Predátoři

Kde je hranice mezi poctou a kopií? "Predátoři" stojí v lepším případě přesně na hraně uvedených dvou netvůrčích principů. Co zůstane, když se z filmu odstraní všechny inspirace či pocty původnímu "Predátorovi"? V zásadě nic kromě sekvencí s Laurencem Fishburnem a Topherem Gracem. Pouze ty totiž ze snímku dělají něco jiného než vágní připomínku ikonického osmdesátkového fláku. "Predátoři" tak vlastně představují jednu z prvních vlaštovek trendu, který se výrazně rozvíjí poslední dva roky, tedy oslovování divácké nostalgie. Kino se stejně jako televize stává médiem věčného návratu, kde diváci chtějí stále to samé. Alespoň, že "Predátoři" oblékli do starého hávu mladé herce (navíc dobré) a ne starce jako geronto-truc projekt "Postradatelní". (25.07.2012)

Rozhodně lepší než AvsP a AvsPR, ale nebýt tam Fishburne + Trejo, dopadlo by to ještě hůře. Samotný rozjezd však nebyl vůbec špatný. I když těch 7 mužů a jednu d?vku si mohli autoři odpustit. Nejen, že se v dnešní době už nevyhneme multikulturním filmům a snad všude hraje vedle bělocha i černoch s Asiatem, ale do dalšího predátořího snímku byla nasazena i (drsná) žena. Muž zachraňující kamaráda už jaksi není v módě a tak už na začátku tušíte, že bude muž zachraňovat právě ženu, neboť je to přece správně. Ne, vůbec jste si nespletli film, opravdu to má název Predátoři. Hlavní problém mám však s vůdcem, kterého hraje Adrien Brody. Už z traileru mě vůbec nepřesvědčil, že mu budu roli tvrdého vyvražďovače nepřátelských predátorů věřit a i ve filmu na mě nakonec působil jako hrozný anti-hero. Zpět ale k příběhu. Po vysazení na neznámé místo a prozkoumávání prostředí džungle jsme postupně více a více vtahování do děje. Až potud atmosféra a vývoj ok. Poté se Antal tak trochu ztrácí/tápe, a už se ničeho jiného než prosté vyvražďovačky jedné postavy za druhou, která se navíc zvrhne v obyčejnou akční smršť bez špetky napětí, bohužel nedočkáme. Navíc postava Dannyho Treja, která vnášela do scén alespoň trocha toho dobrého exotického koření, byla pramálo využita. Alespoň Debney potěšil, hudba doprovází obraz v podstatě neustále, a i když je většinou zrecyklovaná, dobře se to poslouchá. Predátoři selhávají hlavně v tom, že nedokáží úspěšně navázat a hlavně potvrdit předešlý odkaz včetně zachycení té pravé esence originálu. Jako parodie to funguje sice obstojně, ale jako sequel a pocta kultu již nikoliv. (5/10) (02.07.2010)

,,Kdo by něco takového udělal?“ ,,Ať je to kdokoliv, sbírá si trofeje.“ ,,V mojí kultuře má bojovník s nejvíce trofejemi.. největší respekt!“..... Nebude to jen o tom zjistit, kdo že je vlastně vyhodil z letadla….. Nečekejte žádný zázrak. Predátoři nejsou ani řežba ani nervydrásající podívaná, ale solidní, jednoduchý, vyvražďovací příběh, který zapadá do ,,B“ kategorie a spoléhá na generaci těch (nás), kteří obdivovali původní film. Což mi připadá fér. Je super, že je ignorováno vše ostatní, co nějak s Predátory souvisí. A třeba my, fandové prvního filmu pomůžeme a ten další bude mít rozpočet třeba trojnásobnej. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem botanik a toužím vidět Archaefructus liaoningensis. 2.) Chci vidět umřít D.Treja. 3.) Chci zase slyšet TENHLE song. 4.) Souhlasím s myšlenkou ,,Vidět Predátory a zemřít!“ PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (23.07.2010)

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)

Adrien Brody OK, ale Liam Neeson by bol lepší :) Ostrelovačka Alice Braga najlepšia z tímu. Identifikácia so Silvestriho soundtrackovou klasikou nastáva hneď v prvých sekundách a hudobné motívy, charakterizujúce svet originálu, sú zachované a rozumne použité. Scenáristi ostávajú verní tiež kľúčovým dejovým prvkom a princípom, na ktorých staval originál. Nie je to vykrádanie, je to citovanie, vedené vlastným rozumom, s úctou k originálu a hlavne neskrývanou nadšeneckou láskou k nemu. V rámci nízkeho rozpočtu sa Rodriguezovej tlupe podaril malý zázrak. Asoň teda v prvej, pre mňa paťhviezdičkovej polovici filmu, ktorá ma do tých čias, kedy som podlahýňal filmovým obrázkom, naozaj vrátila. Druhá polovica, začínajúca príchodom Fishburnovej postavy, už v snahe byť „cool & in“ vsádza na (zbytočné) nečakané zvraty a viacej sa pohráva s pôvodnými prvkami, s čím mám možno väčší problém než s tým bude mať nová (morpheusovská) generácia nespätá s originálom a odchovaná i v tomto žánri na sofistikovanejších scenároch. Čistota originálu sa tak vytratí, ale čo narobíme, upgradovať sa muselo a škody nie sú velké, pretože stále ostávame na hony vzdialení przneniu či ľahkomyselnosti, napáchanenej parazitujúcimi crossovermi Alien vs. Predator, ktorých nedobré renomé isto neblaho ovplyvní i zárobky tohto opusu. Čo si Predátori nezaslúžia, pretože hoci nekončia tak efetne ako začínajú a hoci miešajú karty inde než by mali (existenciálnejšie resumé vzdávajúce hold tiež Planete opíc?:), na dlhú dobu ostanú jediným poctivým a vydareným sequelom osemdesiatkového fenoménu. Díky, Roberto! (02.07.2010)