Machete

Rodriguezovo mexploitation videocvičení, ve kterém je humoru (zjevného i potutelného) i na slabých 96 minut proklatě málo. Kamennými ksichty, obrovskými gejzíry krve nebo otřesnými vizuálními efekty se to zachránit nedá ani když máte Stevena Seagala v evidentně velmi dobré náladě. Rodriguez jen vrší jeden absurdní žánrový obrázek na druhý, a na to, aby mě to dokázalo zabavit a pobavit, jsem příliš malý videogeek. Takže vidím jen naschvál co nejamatérštěji splácanou asi parodii na dementní videofilmy, tentokrát o "jak prdel drsných" Mexikánech. A u téhle někdo přecenil svoje síly. 50% (10.08.2013)

Přesně to, co má exploatace být - okatě laciná divoká jízda s vyhraněným postojem. Film grandiózně kumuluje prvky mexické identity (od pověr přes domácí kuchyni po mačety i lowridery) a přináší politickými postoji sálající alegorii na současnou situaci mexické diaspory v USA a otázku ilegální imigrace. A vedle toho skýtá nevázanou zábavu, jejíž přímočarost je stejně trefná a bezelstná jako zdejší ideologie. (19.11.2010)

Prvních pět minut jsem si říkala, co mě vlastně donutilo na tenhle film zajít, a teprve stylové úvodní titulky a jméno mého oblíbence Boba De Nira mi prozradily, proč mě v jakémsi slabém okamžiku mé existence napadlo, že tohle je přesně ten film, který musím vidět v kině. Škoda, že se ale tohle procitnutí znovu vytratilo už o několik minut později. Rodriguezově orgasmu nad usekanými částmi lidského těla nerozumím, tedy rozuměla bych mu mnohem více, kdyby Machete měla styl jako Sin City, působila více jako černá komedie nebo aspoň využila svého označení "přístupné od 18 let" i v jiných oblastech než jen v prezentaci délky lidských střev. Nepopírám, že si Machete najde své příznivce (ČSFD je toho důkazem), ale nějak tipuji, že se budou nacházet především v pánské populaci, jelikož šestadevadesáti procentní ženy pravděpodobně nebudou slintat nad Jessicou Albou a Lindsay Lohan a už vůbec ne nad Dannym Trejem. Podobně jako Grindhouse, i Machete pro mě zkrátka zůstane filmem, který možná úplně nezapomenu, ale při jeho sledování si se užírám nudou a říkám si, co v tom kině sakra vůbec dělám. (01.12.2010)

Machete je svižnou a chytře natočenou žánrovou hříčkou, která baví neutuchajícím tempem, pravidelným přísunem hlášek, nekompromisní akcí a perfektním obsazením všech rolí. Jediné výraznější zaváhání vidím v závěrečném souboji Trejo vs. Seagal, ze kterého šlo filmařsky určitě vytěžit více. Jinak nemám proč remcat a osobně doufám, že ten závěrečný vtip v podobě titulku slibujícího další dvě pokračování dojde naplnění. Tahle mačeta je dostatečně ostrá, aby utáhla vlastní sérii. Ruku na to! (10.09.2010)

Machete, Machete, Machete, Machete! Pořád si vybavuju tu scénu, jak Machete zbouchá ochranku před barákem, vleze do baráku, a následně v bazéně vojede manželku a dceru jeho nepřítele a do toho hraje naprosto boží muzika. Ono vlastně Machete ojede všecko na co příjde, takže to občas vypadá jako nějakej náběh na porno, nakonec to ale vždycky vyhodí nějakej akční spád a člověk se vůbec nenudí. Já jsem se osobně tohodle filmu dost bál. Nemám rád tyhle rádoby komedie na téma starý osmdesátkový akčňáky. Jenže tenhle je jinej. Je jinej v hlavní roli, ve vedlejších rolích, v muzice, samotných nápadech...Ve všech těhlech ohledech je to bomba. Konečně jsem mohl koukat v klidu na film, který mě bavil, i přesto, že jsem věděl, jaká je to všecko obrovská ptákovina. A ještě mě to bavilo. Bavilo mě to pokaždý, kdy se Danny Trejo objevil na obrazovce, pokaždý, kdy se tam objevil v péřový bundě Steven Seagal (nebo to spíš byl pupek) a taky mě to bavilo, když tam naskočila Jessica Alba a Michelle Rodriguez. Prostě to mělo spád a jako akce to v žádným případě nenudilo. Robert Rodriguez točí bejkoviny, ale tahle má pro mě styl. Věděl jsem přesně, co od toho chci a díky celý várce sympatických herců a dobré muzice tomu ty čtyři hvězdy dám. (06.11.2010)