Predátoři

Predátora 1 i 2 prostě miluju, ale bylo mi jasný, že od tohohle nemůžu očekávat nic úžasnýho, takže jsem radši čekání moc neprožíval, ale nakonec i přes takový trošku béčkový zpracování to bylo dobrý. Navíc Nimrod hned na začátku zcela jasně naznačí, že se nebude snažit převálcovat předchozí díly, ale spíš na ně navázat a i si z nich něco vzít, takže mě hned potěšil typickým a geniálním predátorským hudebním podkresem, okopíroval pár nejznáměnšjích scén a já si okamžitě vybavil predátora jedničku s Arniem a už to jelo, akce střídala akci, Adrian Brody v roli drsňáka seděl, což jsem teda čuměl, příběh slušnej a hlavně do predátorských filmů sedící a ostatní postavy dobrý na porážku. Jediný, co mi trochu kazilo náladu byly docela průměrný triky, to i v Predátorovi 1 byly lepší, takový poctivější, tohle je celkem hnusně digitální,ale dalo se to vydržet a film jsem si rozhodně užil. (25.09.2010)

Kde je hranice mezi poctou a kopií? "Predátoři" stojí v lepším případě přesně na hraně uvedených dvou netvůrčích principů. Co zůstane, když se z filmu odstraní všechny inspirace či pocty původnímu "Predátorovi"? V zásadě nic kromě sekvencí s Laurencem Fishburnem a Topherem Gracem. Pouze ty totiž ze snímku dělají něco jiného než vágní připomínku ikonického osmdesátkového fláku. "Predátoři" tak vlastně představují jednu z prvních vlaštovek trendu, který se výrazně rozvíjí poslední dva roky, tedy oslovování divácké nostalgie. Kino se stejně jako televize stává médiem věčného návratu, kde diváci chtějí stále to samé. Alespoň, že "Predátoři" oblékli do starého hávu mladé herce (navíc dobré) a ne starce jako geronto-truc projekt "Postradatelní". (25.07.2012)

Tady jde hezky vidět, jakou Rodriguez s Antalem mají úctu k originálu. Ono to vlastně na první pohled (nebo spíše z trailerů) jako jednička vypadá, jen místo zásahového komanda po džungli pobíhá skupina zabijáků a místo jednoho neviditelného predátora dostaneme hned tři. I když některé postavy zemřou dřív, než byste ze začátku tipovali, jejich obsazení určitě potěší. Samozřejmě, Schwarzenegger je jen jeden, ale parta hláškujících a bezcitných grázlů, kteří pomalu zjišťují, do jakých sraček to doslova spadli, mi bohatě stačila. Do toho tu na mě čekala spousta odkazů z originálu, jako bylo střílení naslepo ze samopalů do džungle, souboj na férovku asijce s predátorem, skupinový sešup z vodopádu a podobné kousky. Fanouškům prvního dílu nelze jinak než doporučit, protože z Predátorů dýchá příjemná nostalgie. (18.07.2010)

Kdo jiný by měl točit Rodriguezovo vysněné pokračování předchozích dvou Predátorů (tragické profanace AvP nemohu počítat), než režisér s křestním jménem Nimród.. Přiznávám, těšil jsem se moc, nyní však docela zklamán musím konstatovat:„Antale, Roberte, you ugly motherfuckers!“ Postupně umírající atmosféra, přiblblé hlášky, nucený humor, Fishburne dávající si už desátou sezónu pravidelně na snídani hromadu koblih z planetárního Donut Landu a vrcholem budiž odbytý finální souboj žoldáckého pianisty a vesmírného lovce (cha, že prý údajně vyššího levelu!) ve stylu Posledního mohykána (Spoiler: Broďák Čingačgúk, Predoš Magua). Zřejmě se v průběhu filmu zapomněli autoři zmínit o tom, že se jedná o revír pro nevidomé, neslyšící a intelektu prosté Predátory a já se musím přiřadit k zástupu těch, kteří si myslí, že by si Dutch kvůli nim ani neobtěžoval vyndat z huby doutník. Nicméně abych jenom nekštil síru, oprášení fenomenální Silvestriho hudby byl nápad skvělý, pomrkávající odkazy také (song u závěrečných titulků, příprava Hanza k souboji ve stylu Billyho z jedničky), ale to všechno bylo jen kopírování originálu, takže nakonec musím dát Antalovu filmu největší kredit za připomenutí toho, jak výjimečný McTiernanův snímek z roku 1987(!) vlastně je. Apropo, hned druhý den jsem se podíval do skříně s DVD a řekl si, že je čas vyndat nedostižnou.. (19.07.2010)

Zamáčkl jsem slzu. Naprosto odzbrojující film, kterému k dokonalosti, svým způsobem, chybí tak moc. Ale už jen kvůli vyvolávajícímu pocitu nostalgie, znovu vlití krve do žil macho+millitary stylu a dodržení původních postupů, kdy si znalez jedničky říká jestli náhodou nesleduje její zatraceně povedený remake si Predators zaslouží vyšší hodnocení. Správně papundeklové, přiměřeně CGI. Bezbolestná po víc jak 20 letech vypadá znovu k světu a vrní a kope, tak jak má. Obsazení je neskutečně sympatické, škoda snad jen nadbytečného Laurence Fishburne, i když jeho nástup na scénu z hlavy jen tak nedostanu. Třešničkou na dortu je pak hudba Johna Debney. (02.07.2010)