Nezastavitelný

Scottovo sympatické ohlédnutí za devadesátými lety v jeho typickém (tj. roztěkaném, dynamickém a efektním) podání, jemuž ale chybí jakékoliv překvapení a v mém případě i větší porce napětí. Než znova Unstoppable, to si dám radši 30x za sebou Nebezpečnou rychlost, kde je víc nejen již zmíněných ingrediencí, ale i humoru, charismatu (nic proti Pineovi, ale Reeves je jenom jeden) a vlastně i toho sexu. (18.02.2011)

Film úspěšně navozuje pocit rychlosti a nezadržitelnosti - podobně jako kdysi akční zjevení Nebezpečná rychlost. Tehdy to byl autobus, který nesměl zastavit, nyní je to vlak, který nejde zastavit. Ostatní elementy jsou redukovány na minimum, podstatný je především vlak - to je hlavní hrdina filmu. Kamera kolem něj až obdivně krouží, je dokonalý když do něčeho vrazí a když kolem něj lítají jiskry. Velmi jednoduchý děj, kde se neřeší nic jiného jak vlak zpomalit a zastavit a zabránit katastrofě - klíčová je forma, Tony Scott využil do poslední kapky všech možností, jak z jednoduché situace vytěžit maximální adrenalin. (23.12.2012)

Tony Scott jde během dvou posledních filmů z jednoho extrému do druhého - z celý film stojícího vlaku (PELHAM 123) do vlaku nezastavitelného v UNSTOPPABLE. A zatímco první byl přiznaným remakem sedmdesátkové klasiky, druhý neumětelsky vykrádá další klasiku, tentokrát osmdesátkovou (SPLAŠENÝ VLAK). Sice příjemně oldschool, ale úplně zbytečné, což neznamená, že většina diváků tuhle žánrovečku neskousne s chutí a nenadhodnotí. Přesune se teď Tony do devadesátek a přetočí PŘEPADENÍ 2? (25.12.2010)

Tony Scott se na nás opět řítí a nyní k tomu využívá vskutku originálních prostředků. Tentokrát to nejsou drsňácké postavy nelítostných gangsterů či odhodlaných zastánců zákona, ani děj prosycen krví, těžknoucí pod množstvím prostřílených kulek či touha po kruté pomstě. V tomto případě si vzal Tony do parády v podstatě jeden hlavní "prostředek", který si po celý film rozhoduje nemilosrdně po svém. Nejde s ním vyjednávat, je nebezpečný, je zběsilý, je toxický a hlavně, je "Nezastavitelný." Vlak číslo 777. Od začátku do konce je tento film akcí našlapaným adrenalinovým zážitkem. K tomu Tony přihodil "trendy" moderní technické vymoženosti (všudypřítomné mobilní přístroje, zde kupodivu všechny funkční, s absencí otřepané "není tu signál" linie, či generace mladistvých, zde v podání Denzelových dcer, vychovávána MTV) a také tradiční klišé. Fádní rozhovory o vztahových poměrech ("Pořád jí volám." či "To je mi líto."), rodinné odloučení, problémové vztahy hlavních hrdinů s dcerami a manželkou. K nápravě a usmíření samozřejmě v závěru filmu dojde, jakmile se o jejich hrdinných skutcích jejich drahé prostřednictvím obrazovky s vysokým rozlišením, dovědí. Denzel Washington coby dlouholetý zkušený veterán a Chris Pine jako mladistvý nováček vytvořili skvělou dvojku. A volba Rosario Dawson do role řídící seřadiště, či co to bylo, byla výborná. Stejně rychle, jako se na Vás v úvodu přivalí snůška množství klišé, tak se po chvíli docela úspěšně "vzdálí" a na tu hlavní kolej nastupuje "neřízená" podívaná. (05.08.2011)

Prostě sázka na jistotu a další ukázka Tonyho smyslu pro adrenalinovou a naspídovanou akci. Hlavní dvojka sympatická, vizuál zůstává stejně cool jako vždy, naštěstí ne až tak videoklipový a rušící jako v Pelhamu. Prostřihy na zprávy mohly být méně časté, ale závěrečná patnáctiminutovka opravdu strčila do kapsy většinu akčních filmů tohoto roku. Škoda, že tam nebylo aspoň něco trochu překvapivého a závěrečné další osudy tam neměly být, přišlo mi to u takovéhoto akčního thrilleru velmi zbytečné a nepříjemné. Ale jinak čistá zábava bez nějakých větších připomínek, když nepočítám příběhovou tupost. (22.12.2010)