Karate Kid

U svaté bonsaje - Karate Kid je parádní letní pohádkou a jedním z letošních blockbusterových překvapení, které plní jeho definici více než na jedničku. Od začátku až do konce KK šlape, jak švýcarské hodinky s umě ukrytým nápisem Made in China. Hloupoučký děj v pozadí, kdy se černošská matka (bez znalosti jazyka a kultury) rozhodne vzít syna, zpřetrhat své americké kořeny a přesídlit do zromantizované Číny. Kde největším zlem jsou studentíci okoušející temnou stranu síly kung fu a atak západní kultury na místní mravy. Tady už musí divák vypnout mozek, nebo bude pociťovat soustavné výpady na své čchi a s klidnou myslí se může rozloučit. Romantická linka je osvěžující spolu s akčními scénami, kde Jackie Chan vážně vládne ( konečně pořádná role po všech těch bezkrevných Ratnerovinách) a jako bonus čínské scenérie - to vše zaručí udržet pozornost až do samotného finále, kde jsem jen držel pěsti a přál si ať je tam Dre seřeže všechny na hromadu. Orchestrální soundtrack odzbrojující. PS: ta sisyfovská zápletka proklatě potěšila :o) a Taraji P. Henson by si zasloužila nějakou anticenu. (21.07.2010)

Soundtrack James Horner: 1. Leaving Detroit ,2. Looking for Mr.Han ,3. Kung Fu Heaven ,4. I Want To Go Home/The Forbidden City ,5. The Lunchroom ,6. Backstreet Beating ,7. Han's Kung Fu ,8. Ancient Chinese Medicine ,9. Beijing Valentine ,10. Mei Ying's Kiss ,11. Jacket On, Jacket Off ,12. Journey to the Spiritual Mountain ,13. Hard Training ,14. All Work and No Play ,15. From Master to Student to Master ,16. Dre's Gift and Apology ,17. Tournament Time ,18. Final Contest , (14.06.2011)

Nebudeme si nic nalhávat, původní Karate Kid je přinejlepším průměrným dílem, spoustu dětí ale ve své době dokázal zaujmout a stal se pro jednu generaci kultovní záležitostí. Přiznávám se, že i já jsem v dětství starého Karate Kida bezmezně zbožňoval a spolu s kamarády vytrvale nacvičoval „čapí kopanec“, přiznávám tedy, že dnes má pro mě tento film nepopiratelnou nostalgickou hodnotu. Pat Merita jakožto starý učitel karate a milovník bonsají Myiagi, netradiční tréninkové techniky, dětská láska a příběh jednoho otloukánka, co kope v ringu jak o život, přičemž první cenou zde je získání (sebe)úcty a přiškrcení ega jednoho namyšleného parchanta – prostě ukázkový popcorn pro celou rodinu. Remake z roku 2010 svůj předobraz důkladně kopíruje a vyjma modernizace některých prvků a „hvězdnějšího“ obsazení, prakticky nenabízí nic nového. Stále se jedná o tu samou pohádku o vítězství vytrvalého jedince nad pokryteckými zloduchy a ctění těch správných ideálů, což upřímně v dnešní době nemůže samo o sobě už tak dobře fungovat. V tomto případě je nutno silně spoléhat na efekt nostalgie, který však paradoxně nemůžeme očekávat od dnešní generace dětí neznalé originálu, přičemž na tuto specifickou část publika směřuje nový Karate Kid především. Zeptejte se sami sebe, jak by zabodovalo třeba takové Komando(další klasika z 80. let), kdyby vzniklo v dnešní době? Akce by zajisté byla efektnější, střih dravější, soundtrack říznější, příběh stejně hloupý, ale co ta příjemná naivita toliko specifická pro dané vzpomínané období? Ta je neopakovatelná a právě díky tomu není nový Karate Kid mile naivní/tupou podívanou, která měla v západní produkci 80. let své pevné místo, nýbrž jen tupou, která v dnešní době nemá moc co nabídnou. Jen ty souboje jsou efektnější, Jackie Chan je po dlouhé době opět cool a Jaden Smith rozhodně nezapře svého otce – jen ty trademarkové „badass“ výrazy okoukané od taťky Willa působí v Jadenově podání celkem směšně. (04.08.2010)

„Sometimes the most important fights are the ones you avoid.” Na původního Karate Kida jsem ještě moc malý kluk, ale moc dobře si dokáži po tomto „kung-fu” remaku představit, jak se většina náctiletých musela při prvním shlédnutí v té době cítit. Druhá část, kdy se romantika mezi dvojící puberťáků, choreograficky excelující souboje a emocemi po okraj naplněné drama rozjede naplno, je totiž naprosto nehoráznej hukot. Námitky ohledně věku dětských herců beru zpět, protože takhle příjemně strávené dvě hodiny u PG snímku jsem už dlouho nezažil. Po tomhle může Will Smith s klidem v duši odejít do důchodu. (31.08.2010)

Původního Karate Kida jsem nikdy bůhvíjak nezbožňoval, o to víc jsem překvapený, jak moc mi sedl jeho o 26 let mladší remake. Do současnosti (a do jiné země, kontinentu a hlavně kultury) je to přenesené zcela bez problémů, skvěle fungují všechny typy scén (vtipné, dojemné, tréninkové montáže atd.), Jaden je úplně v pohodě a Jackie je bez nadsázky d-o-k-o-n-a-l-ý. Melancholický minimalismus mu podle mě sluší o dost víc než jeho tradiční pitvoření. Nevzpomínám si, kdy naposled jsem měl takovou radost z naprosto očividné castingové sázky na jistotu. A navíc se tahle vkusná předělávka může pochlubit bojovými scénami, které svou okulahodící choreografií a perfektním nasnímáním snadno strčí do kapsy nemalou část regulérních "dospělých" akčních filmů (zde spolu takřka ve všech případech bojují děti do cca patnácti let!). Opravdu milé překvapení a v podstatě ideální film pro celou rodinu, kterému neškodí ani jeho zdánlivě přestřelená délka. 70 % (01.10.2016)