Crazy Heart

Kdyby film pokračoval v linii první půlhodinky, tak zatleskám. Bohužel nepokračuje. Jeff Bridges sice předvádí skvělý výkon, ale film samotný je jen obyčejné drama o jednom alkoholikovi, který utopil život v lahvi. Při sledování jsem si vzpomněl na skvělého Bolka Polívku, který by tím pádem zpětně měl za roli v Dědictví taky dostat sošku :) Myslím že toho vypil ještě více než Bridges. Ve filmu pokud Jeff zpívá, hraje nebo se o to aspoň snaží tak je vše fajn.Tam totiž film působí nesmírně autenticky. 50%. PS: Walk the Line bylo o třídu výšše. (08.01.2011)

Naprosto standardní, ničím překvapující a z žánru nevybočující drama o muzikantovi, který má své nejlepší roky za sebou. Film jede v zaběhlých kolejích, kdy divák sleduje stárnoucí, alkoholickou trosku, nechybí osudová láska, která změní život ani problémy s tím spojené. To, že je Jeff Bridges vynikající je bez debat ale to k takovému filmu patří a v 90% je hlavní hrdina to jediné, kvůli čemu diváci takové filmy sledují. (14.08.2010)

"Jsem rád, že můžu bejt s vámi, ale v mým věku je fajn bejt kdekoliv." Country rozhodně nepatří mezi mý nejoblíbenější hudební žánry, ale v tomto případě se mi to neposlouchalo zase tak špatně. Byla to zkrátka hodně příjemná alkoholicko - countryová love story, kterou znuděně hláškující sympaťák Otis Blake vyzpíval o pár tónů výš, než jsem čekal. (31.03.2016)

Tabák, pot, whisky a country. Taková Alice už tu nebydlí z Kristoffersonova pohledu. Nebýt toho trochu naroubovaného konce, dal bych plný počet. Film má úžasnou "texaskou" atmosféru. Crazy Heart je předně film Jeffa Bridgese, který je takřka v každém záběru. Nemá zde sice oscarově vyhrocené situace, ale přesvědčivost snímku leží právě na něm (a také na Maggie Gyllenhaal). Z Colina Farrella jsem neměl pocit, že je country jednička, ale jeho obsazení nebolí. Letos rozhodně jeden z nejlepších snímků. (20.02.2010)

Ještě chvíli bude Jeff Bridges ve filmech takhle blbnout a půjde do mé topky. To už je asi třetí biják po sobě, který díky Jeffovu hereckýmu projevu má v sobě lidskou duši. Samotný příběh je jednoduchost a předvídatelnost sama, ale copak na tom záleží, když se člověk pořádně zaposlouchá do Blakových songů. (16.01.2012)