Zběsilost

Samurajský film vnútorne komplikovanejší a menej poetický než napríklad trilógia Vlk samotář a mládě. Niet tu postavy, s ktorou by sme sa stotožnili. Film je psychologickou štúdiou človeka – démona – zlého do drene kosti. Temná atmosféra snímky by sa dala krájať, no urýchlený záver predčasne pochováva všetky zmysluplne rozvinuté dejové linky. Výsledok posobí, akoby Okamoto filmoval bez posledných stránok scenáru, alebo akoby muselo byť nakrúcanie predbežne ukončené a do sveta bola vypustená nehotová verzia. Nijako zvlášť ma nepotešili ani bojové scény, ktoré majú bližšie k divadelnej strojenosti než samurajskej filmovej klasike. (04.02.2008)

Tatsuya Nakadai hraje chladnokrevného samuraje, ronina, pro kterého je zabíjení denním chlebem a začíná této posedlosti čím dál tím více propadat. Je to divný, ale i když se jednalo v podstatě o typického antihrdinu, padoucha a grázla, tak jsem s ním tak nějak ty sympatie sdílel po celý film. Toshiro Mifune má menší roli učitele v šermířské škole a předvede šermířský koncert v jedné nádherně ponuré zasněžené scéně. Škoda, že nedošlo na vzájemný souboj těchto dvou. ___ No a jinak je Zběsilost velmi zvláštní film - hodně temný, docela dost krvavý a hlavně v podstatě otevřený, protože se počítalo se sequely, ke kterým nikdy nedošlo. Závěrečný souboj je opravdová lahůdka. (15.08.2010)

,,MEČ JE DUŠE. POZNEJ DUŠI, POCHOPÍŠ MEČ. ZLÁ MYSL, ŠPATNÝ MEČ....“ /// Trvá to trvá, než pomsta (či odplata) dostane rozumný obrysy. Po solidním úvodu se (klasicky) rozebíraj takový ty vodborný věci (jako s kým jsou potíže, s kým ne…), taky nějaký intriky… pak ta druhá linie s tou dívkou…. no je to kapku složitější. Nevím, nevím, jestli po celodenní práci v lomu je tohle to pravý…. (ale to je každýho věc). Čekání na závěrečnej souboj zpříjemní zamotání děje a temná duše meče pomalu pohlcuje darebáka Ryunosukeho. Jak říkám, složitější a artově náročnější se solidníma šermířskejma scénama. Nakonec místo vočekávanýho psycho souboje přichází fajn řežba, která ale jen to podtrhuje fakt, že nevím, co si vo tom víc myslet. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou povídku, kterou napsal Kaizan Nakazato, neznám. 2.) Souboje vyhrávám tím, že stará pouští protivníka do ,,Obi“. (že dělá v Kaufláči? Kurva, tak to nevím…) 3.) Thx za titule ,,lepros“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (05.06.2014)

Azda najdémonickejší japonský historický opus. Veľkú zásluhu na tom má dokonalé stvárnenie stelesneného zla v podaní Tacuja Nakadaia. Film sa vyznačuje kvalitným spracovaním, výbornou psychologickou štúdiou človeka a hoci sa nedokáže ubrániť v strednej časti istej rozvláčnosti, určite si zaslúži pozornosť. (23.07.2019)

Působivá podívaná s naprosto excelujícím Nakadaiem. Temná strana bojovníka se vší parádou. Typicky hořký Okamotův rukopis se nezapře, rozuzlení je dost nečekané a přitom působí naprosto přirozeně. Roztomilou roli má i Mifune, ale zásadní je hlavně postava Rjúnosukeho. Pátou hvězdičku nedám, protože jsem hnidopich a uvítal bych o něco širší rozkreslení Ryunosukeho postavy. Ne, že by postrádala vývoj, ale už od začátku je to magor a film obsahuje jen část, kdy se stává ještě větším magorem - dobré by bylo více naťuknout, jak to s ním bylo předtím. Díky Nakadaiově přirozenosti tím však uvěřitelnost filmu nijak netrpí... (23.12.2007)