrci potřebovali, aby divák ve druhé půlce filmu věděl, kdo je kdo. Ale jedno (vedle vykreslení francouzských vyšetřovatelů jako antisemitů, jejichž spolupráce s okupanty jde hodně nad rámec povinností) se Armádě zločinu upřít nedá: konečně někdo názorně ukázal, jak je Marxův Kapitál ve skutečnosti ohromně výbušná kniha... (07.05.2012)