Režie:
Igor CielScénář:
Roman KaliskýKamera:
Mojmír TomašovičHudba:
Jaromír DlouhýHrají:
Ladislav Chudík, Karol Machata, Jozef Budský, Daniel Michaelli, Jozef Kroner, Elo Romančík, Dušan Blaškovič, Anton Korenči, Oľga Zöllnerová, Eliška Nosáľová, František Dibarbora, Viktor Blaho (více)Obsahy(1)
Ve zkaženém režimu je spravedlnost slepá jen pro někoho... Doba uvolnění v Československu šedesátých let, obzvláště pak zrušení cenzury v roce 1968, hrála ve prospěch otevírání nespravedlivých soudních procesů let padesátých. Toto citlivé společenské téma se v oné době nevyhnulo zpracování ani ve filmových příbězích. Jedním z nich byl slovenský televizní film z roku 1968 Koniec a začiatok režiséra Igora Ciela podle hry Romana Kaliského. Ten vrhá diváka do soudního přelíčení, kde na lavici obžalovaných sedí redaktor Marcus (D. Michaelli), který uveřejnil článek o profesoru Blochovi (J. Kroner) – odsouzeném v roce 1959 z politických důvodů. Článek se mu nejprve nedařilo v domácím tisku zveřejnit, a tak se poté rozhodl pro vydání ve Francii. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a byl brzy nařčen z protistátní činnosti, hanobení ústavy a porušení tiskového zákona. Nelítostný státní zástupce (K. Machata) však pro obžalobu vybírá pouze ty části, kde si dovoluje osočovat režim z pokrytectví. Marcus si je vědom, že porušil zákon, ale jak sám prohlašuje, vinný si nepřipadá. Rozehrává se tak soudní bitva, v níž se misky vah překlápějí z jedné strany na druhou… (Česká televize)
(více)Recenze (34)
Malá reminiscence roku 1968. 1) Ve své době průlomový, dnes již poněkud vyšeptalý snímek je takový, jaký od filmu z roku 1968 na téma politický režim očekáváme._____ 2) Zaujaly mě termíny soudního projednávání. Ve čtvrtek se obnoví rehabilitační řízení a hned následující pondělí, tedy za 3 pracovní dny, je řízení ukončené?_____ 3) S křížkem po funuse, nicméně přesto bych rád připomněl tvůrcům, že jméno francouzského časopisu Echo du monde (Ohlas světa) se vyslovuje -eko dy mond (nosovkové n)-, což by snad vědec, který si v něm čte, mohl vědět._____ 4) V něčem je však film aktuální i dnes. Jedna nespravodlivosť sa končí, druhá začína. Kedy to prestane? ()
Slovenským přátelům můžeme tento šperk jen závidět. Na minimální ploše s maximálním účinkem a opravdu špičkovým hereckým obsazením v čase Pražského jara bylo nejen o komunistickém, ale každém nedemokratickém systému nadčasově řečeno vše. Nemohu se ubránit konstatování, že právě tato klasická díla tvoří vrchol nejen československé, ale minimálně evropské dramatické tvorby. ()
,,Porušil som zákon... urobil som to vedome, ale vinný sa necitím." ,,Jedna nespravodlivosť sa končí, druhá začína. Kedy to prestane...?!" Aaau, tak to bol nárez!! Tento film stojí tak trochu v tieni rovnako výborného Obžalovaného (1964), ale Koniec a začiatok ma svojim ostrým útokom na totalitný systém dostal ešte o niečo viac. Čo súvisí aj s rokom vzniku, keď krátka doba umožnila otvorený pohľad na niektoré "tabu" témy v politickej a spoločenskej sfére a na tejto snímke je to silno vidieť. Výrazné kritické zmienky o cenzúre ideologicky nevhodných článkov, zakázanej spolupráce so západnými médiami (francúzskym časopisom), žiadania sa demokracie a spravodlivosti, pre vtedajších politikov asi hnusne pravdivá myšlienka o tom, že vlasť a štátne zriadenie nemusia mať pre občana v totalite nič spoločného. Taktiež absurdná scéna, kde pri poslednom prehovore číta obžalovaný redaktor Marcus prednáša naspamäť svoj dlhý skritizovaný článok z novín, pretože inak by sa k ľudu jeho celý obsah nedostal. Nestačil som sa diviť a niekoľkokrát som počas sledovania doslova vybuchol smiechom (a myslím, že to mohla byť skvelá absurdná dráma, keby to nebolo inšpirované skutočnými udalosťami), ale súčasne ma väčšina týchto momentov zabolela, napríklad rozhovor sudcu so svojim synom v puberte, ktorému sú zo srdca všetky formality smiešne. Koniec opäť absurdný a mrazivý zároveň... Vynikajúci scenár autora-spisovateľa R. Kaliského zameraného na prípady zo súdneho prostredia, začiatok výbornej spolupráce režiséra Ciela s hercom Danielom Michaelim (v časoch normalizácie preklopenej aspoň do pútavých TV-sérií s "neškodnými" historickými témami – Parížski mohykáni, Louis Pasteur)... Nebudem sa viac rozpisovať, všetkým milovníkom ČS filmu 60. rokov bez výhrad rovno ODPORÚČAM!! 90% ()
I když se pravda dostane ke slovu, nemusí to ještě znamenat vítězství spravedlnosti. 26. června 1968 zrušilo Národní shromáždění cenzuru v československých sdělovacích prostředcích. O dva měsíce později jsme tu měli sovětské a další spřátelené tanky. Díky alespoň tomuto krátkému období, počítajíc v to i nějaký ten čas předtím a potom, mohly u nás vznikat takového filmové skvosty. Dobře, že nebyly zničeny a mohly pak po vytažení z trezoru opět promlouvat .Bohužel však toto emotivní soudní drama, ač obsazené výbornými slovenskými herci, zůstává zapomenuto a dosud našlo jen velmi málo diváků. ()
Málo známa rekonštrukcia súdneho procesu z 50-tych rokov. Novinár sú súdený vtedajšou mocou, lebo cenzorom zakázaný článok zverejnil vo francúzskych novinách. Príbeh je silný nielen námetom, ale aj hereckým obsadením. Záverečná scéna nastoľuje otázku, ktorá je v neslobodnom svete zásadná a nezodpovedaná. Výborný film. ()
Reklama